Jeseník - léto

Slavné lázně v nejmenším okresním městě ČR pod nejvyšší horou Moravy

Jeseník (do roku 1947 Frývaldov, německy Freiwaldau; po druhé světové válce bylo jméno změněno na dnešní podle polohy u jesenického pohoří) je okresní a lázeňské město v Olomouckém kraji, 71 km severně od Olomouce. Žije zde přibližně 10 tisíc obyvatel. Území Jeseníku patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Jeseníkem protéká severním směrem Bělá, do které ve městě ústí ze západní strany potok Staříč.

Historie poznamenaná čarodějnickými procesy

Významné bylo udělení Jeseníku i s okolním panstvím roku 1506 Fuggerům, celoevropsky působícímu podnikatelskému rodu z Augsburgu, kteří zde rozvinuli důlní činnost. Téhož roku získalo město horní privilegia a obdrželo znak. Za vlády Fuggerů se v Jeseníku prosadila reformace. Jako město ležící na významném vojenském tahu byl Jeseník v průběhu třicetileté války několikrát poškozen vojskem. V 17. století byl postižen i několika požáry, největším roku 1696. Přesto pokračoval hospodářský rozkvět města, zejména v textilních odvětvích (plátenictví), který byl ochromen až rozdělením Slezska roku 1742 a související ztrátou slezských trhů, dříve hlavního odběratele zdejší výroby. V té době rovněž město přišlo o horní právo a s tím spojené daňové výhody. Rekatolizace zdejší panství postihla dlouhotrvající a intenzivní vlnou čarodějnických procesů. Od prvního v roce 1622 do posledního roku 1684 si procesy, iniciované jak zástupci biskupa, tak jesenickými měšťany, vyžádaly jen v samotném Jeseníku asi 102 obětí. Spolu s o něco později zahájenými procesy na Šumpersku a Velkolosinsku se jedná o nejvýznamnější příklady "honu na čarodějnice" na území České republiky.

Odkaz Vincenze Priessnitze

V 19. století se o rozvoj města a kraje zasloužily především lázně a první vodoléčebný ústav na světě, který založil Vincenz Priessnitz počátkem 20. let 19. století. Podle něho se také lázně jmenují Priessnitzovy a hlavní lázeňský pavilon Priessnitzovo sanatorium architekta Leopolda Bauera. Dětský pavilon Karolina je pojmenován po dcerce Vincence Priessnitze, kterou nedokázal vyléčit a zemřela ve třech letech.

Po odsunu Němců zapomenutý výběžek naší země

Po roce 1918 se Jeseník stal, proti vůli svých obyvatel, součástí Československa. Jeseník s okolím byl bezprostředně po Mnichovské dohodě připojen k Německu a většina českých obyvatel město opustila. Naopak většinoví němečtí obyvatelé byli po konci druhé světové války v letech 1945–1947 vysídleni. V roce 1947 byl dosavadní Frývaldov přejmenován na Jeseník. Město v průběhu následujících čtyřiceti let ztratilo mnoho hodnotné historické zástavby, kterou nahradila panelová výstavba. Úlohu hospodářského střediska do značné míry ztratilo spolu se ztrátou statusu okresního města roku 1960, Jeseník poté patřil do okresu Šumperk. K 1. lednu 1996 byl okres Jeseník obnoven. Jde o co se týče počtu obyvatel nejmenší okres vůbec v České republice. Téměř celý okres leží v historickém Dolním Slezsku, resp. v nejzápadnější části Českého Slezska. Je to vlastně jižní část někdejšího Niského knížectví, která České koruně v rámci Habsburské monarchie zbyla po prohraných slezských válkách s Pruskem (1740–1745/63).

Lázeňský odpočinek, čistý vzduch, klid a autenticita

Jeseník je spojen s tradicí vodoléčby – zakladatel moderní hydroterapie Vincenz Priessnitz zde v 1. polovině 19. století vybudoval své proslulé sanatorium. Dodnes si zde lze užít různé vodní procedury, koupele a relaxační programy. V obci Lipová-lázně se nachází Lázně Dolní Lipová a ve městě Zlaté Hory sanatorium Edel.

Oblast Jeseníků patří k ekologicky nejčistším v celé republice – žádný průmysl, čistá voda, vzduch bez smogu. To ocení zejména alergici nebo lidé s dýchacími potížemi.

Na rozdíl od přeplněných turistických destinací si Jeseník zachovává klidnější, autentičtější charakter. Je to místo spíše pro ty, kdo hledají regeneraci než ruch.

Chráněná krajinná oblast Jeseníky a další přírodní atrakce okresu

Město Jeseník leží v Hrubém Jeseníku ve výšce kolem 680 m n. m., takže i v horkých letních dnech je zde příjemně chladněji než v nížinách. Na území Jesenicka byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky, nachází se zde také tři národní přírodní rezervace Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník. Národními přírodními památkami jsou Borový, jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku a Venušiny misky, dalšími přírodními památkami jsou např. Černé jezero, Chebzí, Píšťala, Skalka pod Kaní horou, vodopády Stříbrného potoka nebo několik zatopených lomů. Region je vzhledem ke své rozmanité a bohaté přírodě oblíbeným cílem individuální rekreace, pěší turistiky, cyklistiky a lyžování. Území okresu je protkáno naučnými stezkami, např. ze Šeráku na Červenohorské sedlo, na Rejvízu k Velkému mechovému jezírku či stezka v okolí Zlatých Hor, přibližujcí historii zdejšího dobývání drahých kovů. Turistických tras je v okolí nepřeberné množství pro všechny úrovně kondice. Nedaleko se nachází i proslulá přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně nebo zámek Velké Losiny na Šumpersku. Bikeři mohou vyzkoušet proslulé singltreky Rychlebské stezky. Kromě přírodních se zde nachází i vícero kulturních památek, např. v Javorníku je to zámek Jánský Vrch, a s Jesenickem se lze seznámit také z řady vyhlídkových věží.

Praděd – nejvyšší hora Moravy

Praděd je se svými 1 491 metry nejen nejvyšší horou Moravy, ale i Českého Slezska. Vrcholem prochází hranice Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Televizní vysílač postavený v letech 1968–1980 je díky své výšce 146,5 metru nejvyšším pevným bodem v ČR – jeho vrcholová část převyšuje nadmořskou výšku Sněžky. Vyhlídková plošina je umístěna 73 metrů od paty věže a je dostupná výtahem. Výhledy odtud stojí za to, krásně jsou vidět nejen celé Jeseníky a Beskydy (Lysá hora, Radhošť), ale i Sněžka a slovenské hory jako je Malá Fatra a Vysoké Tatry. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy. Původní kamenná rozhledna z let 1903–1912 s romantizujícím gotickým vzhledem se po druhé světové válce zřítila. Praděd má drsné klima, průměrná roční teplota činí necelý 1 °C. Cestou z Červenohorského sedla na Praděd nezapomeňte navštívit legendární horskou chatu Švýcárna, což byla původně pastevecká salaš z roku 1887.

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník

Vydáte-li se z Červenohorského sedla na opačnou stranu než na Praděd, vstoupíte do Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník, vyhlášené již roku 1933. Je pojmenovaná podle dvou zdejších dominantních vrcholů. Známější Šerák (1 351 m n. m.) leží na historické hranici Moravy a Slezska. Pod vrcholem stojí kamenná Chata Jiřího z roku 1888. Na Šerák se dá snadno dostat sedačkovou lanovkou z Ramzovského sedla. Keprník (1 423 m n. m.) je čtvrtým nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku. Na jeho vrcholu jsou krásné mrazové sruby, na jižním úbočí pak rašeliniště.