NEV-DAMA a.s.

Popis oblasti

Zábřežská vrchovina – neprobádaná krajina na pomezí Moravy a Čech

Zapomenutý kraj s řídkým osídlením – to je oblast západně od Zábřehu na Moravě, která nese jméno Zábřežská vrchovina. Rozprostírá se na severozápadě Moravy, odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku a Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na níž plynule navazuje. Zábřežská vrchovina je geologicky tvořena rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne pruh devonských vápenců, v nichž se nacházejí turisty vyhledávané Javoříčské a Mladečské jeskyně. Malebná krajina láká ty, kdo vyhledávají aktivní odpočinek v klidné a civilizací nepříliš dotčené přírodě.

Škoda tudy jen projíždět bez zastávky

Zábřežskou vrchovinu, která tvoří přirozený předěl mezi Čechami a Moravou, zná většina lidí pouze z oken vlaku či auta. Obvykle se tudy jenom "prosviští" a na zastavení není čas. Vede tudy totiž hlavní silniční i železniční tah z Prahy na severní Moravu. Železniční trať se vine romantickým údolím Moravské Sázavy mezi Českou Třebovou a Zábřehem na Moravě (rychlost na koridoru zvýšily nové železniční tunely, takže výhledů do přírody ubylo), silnice překonává hřeben z Moravské Třebové do Mohelnice napříč Zábřežskou vrchovinou přes vysoko položenou obec Studená Loučka.

Památník a hrad nad Hoštejnem

Jedním z východisek do Zábřežské vrchoviny je vesnice Hoštejn v údolí Moravské Sázavy při železniční trati Česká Třebová – Zábřeh na Moravě. Při jízdě vlakem na sebe upozorní dominantním kamenným obeliskem na holém návrší nad obcí. Jedná se o památník, vztyčený na počest dokončení železniční trati Olomouc – Praha v roce 1845. K tomuto památníku vede neznačený chodník z obce a přímo od něj se odkrývá výhled do údolí Moravské Sázavy. Kamenný jehlan stojí na místě zaniklého středověkého hradu Hoštejn, po němž se dochovaly jen nepatrné stopy. Poloha nad údolím Moravské Sázavy byla významná, shlížel odtud na důležitou komunikaci vedoucí z Čech na Moravu. Archeologické výzkumy svědčí o tom, že hrad v minulosti dosahoval délku až úctyhodných 450 m. Ve své době se tedy jednalo o hradní areál mimořádně rozsáhlý a významný. Vinu na degradaci hradu má zejména používání zdiva jako snadno dostupného stavebního materiálu místními obyvateli.

Kouzelné údolí říčky Březné

Z řady výletů do přírody Zábřežské vrchoviny jmenujme údolí říčky Březné, kde zejména na jaře louky okolo vody i okolní lesy pokrývají pestrobarevné koberce květů – sněženky, bledule, sasanky, podléšky a prvosenky. Ideálním startem procházky údolím Březné je Hoštejn. Právě zde říčka Březná končí svou pouť a vlévá se zleva do Moravské Sázavy. Údolí Březné má velmi úzký a hluboký profil, dnem vede úzká asfaltka do osady Drozdovská pila s občerstvením v malé hospůdce.

Lázek – nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny

Nad obcí Strážná se vypíná jeden z největších turistických magnetů v této oblasti – kopec Lázek (714 m) je nejenom nejvyšším bodem Zábřežské vrchoviny, ale stojí na něm také turistická Reichlova chata a dřevěná rozhledna. Oba objekty mívají v létě většinou otevřeno, mimo sezónu zpravidla jen o víkendech. Chata nabízí občerstvení, rozhledna na Lázku pak pro změnu jeden z nejkrásnějších výhledů na česko-moravské pomezí. Lze odtud přehlédnout Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, jižní část Orlických hor a za dobré viditelnosti také rovinatou Hanou se Svatým Kopečkem u Olomouce.

Mírovská vrchovina – nejen hrad plný bláznů

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy a Třebůvky. Je nazvána dle hradu Mírov z poloviny 13. století, který se nalézá na skalnatém ostrohu nad stejnojmennou obcí 5 km severozápadně od Mohelnice.  Hrad se po barokní přestavbě změnil už v 18. století na kněžskou káznici, dnes slouží jako věznice. Jde o věznici se zvýšenou ostrahou, která má mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené, v němž jsou vězněni nejnebezpečnější vězni České republiky. Za komunismu zde byli drženi političtí vězni, v letech 1969–1974 mj. i Vladimír Škutina, přední publicista období pražského jara, který svůj pobyt mezi těžkými kriminálníky a psychopatickými bachaři na Mírově zachytil ve své knize Prezidentův vězeň na hradě plném bláznů. Věznice se objevila i ve filmech Tmavomodrý svět (zde byla věznice Mírov místem, kde si odpykávali své tresty letci z RAF po návratu do vlasti) a Kajínek, mapujícím příběh jediného vězně, jemuž se podařilo v roce 2000 z Mírova uprchnout.

Bouzovská vrchovina – pohádkový hrad Bouzov i jeskyně

Bouzovská vrchovina je jižní částí Zábřežské vrchoviny, navazuje na jihu na Drahanskou vrchovinu. Na západě při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek až 550 m. Východní část je nižší, vystupují zde vápencové hřbety a vrchy s příkrými skalnatými svahy. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami.

Hrad Bouzov stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století. Patří mezi deset nejnavštěvovanějších hradů v Česku a je vyhledávaným místem filmařů. Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. století. Roku 1696 Podstatští z Prusinovic prodali hrad Řádu německých rytířů. Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, konkrétně jednotky SS, které na hradě měly svou základnu, ze které podnikaly výpady do okolí – poslední akcí jednotek SS bylo 5. května 1945 vypálení obce Javoříčko (kde se nacházejí i známé jeskyně) a vyvraždění 38 mužů ve věku od 15 do 76 let. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Řádu německých rytířů o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné.

Střediska

Zájezdy a ubytování

×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?
×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?