Burgenlandsko - léto

Burgenland či Burgenlandsko je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem. Na severním konci hraničí se Slovenskem (Bratislava) a na jižním konci se Slovinskem. Vnitrostátní hranici má na severozápadě s Dolními Rakousy a na západě se Štýrskem. Má rozlohu 3 962 km² a žije zde necelých 300 tisíc obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Správním centrem je Eisenstadt, nejmenší rakouské zemské hlavní město. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané (asi 87 %), ale také významné menšiny Chorvatů (asi 7 %) a Maďarů (2 %), do holocaustu zde žila početná židovská komunita (5 %). Chorvati zde hovoří burgenlandskou chorvatštinou. Burgenlandsko v létě překvapí rozmanitou nabídkou. Je to destinace, která stojí trochu ve stínu jiných rakouských regionů, ale právě proto si zde zachovává autentickou atmosféru. Do střední části Burgenlandu zasahuje podhůří Alp. Na severovýchodě se prostírá svým západním okrajem Malá dunajská kotlina, plochá nížina, jíž dominuje Neziderské jezero. Jižní část země pak pokrývá zvlněná pahorkatina na horním povodí Ráby, přecházející plynule mezi Štýrskem a Zadunajím.

Jezero Neusiedler See

Srdcem letního turismu Burgenlandska je Neusiedler See (Neziderské jezero) – jedinečné stepní jezero, největší ve střední Evropě a jedno z mála svého druhu na světě. Spolu s Balatonem je v tomto v Evropě unikátní. Je velmi mělké (průměrně 1–1,5 m), takže se rychle ohřívá a v létě dosahuje příjemných teplot. Nabízí ideální podmínky pro windsurfing, kitesurfing, jachting, kanoistiku i koupání. Jezero leží na pomezí rakouské spolkové země Burgenland a maďarské župy Győr-Moson-Sopron. Rakouská část je současně největším jezerem v Rakousku. Rozloha jezera je podle vodní hladiny přibližně 315 km², z toho leží 240 km² v Rakousku a 75 km² v Maďarsku. Vyznačuje se pásmem rákosí, malou hloubkou, mírným a větrným klimatem. Jedinečná fauna a flóra jsou chráněny rakouským národním parkem Neusiedler See - Seewinkel a maďarským Fertő-Hanság a také zapsáním na Seznam světového dědictví UNESCO (v roce 2001). Národní park Neusiedler See – Seewinkel je rájem pro ornitology a milovníky přírody. Vyskytují se zde stovky druhů ptáků včetně volavek, čápů, ibisů a vzácných druhů, které jinde v Evropě prakticky nenajdete. Ploché stepní krajině dominují rákosové porosty a solné tůně. Východně od jezera v oblasti Seewinkel („Jezerní kout“) se nachází nejnižší bod Rakouska (114 m n. m.). Severozápadně nad jezerem se zvedají Litavské hory se svahy pokrytými vinicemi. Dále na severu přetíná území Burgenlandu řeka Litava (Leitha), kdysi hranice Rakouska a Uherska, která výše na svém toku tvoří část dnešní zemské hranice s Dolními Rakousy.

Víno a gastronomie

Burgenlandsko je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí Rakouska. Červená vína jako Zweigelt nebo Blaufränkisch a sladká vína z oblasti Rust (Ausbruch) jsou světově proslulá. Léto je ideální čas na návštěvu vinařství, degustace a ochutnávku místní kuchyně ovlivněné maďarskými, chorvatskými i středoevropskými tradicemi.

Historická města Rust a Eisenstadt

Malebné město Rust na břehu jezera je proslulé čapími hnízdy na střechách domů a kvalitními víny. Historické centrum je velmi dobře zachované.

Podobně stojí za návštěvu Eisenstadt – hlavní město Burgenlandska, se 14 tisíci obyvatel největší město Burgenlandu a současně nejmenší rakouské zemské hlavní město. Je spojené s hudebním skladatelem Josephem Haydnem (1732–1809), jenž od roku 1761 působil u uherské šlechtické rodiny Esterházyů jako kapelník a sbormistr. Palác Esterházy je hlavní turistickou atrakcí města.

Cyklistika kolem Neziderského jezera

Plochá krajina kolem Neziderského jezera je naprosto ideální pro cykloturistiku. Okruh kolem Neusiedler See je jednou z nejoblíbenějších cyklotras v Rakousku a vede i přes maďarské území.

Blízkost Vídně

Burgenlandsko leží jen kousek od Vídně, takže je snadnou a pohodlnou destinací na víkendový výlet z metropole. Nebo naopak, příjemným doplňkem návštěvy Burgenlandu může být výlet do atraktivního rakouského hlavního města.

Klid a autenticita

Na rozdíl od mnohem navštěvovanějšího Salcburska nebo Tyrolska je Burgenlandsko stále relativně klidnou destinací, kde lze zažít opravdový venkovský rakouský život, pohostinnost a pohodu bez davů turistů. Burgenlandsko je zkrátka ideální volbou pro ty, kdo hledají kombinaci přírody, vody, vína, kultury a klidu v jedinečné středoevropské krajině.

Historie spojená s Uhry více než s Rakouskem

Burgenlandsko bylo ve svých původních hranicích tvořeno územím, které od středověku až do 20. století patřilo k Uhrám a původní hranice Burgenlandu se zbytkem Rakouska odpovídala někdejší hranici mezi Předlitavskem a Zalitavskem. Během druhé poloviny dvacátého století však došlo k několika malým změnám zemských hranic se sousedními spolkovými zeměmi Štýrskem a Dolními Rakousy, a tak již Burgenland není čistě v původních Uhrách. Současná západní hranice Burgenlandu se od hranice někdejšího Zalitavska s Předlitavskem liší jen zanedbatelně.

Toto převážně (tehdy 74 %) německy hovořícími obyvateli osídlené území připadlo Rakousku teprve po první světové válce v rámci Pařížských dohod, roku 1921. Pouze město Šoproň se zázemím, původně zamýšlené středisko oblasti, zůstalo rozhodnutím plebiscitu součástí Maďarska. Poté, co území dnešního Burgenlandu opustila maďarská armáda, nakrátko zde vznikl samozvaný maďarský stát jménem Litavský banát (Lajtabánság, Leitha-Banat), než bylo území 5. 11. 1921 fakticky ovládnuto Rakouskem. Náhradním hlavním městem země byl roku 1925 určen Eisenstadt.

O pás území, který propojoval Západní a Jižní Slovany a byl i Slovany (hlavně Chorvaty) zčásti obydlen, měla zájem i československá diplomacie, která zde chtěla zřídit tzv. Český koridor, který by fyzicky odděloval německý živel od podunajského prostoru, a naopak posílil slovanskou jednotu. Tyto návrhy byly ovšem zamítnuty.

Název nové spolkové země, která neměla v Rakousku žádnou tradici, Burgenland, měl odkazovat k velkému množství hradů v této pomezní krajině. Odsud je pak odvozen chorvatský název Gradišće. Maďarské pojmenování Őrvidék znamená "strážní kraj" (odkaz na pohraniční polohu) a označuje vlastně širší území i na maďarské straně hranic. Proto se v Maďarsku pro rakouskou spolkovou zemi běžně užívá i nepřeložený název Burgenland.

V době připojení (anšlusu) Rakouska k nacistickému Německu byl Burgenland jako samostatná jednotka zrušen a jeho území bylo rozděleno mezi Dolnodunajskou župu a Štýrsko. Spolková země Burgenland byla obnovena 1. října 1945.