Chorvatsko je jedním z nástupnických států bývalé Jugoslávie a územím zabírajícím většinu pobřeží a velké množství ostrovů východního Jadranu. Právě čarovná krása chorvatského moře je hlavním důvodem, proč dnes znovu, po překonání následků války v 90. letech, patří tato země k nejnavštěvovanějším v Evropě. Z pohledu českého turismu, který navazuje na dlouhou tradici prvorepublikovou i „socialistickou“, je Chorvatsko dokonce letní destinací číslo jedna. Příčinou toho je bezpochyby nejen krása pobřeží, ale i jazyková blízkost obou národů. Jako prostor, kde se setkává Středozemí s Alpami a Panonií, spojilo Chorvatsko charakteristické rysy každé z těchto oblastí do neopakovatelné harmonie a zřídka vídané krásy. Je tu blízko vše, za čím se jinde musí cestovat velmi daleko. Na vzdálenosti pouhých sta kilometrů se nacházejí ostrovy, moře, kras, lesnaté hory i úrodné roviny. Jako jedna z ekologicky nejzachovalejších zemí vyhlásilo Chorvatsko hned 8 národních parků. Každému se tají dech při pohledu na světově známé krásy vodopádů Plitvických jezer, souostroví Brijuni, vodopádů řeky Krky, nejčlenitějšího souostroví Středomoří Kornati, ostrova Mljet či snad pohoří Velebit, Paklenica a horského masivu Risnjak.

Poloha na křižovatce dějin

Poznat Chorvatsko není, vzhledem k hojnosti zajímavostí, které na členitém území nabízí, rozhodně snadné. Chorvatské krásy byly vylíčeny v mnoha knihách a zachyceny na obrazech řady umělců, důvodů k návštěvě je zde však mnohem více. Historický úděl Chorvatů byl předurčen již ve chvíli, kdy přišli na toto území a kde byla roku 395, po smrti císaře Theodosia, vytýčena hranice mezi Západní a Východní Římskou říší. Stali se tak navždy nejohroženější výspou západní kultury vůči světu Východu. V průběhu staletí bránili linii katolickou proti pravoslavné i západní křesťanská území před hrozbou osmanského islámu. Osobitá města jsou antického nebo benátského původu. Římská antika významně poznamenala istrijskou Pulu, kde se zachoval monumentální Amfiteátr, slavobrána Sergiovců a Augustův chrám, či Poreč s mozaikami Eufrasiovy baziliky, dalmatský Split s Diokleciánovým palácem, Zadar s rotundou Sv. Donáta, Trogir, Šibenik a snad nejvíce Dubrovník.

Chutě a rytmy Balkánu

Poloze Chorvatska na křižovatce kultur odpovídá i kuchyně, kde jsou lehká jídla středomořského typu ovlivněná italskou gastronomií doplněna masitými pokrmy původem z vnitrozemských hor. Vše je doplněno vynikajícími víny, z nichž mnohá směle konkurují i tradičně zavedeným vínům italským. V mentalitě Chorvatů zatlačuje slovanskou melancholičnost středomořská horkokrevná výbušnost a bojovnost pěstovaná staletími urputných bitev o vlastní identitu. V této směsi vlivů jsou i kořeny odhodlanosti, s níž sváděli dobře známé boje i v době nedávno minulé. Lze předpokládat, že Chorvatsko už má temné stránky své historie za sebou a čeká jej už jen vývoj poklidné a k turistům přívětivé země, ostatně roku 2013 Chorvatsko vstoupilo do EU, čímž završilo svůj proces transformace v normální evropskou zemi.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha: 56.594 km²
obyvatelstvo: 4.058.165
národnostní složení: 90% Chorvaté, 4,4 % Srbové; dále Bosňáci, Maďaři, Albánci, Slovinci aj.
náboženství: 86% římští katolíci, 4,4% pravoslavní; dále muslimové, evangelíci aj.
úřední jazyk: chorvatština; regionálně se však používá také srbština, italština, albánština, maďarština aj.
hlavní město: Zagreb – 792.000 obyvatel
další velká města: Split – 190.000 obyvatel, Rijeka – 168.000, Osijek – 105.000, Zadar – 75.000
státní zřízení: republika (od vzniku roku 1991)
prezident: Zoran Milanović (od 18. února 2020)
vláda: od října 2016 premiér Andrej Plenković, předseda konzervativního Chorvatského demokratického společenství.
administrativně-správní členění: 21 žup – 430 občin – 121 měst a 6.694 obcí
měna: 1 Kuna = 100 Lipa
HDP za rok 2019: 13.276 EUR / os.
další: člen EU od 1. 7. 2013, od roku 2009 člen NATO

Velvyslanectví ČR:

Veleposlanstvo Češke Republike, Radnička cesta 47/VI, Zagreb, tel.: 00385.1.6177246 nebo 00385.1.6176894