Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie) se spolu s Ještědským hřebenem se rozkládají na samém severu České republiky. Pohoří nazvané podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. V Jizerských horách se nachází celkem 30 vrcholů s výškou nad 1 000 metrů. Asi třetina hor se nachází na polské straně, kde je též jejich nejvyšší vrchol Wysoka Kopa (1 126 m n. m.). Na české straně je nejvyšší horou Smrk (1 124 m n. m.). Příroda Jizerských hor uchvacuje svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Vyskytují se zde četná rašeliniště či oblasti pokryté smrkovým porostem tvořícím prales. Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Hory nabízí skvělé podmínky pro letní pěší i cyklistickou turistiku. Kolem Jizerek se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. V naší nabídce české Jizerské hory zastupují horská střediska Desná a Josefův Důl, a také Valdštejnovo město Frýdlant na jejich úpatí.

Hlavní důvody, proč v létě navštívit Jizerské hory

• nevelké pohoří nad okresními městy Liberec a Jablonec nad Nisou
• zdroj načerpání energie, vychutnání si čistého horského vzduchu a okolního klidu
• příjemná rodinná střediska Desná a Josefův Důl
• autentický zážitek v horské přírodě včetně dlouhých horských túr, cyklovýletů, nordic walkingu či třeba jen procházek po horských loukách
• hluboké lesy, vodopády, horské louky či slatě
• domov mnoha chráněných druhů rostlin i zvířat
• pověstné rozhledny zdobící mnohé ze zdejších kopců

Desná – kdysi bohaté sklářské a lázeňské město znovu ožívá

Desná je třítisícové horské městečko s historií sahající až do počátků osidlování Jizerských hor na přelomu 16. a 17. století. Kdysi bohaté sklářské a lázeňské město v poválečné éře značně upadlo v důsledku nuceného vysídlení pracovitého německého obyvatelstva. V posledních letech se však alespoň některé části Desné postupně vrací k někdejší malebnosti. Desná leží v okrese Jablonec nad Nisou na soutoku Bílé a Černé Desné. Severně od města se nachází vodní nádrž Souš, zdroj pitné vody pro Jablonecko s atraktivními turistickými okruhy okolo. Významnou kulturní památkou Desné je Riedelova vila, dnes kulturní středisko a muzeum se stálou expozicí historie sklářského průmyslu. Riedelova rodinná hrobka z roku 1890 tvoří nedílnou součást desenského panoramatu. Navštivte památník katastrofy ze září roku 1916, kdy město zaplavily vody protržené přehrady na řece Bílé Desné (jen 10 měsíců po její kolaudaci) a o život přišlo 65 osob. V areálu je zřízena naučná stezka.

Josefův Důl – velká přehrada a ideální východiště do nejatraktivnějších partií hor

Josefův Důl je horská obec položená v malebné přírodě v centru Jizerských hor cca 15 km od Jablonce nad Nisou v nadmořské výšce 620 až 720 metrů. Josefův Důl je ideálním nástupním místem turistů na stezky vedoucí do nejatraktivnějších partií Jizerských hor. Po náročném dni pak můžete jet relaxovat do aquacentra v Jablonci nad Nisou či Liberci. V blízkém Jablonci je možnost zahrát si squash, tenis, bowling apod. Josefodolská přehrada je největší a zároveň nejmladší (postavena 1976-1982) přehradou v Jizerských horách. Sestává se ze dvou sypaných hrází s výškou 43 m a délkou okolo 720 m. Obě hráze poskytují ideální podmínky in-line bruslařům.

Frýdlant – město pestré historie psané nejen Albrechtem z Valdštejna

Frýdlant v Čechách byl odedávna přirozeným centrem kraje. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo ve 13. století kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde dnes přibližně 7 500 obyvatel. Frýdlantský výběžek odděluje od vnitrozemí hřeben Jizerských hor. Projděte se pěkným historickým centrem s hradbami, radnicí a starými měšťanskými domy, prohlédněte si rozsáhlý zámek na čedičové skále nad městem. Do širokého povědomí vstoupil Frýdlant za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře. Jeho éra znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Během dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než nedaleký Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.