Nizozemsko

Nizozemsko – země tulipánů, kanálů a větrných mlýnů

Nizozemsko je fascinující země v severozápadní Evropě, která návštěvníkům nabízí jedinečnou kombinaci bohaté historie, kulturního dědictví a přírodních krás. Absentují zde sice hory, ale můžete pozorovat jinde nevídanou krajinu, kterou pracovití Holanďané doslova vyrvali moři.

Bohatá a dramatická historie

Nizozemsko má bohatou historii. Území dnešního Nizozemska bylo osídleno od poslední doby ledové. V Drenthe byla nalezena pravěká kánoe z doby asi 8000 př. n. l., která je považována za nejstarší loď světa. Zemědělství se dostalo do Nizozemska někdy kolem roku 5000 př. n. l. Z té doby pochází i první keramika na tomto území.

Ve starověku se na území dnešního Nizozemska usídlily germánské kmeny (zejm. Batavové, Frísové a Sálští Frankové) a Keltové. Tyto kmeny pak mezi sebou soupeřily o moc. V roce 58 př. n. l. si oblast podmanil se svými vojsky římský císař Julius Caesar. Římané zde postavili první města a vytvořili provincii Germania Inferior (Dolní Germánie). Hranice římské říše ležela podél Rýna.

Po rozpadu Západořímské říše vzniklo roku 650 Fríské království, které se ale postupem času, zejména za vlády Chlodvíka, dostalo pod vliv Franské říše. Roku 734 jí bylo plně pohlceno. Spolu s tím přišla christianizace, které svobodní Frísové, zejména král Radbod, předtím velmi tvrdě vzdorovali.

Přibližně v 10. století došlo k rozdrobení země na jednotlivá knížectví přináležející ke Svaté říši římské (zejm. Holandské hrabství, Henegavské hrabství, Flanderské hrabství, Geldernské vévodství, Brabantské vévodství, Utrechtské knížecí biskupství), ve kterých vznikala města s kvetoucím obchodem a řemesly. Bohatá města si začala od panovníka kupovat určitá privilegia. V praxi to znamenalo, že nejbohatší města se stala kvazi-nezávislými republikami, s vlastními zákony.

V roce 1247 byl zvolen Vilém II. Hollandský římským králem. V roce 1384 zdědil téměř celé Nizozemí burgundský vévoda Filip Smělý. V letech 1433–1477 tím pádem bylo Nizozemí součástí Burgundského vévodství. Když v roce 1477 v bitvě u Nancy, která rozhodla burgundské války, padl burgundský (a také lucemburský, brabantský, geldernský) vévoda Karel Smělý, jeho dědička, Marie Burgundská, se vdala za Maxmiliána I. Habsburského, takže z burgundského dědictví připadlo celé burgundské Nizozemí Habsburkům. Po smrti Marie Burgundské v roce 1482 se vládcem Nizozemí stal její syn Filip I. Sličný. V roce 1496 si vzal Johanu Šílenou, čímž se Habsburkové stali dědici španělského trůnu. Filipův syn Karel V. od roku 1515 zpočátku vládl ještě z Nizozemí, v roce 1516 byl zvolen španělským králem a v roce 1519 císařem. V roce 1555, král Karel V. odstoupil ze své funkce a jeho nástupcem se stal Filip II. Ten však roku 1559 natrvalo odjel do Španělska, a Nizozemci tak byli od té doby ovládáni z ciziny, což pro ně bylo velmi ponižující. Od roku 1568 probíhaly boje Nizozemců za nezávislost na Španělsku v tzv. osmdesátileté válce. V průběhu Nizozemské revoluce, kterou spustil Vilém I. Oranžský, vznikla v severních oblastech země tzv. Utrechtská unie, a tato unie pak v roce 1581 vyhlásila vznik Spojených provincií nizozemských. Za jejich vládce byl prohlášen Vilém, který je považován za klíčovou osobnost nizozemských dějin a je dosud oslavován i ve státní hymně. I proto, že vyhlášením Spojených provincií začal zlatý věk nizozemských dějin, je 17. století díky němu někdy nazýváno „Nizozemským stoletím“. Země zažila mimořádný rozkvět obchodu, umění a vědy. V nábožensky tolerantní zemi působili umělci a myslitelé jako Rembrandt, Vermeer, Huygens, Spinoza, Descartes nebo Komenský. V této době také Nizozemci zabezpečovali přibližně polovinu světového obchodu a země se stala jednou z nejvýznamnějších koloniálních mocností světa. V roce 1596 dosáhla první lodní flotila břehů Jávy, Bali a Moluk. V roce 1602 byla založena klíčová kolonizační instituce Sjednocená Východoindická společnost (největší obchodní společnost 17. století), roku 1621 Nizozemská západoindická společnost. Nizozemská koloniální říše zahrnovala Nizozemskou východní Indii (dnešní Indonésie), Nizozemskou Guyanu, Nizozemskou Brazílii, Kapskou kolonii (dnešní Jihoafrická republika). Nizozemská východoindická společnost byla tehdy nejbohatší obchodní společností na světě. Podle některých interpretací se právě v nizozemském zlatém věku zrodil kapitalismus.

Nizozemská revoluce byla v zásadě protestantská. To vedlo k tomu, že jižní část Nizozemí zůstala katolická a pod nadvládou španělských králů. Stejně tak zůstala na rozdíl od severu součástí Svaté říše římské. Ač se Nizozemci později pokusili tuto oblast znovu přičlenit (po bitvě u Waterloo bylo na Vídeňském kongresu v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie – resp. do 1839, kdy Nizozemsko její nezávislost definitivně uznalo – a Lucembursko), nikdy se to již zcela nepovedlo. Toto rozetnutí Nizozemí vedlo k tomu, že sever se rychle kalvinizoval.

Země byla také známá svým bojem proti moři – systematickým odvodňováním území a budováním hrází, což vedlo k vytvoření tzv. polderů (vysušených území). Tento boj proti vodě významně formoval nizozemskou kulturu a mentalitu.

Během druhé světové války bylo Nizozemsko okupováno nacistickým Německem, což mělo devastující dopad na zdejší židovskou komunitu. Po válce se země rychle zotavila a stala se jednou z nejliberálnějších a nejprogresivnějších zemí Evropy.

Hlavní památky a kulturní zajímavosti

Amsterdam

• Rijksmuseum s díly holandských mistrů jako Rembrandt a Vermeer
• Van Goghovo muzeum
• Dům Anne Frankové
• Síť historických kanálů (grachty) - památka UNESCO
• Květinový trh Bloemenmarkt

Haag

• Mauritshuis s Vermeerovým obrazem "Dívka s perlou"
• Binnenhof – sídlo nizozemského parlamentu
• Mírový palác – sídlo Mezinárodního soudního dvora

Rotterdam

• Moderní architektura včetně ikonických "Kubických domů"
• Přístav Europoort – jeden z největších na světě
• Most Erasmusbrug

Utrecht

• Domtoren – nejvyšší kostelní věž v Nizozemsku
• Středověké centrum města s kanály

Další

• Tradiční vesnice Zaanse Schans a Kinderdijk s větrnými mlýny
• Keukenhof – jeden z největších květinových parků na světě
• Hrad De Haar nedaleko Utrechtu
• Středověká města jako Delft, Haarlem a Maastricht

Přírodní pozoruhodnosti

Přestože je Nizozemsko velmi hustě zalidněné, nabízí i mnoho přírodních krás:

• Národní park De Hoge Veluwe – rozlehlá vřesoviště, lesy a písečné duny
• Waddenzee – Waddenské moře typické mělčinami a písčinami, které vznikají při odlivu, unikátní ekosystém zapsaný na seznamu UNESCO
• Západní Fríské ostrovy včetně populárního Texelu
• Jezera v provincii Friesland
• Květinová pole s tulipány (zejména v oblasti mezi Haarlemem a Leidenem)

Nizozemsko je také známé svou vynikající cyklistickou infrastrukturou, díky které můžete prozkoumat téměř celou zemi na kole po bezpečných cyklostezkách bez převýšení.

Díky kompaktní velikosti země je možné navštívit mnoho různých míst během jednoho pobytu, což z Nizozemska činí ideální destinaci pro turisty hledající kombinaci pestré kultury, bohaté historie a jedinečné přírody.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

rozloha: 41 543 km²

obyvatelstvo: 18 066 500

národnostní složení: k 1. lednu 2005 žilo v Nizozemsku 80,9 % Nizozemců, 2,4 % Indonésanů, 2,4 % Němců, 2,2 % Turků, 2,0 % Surinamců, 1,9 % Maročanů, 0,8 % Antilanů a 6,0 % jiných menšin

náboženství: v roce 2008 se hlásilo ke katolicismu 30 % obyvatel, k protestantismu 21 %, k jiným náboženstvím 10 % (z toho 5 % muslimů a 5 % hinduistů, buddhistů, židů a ostatních); žádné náboženství neuvedlo v roce 2008 40 % obyvatel

úřední jazyk: oficiální řečí v Nizozemsku je nizozemština a fríština (obě řeči patří mezi západogermánské jazyky); nizozemština je mimo Nizozemska také oficiální řečí v Belgii (Vlámsko) a mimo Evropu i v Surinamu a na nizozemských ostrovech v Karibiku (Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Svatý Eustach, Svatý Martin)

hlavní město: Amsterdam (921 tisíc obyvatel), ale vláda a parlament sídlí v Haagu (548 tisíc obyvatel)

další velká města: Rotterdam (druhé největší město Nizozemska, žije zde 664 tisíc obyvatel), Utrecht (267 tis.), Eindhoven (210 tis.), Tilburg (206 tis.), Almere (186 tis.), Groningen (179 tis.); aglomerace zvaná Randstad, ke které patří především města Amsterdam, Haag, Haarlem, Rotterdam, Leiden a Utrecht, má dohromady přes 7,1 milionu obyvatel

státní zřízení: konstituční monarchie

král: od 30. dubna 2013 Willem-Alexander, princ nizozemský a oranžsko-nasavský

vláda: premiérem od července 2024 Dick Schoof, nezávislý politik

administrativně-správní členění: země je rozdělena na 12 provincií:

• Severní Holandsko (hlavní město Amsterdam)
• Jižní Holandsko (Haag)
• Severní Brabantsko (Den Bosch)
• Gelderland (Arnhem)
• Utrecht (Utrecht)
• Frísko (Leeuwarden)
• Overijssel (Zwolle)
• Limburg (Maastricht)
• Groningen (Groningen)
• Drenthe (Assen)
• Zeeland (Middelburg)
• Flevoland (Lelystad)

měna: Euro

HDP za rok 2023: 56 824 € / os.

další: zakládající člen EU, NATO, OSN  

Velvyslanectví ČR: Velvyslanectví České republiky, Paleisstraat 4, 2514 JA Den Haag; telefon: 00-31 (0)70 313 00 31