Turbulentní dějiny, jež formovaly celou Evropu

 Hranice současné Francie zhruba odpovídají těm z dob starověké Galie obývané keltským kmenem Galů. Galie byla podrobena v 1. století př. n. l. Římany a Galové převzali latinský jazyk i kulturu. Počátky šíření křesťanství se datují od 2. a 3. století. Galské východní hranice byly ve 4. století obsazeny germánskými kmeny, převážně Franky, kteří později dali zemi její dnešní jméno. Existence Francie jako samostatného státu se tradičně datuje od rozdělení Francké říše roku 843. Z Východní Francké říše se stala Svatá říše římská (později národa německého), západní část dala vzniknout dnešní Francii. Potomci Karla Velikého vládli Francii až do roku 987, kdy byl korunován králem Hugo Kapet. Jeho potomci, Kapetovci a jejich vedlejší větve z Valois a Bourboni postupně pomocí série válek a dědictví sjednotili území pod centrální panovnickou moc. Monarchie dosáhla své největší moci za vlády Ludvíka XIV., řečeného Král Slunce, který vládl 72 let na přelomu 17. a 18. stol. V té době měla Francie velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Byla nejlidnatějším státem v Evropě a třetím na světě po Číně a Indii. Zároveň se však postupně propadala do rekordní zadluženosti a ekonomického úpadku. Úpadek říše se za následníků Ludvíka XIV. stále prohluboval a byl jednou z příčin Francouzské revoluce, která propukla v roce 1789 a vedla 3. září 1791 k nahrazení absolutistické monarchie konstituční, 22. září 1792 byla následně nastolena První republika. V roce 1799 ovládl republiku Napoleon Bonaparte, stal se prvním konzulem a 18. května 1804 státním převratem založil první francouzské císařství, jehož se stal prvním panovníkem. Napoleon na krátkou dobu ovládl většinu Evropy, bojoval se Spojeným královstvím, Pruskem, Rakouskem a Ruskem, založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. Po porážce v bitvě u Lipska už nebyl schopen čelit aliančním armádám a v dubnu 1814 abdikoval. Poté došlo k restauraci bourbonského království. Během Vídeňského kongresu uprchl z vyhnanství na ostrově Elba a nakrátko obnovil císařství. Definitivně poražen byl roku 1815 v bitvě u Waterloo. V roce 1830 dala Červencová revoluce vzniknout konstituční monarchii v čele s vedlejší větví Bourbonů, nahrazené roku 1848 Druhou republikou. Její existence byla zanedlouho ukončena zvolením dosavadního prezidenta a císařova synovce Ludvíka Napoleona císařem (jako Napoleona III.), který byl zajat po prohrané prusko-francouzské válce roku 1870, kdy vznikla Třetí republika. Ačkoliv vyšla Francie vítězně z první i druhé světové války, ztrácela během 20. století postupně bývalé velmocenské postavení. Po II. světové válce vznikla Čtvrtá republika. V roce 1958 byla nastolena současná Pátá republika v čele s generálem Charlesem de Gaullem. V posledních desetiletích se Francie smířila s Německem a ve spojení s ním usiluje o politickou a ekonomickou integraci Evropy.

Obrovská rozloha i přírodní rozmanitost

 Příroda země je díky velké rozloze Francie značně rozmanitá. Na severu a západě je krajina rovinatá s mírným zvlněním, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá, četné jsou krasové oblasti s jeskyněmi. Ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší bod západní Evropy Mont Blanc (4.810 m), další hornaté kraje země zahrnují Pyreneje, Centrální masív, Juru, Vogézy a Ardeny. Největšími francouzskými řekami jsou Loira, Rhôna (pramenící ve Švýcarsku), Garonna (ve Španělsku), Seina a část toku Rýnu. Loira je zároveň také nejdelší francouzskou řekou. Podnebí je suché a teplé na jihu a naopak chladné a deštivé na severu, zejména v Bretani.

Francie
Francie

Řada možností aktivního strávení dovolené

 Stále populárnější je aktivní trávení dovolené třeba v sedle kola ve stopách cyklistického závodu Tour de France, nebo plavbou na člunech po vnitrozemských kanálech. Netřeba dodávat, že nejlépe si pobyt v zemi užijí ti, kdo vládnou francouzštinou, protože domorodci dokáží tuto schopnost náležitě ocenit a velmi snadno si je tak získáte. Pokud snad něco přece jen od návštěvy Francie řadu turistů odrazuje, pak je to nižší ochota domácích hovořit jinými jazyky, a bezesporu i na západoevropské poměry vysoká cenová hladina, nesrovnatelná s Českou republikou.

Turisticky suverénně nejnavštěvovanější země světa

 V zemi nalezneme i nesmírné množství památek a muzeí (když pařížský Louvre je tím absolutně nejnavštěvovanějším v EU), ale hlavním důvodem, proč je Francie s velkým náskokem turisty nejvyhledávanější zemí Evropy i světa (v roce 2015 ji navštívilo 83,7 milionů turistů a Francie tak ukrajuje z celosvětového cestovního ruchu úctyhodných 7,5 %), je především teplé klima a moře na středomořském pobřeží a unikání gastronomie. Francouzská kuchyně je charakteristická svou velikou rozmanitostí; je označována jako jeden z nejelegantnějších stylů vaření na světě, francouzské způsoby vaření ovlivnily celou západní Evropu a mnoho kulinářských škol užívá francouzskou kuchyni jako základ všech ostatních forem evropského vaření. Doplňme pověstně vynikající francouzská vína tichá i šampaňská, jakož i celkové francouzské umění žít neboli „savoir vivre“, které označuje i obecně způsob francouzské zdvořilosti, elegance, dobrých mravů a bontonu. Přeneseně sem lze započíst třeba i specifickou francouzskou módu či legendární parfémy rodící se třeba z nekonečných provensálských levandulových polí.

Světová kulturní avantgarda i atraktivní nabídka sportů

 Francie hrála po celá staletí velmi důležitou roli jako kulturní centrum celé Evropy v čele s Paříží. Řada výtvarných stylů či literárních směrů 20. století má francouzský původ (např. dadaismus, kubismus, surrealismus). Francie byla dlouhou dobu považována za centrum evropského umění a hudby.

Nejpopulárnějším sportem ve Francii je fotbal, dále cyklistika, ragby, automobilový sport (Grand Prix Francie v Magny-Cours, 24 hodin Le Mans, Rallye Monte Carlo) a tenis (French Open v Paříži). Ovšem zcela jedinečným a dosti svérázným fenoménem země galského kohouta (a zároveň nejhranějším sportem) je pétanque, který hraje ve Francii přibližně 17 milionů lidí.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha: 543.965 km2

obyvatelstvo: 67.022.000

národnostní složení: francouzské právo umožňuje dvojí občanství a nevyžaduje, aby nový francouzský občan vzdával své svého původního občanství; 5 % občanů Francie (bez zahrnutí zámořských teritorií) má proto dvojí občanství. 90 % držitelů dvojího občanství jsou imigranti nebo potomci přistěhovalců. Zhruba 50 % imigrantů si ponechalo občanství země původu.

Zjišťovat rasu, etnickou příslušnost a náboženství při sčítání lidu je zákonem zakázáno. Francouzi sice oficiálně tvoří 94% populace (za menšiny jsou považováni Němci, Bretonci a Katalánci), je ale odhadováno, že 40 % francouzské populace má předka, který pochází z nějaké migrační vlny, což dělá z Francie etnicky nejrůznorodější zemi v Evropě (úroveň je srovnatelná např. s USA či Kanadou).

náboženství: ve Francii je zákonem zakázáno shromažďovat informace poukazující na náboženské názory“.  Vláda samotná neudržuje statistiky o víře svých občanů. Statistiky The World Factbook: římskokatolické křesťanství 83–88 % (ovšem 33 % obyvatel se považuje spíše za ateisty), islám 5–10 %, protestantismus 2 %, židovské náboženství 1 %.

úřední jazyk: francouzština (podle francouzské ústavy je jediným úředním jazykem Francie); regionálně se používají také alsaština, korsičtina, baskičtina, bretonština, okcitánština (zahrnující provensálštinu, gaskonštinu a langedokštinu) a valonština

hlavní město: Paříž - 2,24 mil. obyvatel (v aglomeraci žije přes 12 milionů lidí)

další velká města: Marseille (852 tis.), Lyon (496 tis.), Toulouse (453 tis.), Nice (343 tis.), Nantes (291 tis.), Štrasburk (274 tis.), Montpellier (257 tis.), Bordeaux (241 tis.), Lille (226 tis.), Rennes (209 tis.)

Střediska

Zájezdy a ubytování

×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?
×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?