Oproti sousedním zemím pyšnícími se majestátními velehorami se může občan ČR cítit na první pohled jako chudý příbuzný, vždyť co je kóta nejvyšší české hory Sněžky 1602 m n. m. proti slovenskému Gerlachovskému štítu (2.654 m n. m.), polským Rysům (2.503 m n. m.), německé Zugspitze (2.962 m n. m.), nebo dokonce rakouskému Grossglockneru (3.798 m n. m.)? Ovšem při detailnějším pohledu brzy spatříme celou řadu důvodů, proč lyžování v tuzemsku nezavrhovat. Sice stále platí, že lyžování pod horní hranicí lesa, jež je pro české hory typické, nemůže nikdy plně konkurovat alpským sjezdovkám neomezovaným většinou nad horní hranicí lesa restrikcemi ochrany přírody, stejně jako je patrný handicap nedostatečné nadmořské výšky z pohledu kvantity přírodní sněhové nadílky v současných teplých zimách.

Neuvěřitelné tempo investic do infrastruktury

Ale zejména, kdo jen pár let na českých horách absentoval, nestačí se divit tempu proměn našich skiareálů. V posledních letech se mohutně investovalo a pronikla sem řada vymožeností dříve vídaných jen v Alpách, jako jsou vysokokapacitní lanovky, sedačky kryté „bublinou“, potentní systémy umělého zasněžování, supermoderní rolby, špičkové snowparky a dětské parky, celkově se všude velmi zkvalitnila infrastruktura typu parkoviště a skibusy, řada služeb je zdarma či v rámci platnosti skipasů, vznikají konsorcia s celoplošnými regionálními permanentkami a podobně. A třeba co se četnosti areálů s nočním provozem týče, tam porážíme Alpy už dávno.A nutno též podotknout, že až na některé cenové extrémy v našich nejprestižnějších skiresortech je celková cenová hladina v naší zemi stále o poznání nižší, než je alpský průměr.

• Nejdelší, nejvyšší, nejrozsáhlejší? Podívejte se na rekordy českých sjezdovek.

Krkonoše nabízejí nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování i snowboardisty v Čechách. Najdete zde 20 moderních lyžařských středisek s více než 180 km pravidelně upravovaných sjezdovek a skvělé zázemí. Lyžování v Krkonoších má dlouhou tradici a my Vám vřele doporučujeme v ní pokračovat.

Sněžka, nejvyšší hora Krkonoš, je též nejvyšším bodem České republiky, dosahuje nadmořské výšky 1.603 m n. m. Nejvýše položený lyžařský bod leží v Krkonoších na Lysé hoře nad Rokytnicí ve výšce 1.310 m n. m. Tamní turistická modrá do Rokytnice nad Jizerou je nejdelší pistou Krkonoš. Parádně se však projedete i na Medvědíně, ve Svatém Petru nebo z Černé hory do Janských Lázní.

V parametru největšího převýšení sjezdovek se Krkonoše těší z první příčky v rámci ČR. Při sjezdu z Lysé hory k dolnímu parkovišti P1 v Rokytnici nad Jizerou zdoláte celých 660 výškových metrů. Podobně dlouhé sjezdy umožňují především právě naše nejvyšší hory (Černá hora, Medvědín, Svatý Petr). Počtem lyžařských sjezdovek vrchní patra žebříčku obsazují velké ski areály Špindlerův Mlýn – Medvědín, Pec pod Sněžkou či Herlíkovice/Bubákov.

35 kilometrů dlouhý krkonošský hřeben

Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou nejvyšší pohoří Česka. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Do roku 1945 žilo v Krkonoších převážně německojazyčné obyvatelstvo, což se odráží zejména v lidové architektuře a názvech měst, vesnic, chalup atd. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku. Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami, do nichž spadají podstatně mírněji. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších. Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních vrcholů vyšších než 1.000 metrů. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.

Národní park s nesmírně cennými biotopy

Na území Krkonoš se vyskytují reliktní a endemické druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1.200–1.300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, kamenná a suťová moře. Tento v Česku velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. Jako první národní park v Krkonoších byl na polské straně Krkonoš v roce 1959 vyhlášen Krkonošský národní park (Karkonoski Park Narodowy) na rozloze 55 km², na české straně byl následně v roce 1963 vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP) o rozloze 363 km² s ochranným pásmem národního parku 184 m².

Klimaticky nejdrsnější české pohoří

Krkonoše jsou z klimatického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1.400 m se podnebím dají srovnat např. s grónským pobřežím. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš i ČR, je průměrná roční teplota 0,2 °C. Přestože jsou Krkonoše nejvyšším pohořím v Česku, tak zde nevypadává nejvíce srážek, protože Krkonoše leží ve srážkovém stínu Jizerských hor. Na hřebenech může sněžit prakticky po celý rok. Stálá sněhová pokrývka leží na hřebenech průměrně od půlky listopadu až do května. K největší kumulaci sněhu dochází na závětrných svazích, kde výška sněhu dosahuje až 15 metrů. V Krkonoších je častý silný vítr (nejvyšší rychlost větru naměřena na Sněžce 216 km/h).

Krkonoše jako velmi významná turistická oblast

Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní turistiky. Nejznámější turistická střediska oblasti jsou na české straně hor Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Malá Úpa, Janské Lázně, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Benecko a Strážné.

Největším krkonošským lyžařským střediskem je SkiResort Černá hora-Pec, vzniklý v roce 2012 spojením středisek v Janských Lázních, Černém Dole a Svobodě nad Úpou, se středisky v Peci pod Sněžkou, Velké Úpě a Malé Úpě. V posledních letech počet turistů stoupl, v roce 2015 česká strana oblasti poprvé překonala hranici jednoho milionu návštěvníků, když jí navštívilo rekordních 1,13 milionu návštěvníků. Zároveň se změnila skladba turistů, přibylo hlavně Čechů a Poláků na úkor Němců.

Jeseníky, nebo geomorfologicky správněji Jesenická oblast či Východní Sudety, jsou značně širokým pojmem – sahají od Králík na západě po Ostravu na východě a Olomouc na jihu. Z lyžařského pohledu nás bude zajímat především jejich nejvyšší a nejznámější část zvaná Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý – vysoký, německy Altvatergebirge), jež je druhým nejvyšším pohořím v Česku a dominantním pohořím Slezska a části severní Moravy. Nejvyšší horou je Praděd (1.491 m n. m.).

Chráněná krajinná oblast Jeseníky

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km². Zahrnuje celkem 33 maloplošných chráněných území. Ze savců je možné se zde setkat vzácně s velkými šelmami (rys ostrovid, vlk, medvěd hnědý), druhotně byl vysazen kamzík horský. Kromě bohatství přírody nabízí CHKO Jeseníky i několik lyžařských lokalit (např. Červenohorské sedlo, Karlov/Malá Morávka nebo Praděd/Ovčárna), které jsou pro tradičně nejbohatší sněhovou nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. Ovčárna je s 1.300 metry nejvýše položeným centrem lyžování v ČR a právě proto jsou tady ty absolutně nejlepší sněhové podmínky. O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož maximální nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem (vrchol Slunečná).

Tři hornatiny oddělené sedly snadno přístupnými pro běžkaře

Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly Vidly a Červenohorské sedlo. Pradědská hornatina leží v jižní části pohoří mezi sedly Skřítek a Červenohorské sedlo. Hlavními vrcholy od jihu jsou Jelení hřbet (1.367 m), Velký Máj (1.385 m), Vysoká hole (1.465 m), Petrovy kameny (1.447 m) a Praděd (1.491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha Mravenečníku (1.344 m) s dalšími vrcholy Dlouhé stráně (1.354 m se známou přečerpávací elektrárnou) a Vřesník (1.343 m). Keprnická hornatina leží v severozápadní části pohoří mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským sedlem. V hlavním hřebeni leží vrcholy Červená hora (1.333 m), Keprník (1.423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a Šerák (1.351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1.377 m). Medvědská hornatina leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena sedlem Vidly a táhne se k sedlu Rejvíz. Hlavním vrcholem je Medvědí vrch (1.216 m). Významnými sedly jsou Rejvíz (760 m – odděluje Hrubý Jeseník od Zlatohorské vrchoviny), Ramzovské sedlo (759 m – odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor), Červenohorské sedlo (1.013 m – odděluje Keprnickou a Pradědskou hornatinu), sedlo Vidly (930 m – odděluje Pradědskou a Medvědskou hornatinu), sedlo Hvězda (852 m – u Karlovy Studánky) a sedlo Skřítek (874 m – odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny). Všechna protínají silnice (Ramzovské sedlo i železnice) a jsou významnými nástupišti turistických běžkařských tras. Horských chat nenabízí Hrubý Jeseník tolik, jako jiná naše významná pohoří. Jsou to chaty Alfrédka, Barborka, Červenohorské sedlo, Chata Jiřího na Šeráku, Kurzovní chata, Ovčárna, Chata na Skřítku a Švýcárna. Občerstvení a rozhlednu nabízí i telekomunikační objekt na vrcholu Pradědu.

56 vrcholů nad tisíc metrů

V Hrubém Jeseníku se nachází celkem 56 vrcholů nad 1.000 metrů. Hrubý Jeseník je tak pohořím s druhým nejvyšším počtem tisícovek (po Šumavě) a zároveň je druhým nejvyšším pohořím (po Krkonoších). Nejvyššími horami jsou Praděd (s 1.491 m pátá nejvyšší hora Česka, ovšem horní plošina 162 m vysokého televizního vysílače na vrcholu je dokonce nejvyšším – byť umělým – bodem v České republice. Vysoká hole (1.465 m) je zase známá tím, že se na jejím východním úbočí nalézá Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka. Mezi širokou veřejností jsou pak populární Petrovy kameny (1.447 m) nad Ovčárnou, údajné dějiště čarodějnických sletů.

Řada krásných a udržovaných běžeckých tras

Červenohorské sedlo je důležitým turistickým uzlem, který díky centrální poloze a dobré dopravní dostupnosti představuje výchozí bod pro řadu udržovaných běžeckých tras. Pro svou polohu nad 1.000 metrů nad mořem umožňuje milovníkům bílé stopy v zimních měsících tento sport vykonávat minimálně od poloviny prosince do konce března. Lyžařské běžecké tratě se odtud rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku. Oblíbená trasa vede z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna na vrchol Pradědu. V podstatě celá trasa vede do kopce. Od Švýcárny se otevírá panorama nejvyšší hory Moravy – Pradědu. Ze Švýcárny je to na Praděd již kousek příjemným mírným stoupáním. Trasa z Červenohorského sedla na Praděd měří 8,5 km a je součástí Jesenické magistrály táhnoucí se přes celý hřeben Hrubého Jeseníku. Červenohorské sedlo je dobře dostupné autobusovým spojením ze Šumperka a Jeseníku. V době zimní sezóny jezdí z Koutů nad Desnou na vrchol sedla kyvadlová doprava. Na Ovčárnu pod Pradědem pro změnu vedou pravidelné autobusové linky z Ostravy (přes Opavu a Bruntál).

Nejvhodnějším nástupním místem na průzkum západní části Hrubého Jeseníku je Ramzovské sedlo. Při výstupu na Šerák je sice nutno překonat výškový rozdíl téměř 600 m, lze si však vypomoci lanovkou. Na vrcholu Šeráku (1.351 m n. m.) jsou holé pláně i nízké smrčky, pod vrcholem stojí Jiřího turistická chata. Hřebenová trasa se stáčí k jihovýchodu a z nevýrazného sedla stoupá podél tyčí na holý vrchol Keprníku (1.423 m n. m.), odkud se otevírá za příznivého počasí jedinečný výhled na Jeseníky i horské hřebeny od Krkonoš až po Beskydy. Z holého temene vede sjezd po náročném terénu k rozcestí Trojmezí, k Vřesové studánce pod vrcholem Černé hory (1.333 m n. m.) a lyžařskou odměnou je za dobrého sněhu krásný sjezd na Červenohorské sedlo.

Hřebenovka přes Vysokou holi (1.464 m n. m.), Kamzičník, Máj a Jelení hřbet patří k nejlepším vyhlídkovým trasám na Moravě. Jsou na ní jen malé výškové rozdíly. Od Jelení studánky pokračuje dále na chatu Alfrédka a pak pod vrcholem Pecný cestou k rozcestí Pod Josefínkou, Pod Zelené kameny, Pod Ztracené kameny a na Skřítek. U motorestu na Skřítku končí hřeben Hrubého Jeseníku. Jezdí tudy autobusové spoje z Rýmařova do Šumperka.

Krušné hory (německý název Erzgebirge znamená Rudné hory) je pohoří táhnoucí se podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Na české straně pohoří strmě padá do nížin Mostecké, Sokolovské a Chebské pánve. Nejvyššími vrcholy jsou český Klínovec (1.244 m n. m.) a německý Fichtelberg (1.214 m n. m.). V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram a ve 20. století také uran.

Aktivní pobyt v krušnohorské přírodě

Dlouhé pohoří táhnoucí se podél českých hranic je absolutním rájem běžkařů. Předlouhé kilometry udržovaných stop nabízí ty nejlepší podmínky pro krásné zážitky z výletů. Město Boží Dar leží na hřebenech Krušných hor na hranici s Německem. V těsné blízkosti leží lyžařské areály Neklid a Novako, a jen pár kilometrů odtud se tyčí Klínovec, s 1.244 metry nejvyšší hora Krušných hor s horským hotelem, rozhlednou a Ski areálem Klínovec. Ten společně Klínovcem a blízkým německým areálem Fichtelberg vytváří InterSkiregion Fichtelberg – Klínovec/Neklid se 47 km sjezdových tratí, propojený skibusy a společným skipasem. Pro běžkaře je udržováno na obou stranách hranice 205 kilometrů běžeckých tratí včetně populární Krušnohorské lyžařské magistrály.

Moderní areál na Klínovci

Na Klínovci se nachází největší lyžařský areál v Krušných horách a jeden z největších a sněhově nejjistějších v ČR. Leží pouhých 145 km od Prahy, 100 km od Plzně a 20 km od Karlových Varů a nabízí kompletní zázemí špičkového lyžařského střediska. Samozřejmostí jsou uměle zasněžované sjezdovky a jejich dennodenní úprava. V hlavním skiareálu najdete celkem 18 km sjezdovek se 4 lanovkami, 5 vleky a 3 lyžařskými pásy v dětských parcích. Nové lanovky jsou kryty typickou oranžovou bublinou, jež skýtá nadstandardní komfort a ochranu před nepřízní počasí. Naposledy předloni třímístnou lanovku Dámská na vrchol Klínovce nahradila zcela nová čtyřmístná od firmy Doppelmayr. Nejdelší ze sedačkových lanovek je ta obsluhující novou sjezdovku do Jáchymova, jež s délkou 2.950 metrů a šířkou 50–100 metrů patří k nejdelším a nejširším sjezdovkám v ČR. Pro vyznavače freestylu je připraven Funpark s celou řadou překážek a skoků. Milovníci freeridu při vhodných podmínkách ocení možnost využít dvou kilometrů neupravovaných sjezdových tratí s přírodním sněhem. K dispozici jsou půjčovny lyžařského vybavení a certifikovaní instruktoři v lyžařských školách. Vícedenní skipasy platí i pro sousední lyžařský areál Fichtelberg nad německým Oberwiesenthalem.

Boží Dar – nejvýš položené město ve střední Evropě a klidné lyžování na Neklidu

Novinkou 3 roky starou je propojení Klínovce se střediskem Neklid na nedalekém Božím Daru a jeho začlenění (resp. skipasové propojení) pod Klínovec. Lyžařské středisko Neklid leží v nadmořské výšce 800 až 1.135 metrů nedaleko města Boží Dar. Skýtá 6 sjezdovek různých obtížností a podstatně prázdnějších oproti Klínovci. V rámci InterSkiregionu Fichtelberg – Klínovec/Neklid napočítáte celkem 47 kilometrů sjezdovek, 1 kabinovou lanovku, 6 sedačkových lanovek a 15 vleků. Přeshraniční spojení mezi areály zajišťuje skibus zdarma pro držitele platného vícedenního skipasu, který lze zakoupit i online, což šetří peníze i čas. Pro návštěvníky obou středisek je připraveno 2 500 parkovacích míst zdarma.

Jáchymov – první světové radonové lázně

Jáchymov, to jsou především radonové lázně světového významu, ale také město s jedinečnou historií spojenou s ražbou jáchymovského tolaru, který dal název dnešnímu americkému dolaru. Jáchymov je také místem, kde manželé Curieovi objevili polonium a radium. A hlavně v těsné blízkosti (3 km od centra) města začíná i sedačková Prima Express vedoucí na Klínovec.

Jáchymov, to jsou ale i uranové doly. Prozkoumat můžete například Radonovou stezku nebo Jáchymovské peklo – Naučnou stezku dlouhou 8,5 km, která připomíná osudy politických vězňů nuceně nasazených do pracovních táborů pro těžbu uranu z 50. let 20. století. Osvěžit se naproti tomu můžete v Aquacentru Agricola, kde najdete bazén s tobogánem, masáže, vířivky, solárium, fitcentrum, solnou jeskyni, nový saunový svět s důlní tématikou i příjemnou kavárnu s koutkem pro děti.

Krušnohorská lyžařská magistrála

Chcete-li projet Krušné hory od nejzápadnějšího až k východnímu konci, držte se Krušnohorské magistrály. V létě cyklistické (značené jako Národní cyklotrasa 23), v zimě lyžařské. Celou řadu úseků mají společnou, ale v mnohém se také liší. Zatímco na kolo můžete nasednout už v Chebu (u vodní nádrže Skalka) a dojet až do Děčína, Krušnohorská lyžařská magistrála začíná nad Bublavou ve výšce 800 m n. m. a dovede vás až do Božího Daru. Přes střední část Krušnohoří ovšem žádná upravovaná lyžařská stopa nevede. Na magistrálu můžete opět navázat až u Svahové a pokračovat po ní třeba až na její východní konec, pod Děčínský Sněžník.

Krušnohorská lyžařská magistrála – západní část

Výlet z Bublavy až na Boží Dar znamená trasu v délce cca 40 km. Magistrála se vyhýbá středům obcí, protíná ji ale spousta dalších běžeckých stop, po kterých můžete odbočit třeba do Perninku, Horní Blatné nebo do Abertam. Přímo na magistrále také natrefíte na několik příjemných odpočinkových míst, kde se můžete zahřát u grogu a posilnit se na další cestu. Jedním z nich je restaurace v penzionu Jelení, dále pak občerstvení U Červené jámy nad Hřebečnou a o 2 km dál směrem k Božímu Daru známá maringotka. Pravidelně strojově upravovaný je také úsek magistrály Klínovec – Horní Halže. Měří asi 8,5 km a začíná kousek od nástupní stanice sedačkové lanovky Dámská.

Krušnohorská lyžařská magistrála – východní část

Projížďku východním Krušnohořím můžete začít pod Mezihořským vrchem mezi Mezihořím a Svahovou. Až k Děčínskému Sněžníku je to bílou stopou zhruba 90 km. Místy se jede po příjemných rovinkách (např. kolem vodní nádrže Fláje), nechybí však ani náročnější kopce. Cestu vám zkříží několik obcí s restauracemi: Nová Ves v Horách, Mníšek, Dlouhá Louka, Nové Město, Cínovec, Adolfov a Petrovice. Zastavit a nabrat síly můžete také v horském hotelu Lesná, v restauraci Mikuláška pod Bouřňákem, na rozhledně Komáří vížka nebo v Turistické chatě u Tisé. I ve východní části magistrály máte celou řadu možností, jak si naplánovat svůj vlastní okruh a spojit magistrálu s dalšími trasami v Čechách i v Německu.

Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. V ČR se Šumava dělí na část západní v Plzeňském kraji a východní v Jihočeském kraji. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1.456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (Plöckenstein, 1.378 metrů). Plechý je zároveň nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje i nejvyšší horou rakouské Šumavy.

Šumava – část jihočeská

Národní park Šumava je jediný národní park v Jihočeském kraji, kde leží jeho větší část (zbytek leží v Plzeňském kraji). Jeho celková rozloha je 68 064 ha. Nejvyšší bod je Plechý (1.378 m n. m.).

Rozloha CHKO Šumava je bez Národního parku 99 624 ha. Nejvyšší nadmořskou výšku na území CHKO, jež obklopuje Národní park, má Boubín (1.362 m). Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.

Lipno – ideální místo pro aktivní rodinnou zimní dovolenou

Lipenský rodinný skiareál s 13,5 km sjezdovek se nachází přímo nad největší vodní plochou v ČR, Lipenskou přehradou, jež se pravidelně v zimě stává rájem bruslařů. Lyžaře bezesporu potěší slušná porce 1.400 metrů nejdelší místní sjezdovky, Jezerní. O přepravu se starají 3 moderní a pohodlné čtyřsedačkové lanovky a jedna 2sedačková. 100% umělé zasněžování je již nezbytnou samozřejmostí. V minulých letech byl vylepšen a rozšířen snowpark vhodný dle náročnosti od úplných začátečníků až po pokročilé jezdce. Za zmínku stojí i zábavná skicrossová trať jako samostatná, oddělená část sjezdovky dlouhá 1.200 metrů, vhodná pro malé i velké lyžaře i snowboardisty. Na měřené slalomové trati si můžete porovnat vlastní časy s vrcholovými sportovci. Na dětské výukové hřiště Fox park se třemi pojízdnými koberci je vstup zdarma. Parkování je také zdarma, a to přímo u pokladen a nástupní stanice lanovky Lipno Express. Děti milují každodenní animační programy s oblíbeným lišákem Foxem, maskotem areálu. Večerní lyžování se odehrává na nejdelší sjezdovce areálu, večerní bobování ve Fox parku. Všichni návštěvníci ocení komplexnost služeb na jednom místě – je zde půjčovna, lyžařská škola, obchod, skiservis, úschovna a restaurace. Skibus po Lipensku vozí návštěvníky zdarma. Zapomenout nesmíme ani na velmi oblíbenou stezku korunami stromů Lipno.

Lipno jako vynikající výchozí bod pro běžkaře

Lipensko, to jsou i krásné tratě v rozmanitém terénu s celou řadou stop různé náročnosti a upravenosti pro rekreační i fyzicky zdatnější běžkaře. V běžeckém areálu Lipno nad Vltavou – Frymburk okolo Alpské vyhlídky, na loukách okolo Frymburku nebo na zamrzlé hladině Lipna je strojově upravováno přes 40 km běžeckých stop pro klasický styl a bruslení. Páteřní trať, Šumavská magistrála, se táhne v délce 140 km od Lipna až po Železnou Rudu.

Volary – významné centrum šumavského turistického ruchu

Volary (německy Wallern) se nacházejí na území CHKO Šumava a při hranici NP Šumava. Zástavba je situována do kotliny severně od řeky Teplé Vltavy podél Volarského potoka. Hranice se Spolkovou republikou Německo prochází asi 10 kilometrů jižně od Volar. Město leží v nadmořské výšce 760 m n. m. Jméno města je německého původu a je odvozeno od lesů, které je obklopují. Založení Volar souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Na rozvoj sídla měl po staletí příznivý vliv provoz na prachatické větvi Zlaté stezky. Na základě Benešových dekretů došlo v roce 1946 k vysídlení místních Němců, tedy prakticky všech tehdejších obyvatel. Po nich se do města nastěhovali Češi z vnitrozemí a později i Slováci – reemigranti z Maďarska a Rumunska. Ve Volarech dnes žije přibližně 3.700 obyvatel. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chráněny jsou především roubené domy, vystavěné v alpském stylu.

Volary jsou umístěné uprostřed luk, plání a lesů mezi tisícimetrovými šumavskými vrcholy a díky tomu se staly významným centrem turistického ruchu. Nabízí nespočet výletů do všech světových stran po značených turistických stezkách. V okolí Volar lze v zimě lyžovat, například v nedaleké obci České Žleby se nachází lyžařský vlek. Pro běžkaře je obrovský výběr běžeckých tras, které jsou napojeny přes hraniční přechod Nové Údolí do sousedního Bavorského lesa. Sportovní vyžití umožňuje ve Volarech několik sportovních zařízení – např. celoročně je otevřen krytý plavecký bazén či bowling.

Naučné stezky v okolí Volar

V okolí Volar se nachází také množství přírodních zajímavostí. Patří k nim např. tři naučné stezky. První z nich je naučná stezka vedená po trase původní Zlaté stezky. Stejně tak jako zaniklá stezka obchodní i tato naučná spojuje města Pasov, Volary a Prachatice. Další je stezka Naše rašeliniště v místech někdejší těžby rašeliny v okolí Soumarského mostu. Stezka je součástí projektu revitalizace rašeliniště, které již není využíváno k těžbě. Trasa měří 2,5 kilometru a její součástí je i sedm metrů vysoká vyhlídková věž na návrší uprostřed rašeliniště. Na cestě jsou rozmístěny informační tabule o fauně, flóře a způsobu těžby. V okolí Volar vede také nejstarší naučná stezka Šumavy, zvaná Medvědí stezka. Byla vyznačena již roku 1967, roku 2001 byla upravena a aktualizována. Stezka prochází divokou přírodou Šumavy, kolem pomníku zastřelení posledního šumavského medvěda a ukazuje i způsob plavení dřeva z hor do podhůří.

Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. V ČR se Šumava dělí na část západní v Plzeňském kraji a východní v Jihočeském kraji. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1.456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (Plöckenstein, 1.378 metrů). Plechý je zároveň i nejvyšší horou rakouské Šumavy.

Šumava – část západočeská

Národní park Šumava je jediný národní park v Plzeňském kraji. Jeho větší část však leží v Jihočeském kraji. Jeho celková rozloha 68 064 ha. Nejvyšší bod je Plechý (1.378 m n. m.) a nejnižší bod je údolí Otavy u Rejštejna (570 m n. m.). Jsou zde 3 ledovcová jezera – Plešné, Laka, Prášilské. Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě – již spadají do CHKO Šumava.

Rozloha CHKO Šumava je bez Národního parku 99 624 ha. Rozpětí nadmořských výšek se na území CHKO, jež obklopuje Národní park, pohybuje od 498 m (Víteň) do 1.362 m (Boubín). Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.

Srní – ideální místo pro běžecké lyžování

Srní (858 m n. m.), až do poválečného odsunu ryze německá malebná obec uprostřed Národního parku Šumava s řadou původních stavení horského typu, se rozkládá na pláních nad údolími řek Vydry a Křemelné. Jedná se o ideální místo zejména pro běžecké lyžování, najdete zde celou řadu upravených tras vedoucích nádhernou šumavskou přírodou. Nejpopulárnější trasou je tzv. Srnský okruh, nenáročná trať o délce 8,35 km. Na náročné běžkaře čeká téměř 36 km obtížné trasy Srní – Javoří pila – Modrava – Rokyta – Srní. Hustá síť dalších běžeckých lyžařských tratí napříč celou Šumavou navazuje na tratě v Bavorském lese, částečně jsou pravidelně a částečně nepravidelně upravované. Většina tratí vede po rozsáhlých pláních s nadmořskou výškou nad 1 000 m n. m. s mírnými výškovými rozdíly. Pro děti, začátečníky a nenáročné sjezdaře jsou k dispozici dva lyžařské vleky – u hotelu Vydra a Staré Srní. Sjezdovka vedle Hotelu Vydra nabízí vlastní parkoviště zdarma, barem s posezením venku a večerní lyžování. Relativně dobře jsou ze Srní dostupné větší skiareály v okolí: Kašperské Hory, Kvilda, Zadov-Churáňov, Železná Ruda či Velký Javor (v Německu).

Železná Ruda – největší lyžařské středisko Šumavy

Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby. V nadmořské výšce 865 až 1.202 m n. m. na jihovýchodním svahu Špičáku se nachází lyžařský areál s 9 sjezdovými tratěmi různé obtížnosti. Další sjezdovky se nacházejí na sousedním Pancíři (1.214 m), kam vede sedačková lanová dráha Špičák – Pancíř. Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů rolbou upravovaných běžkařských tratí. V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero.

Železnorudské muzeum disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím. Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a nachází se zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů a expozice loutek. Špičácký tunel byl do roku 2007 nejdelším železničním tunelem (1.747 m) v Česku. Kuriozitou je vlakové nádraží v Železné Rudě – Alžbětíně, skrze které prochází státní hranice.

Ze Železné Rudy na běžkách k jezeru Laka

Jezero Laka je nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Ze Železné Rudy se vydáte alejí na Debrník. Na místě někdejšího zámečku sklářské rodiny Hafenbrädlů dnes najdeme jen louku. Cesta odtud stoupá na Polom. Kousek odtud odbočíte již k jezeru Laka. Zpět se sjíždí přes zaniklou sklářskou osadu Hůrka do Nové Hůrky, odkud se dá autobusem vrátit do Železné Rudy. Celý výlet lze absolvovat i opačně, tj. autobusem do Nové Hůrky a na lyžích zpět do Železné Rudy.

Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě

Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě, zvládnete navštívit při jednom výletě (okruh 8 km z parkoviště Špičácké sedlo). Jezera leží v národní přírodní rezervaci, a proto se mimo značené trasy nechodí. Mezi oběma jezery prochází hlavní evropské rozvodí, a tak voda z Černého jezera teče do Severního moře, zatímco z Čertova jezera odtéká přes Dunaj do Černého moře. Při stoupání na rozvodí si hranici mezi oběma úmořími dobře uvědomíte. Můžete si navíc udělat odbočku k vrcholu Špičáku (1.202 m), pouze 1,5 km navíc.

Západní Čechy (od roku 1960 do roku 2000 Západočeský kraj) se dělí na dva kraje jako vyšší územní samosprávné celky vytvořené v roce 2000 – Plzeňský kraj, jehož sídlem je Plzeň, a Karlovarský kraj ležící na nejzazším západě Čech (nejzápadnější kraj České republiky), jehož sídlem jsou Karlovy Vary.

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části bývalého Západočeského kraje. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Žije zde přibližně 591 tisíc obyvatel.

Karlovarský kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko. Nejvýznamnější řekou v Karlovarském kraji je řeka Ohře.

Skiareál Mariánky – parádní vyžití pro lyžaře a snowboardisty pouhých 400 metrů od lázeňské kolonády

Skiareál Mariánky nabízí parádní vyžití pro lyžaře a snowboardisty pouhých 400 metrů od proslulé lázeňské kolonády. Čeká na Vás 1,6 km sjezdových tratí na svazích Slalomář a Krakonoška s obtížností od modré po černou, to své si zde tedy najde začátečník i závodní lyžař. Kabinková lanová dráha slouží k dopravě lyžařů na Krakonošku, dva vleky pak na Slalomáři. O zábavu na sněhu se v případě nedostatku přírodní nadílky postarají sněžná děla – 100 % ploch sjezdovek je technicky zasněžováno. Parkování přímo ve skiareálu je pro všechny návštěvníky zdarma. Dětský park s pojízdným kobercem a moderními výukovými prvky funguje jako samostatná zóna oddělená od provozu veřejných sjezdových tratí. Součástí areálu je skibar, půjčovna lyží a snowboardů, skiservis, sociální zázemí, lyžařská a snowboardová škola. Po setmění možno vyzkoušet večerní lyžování. Klasici ocení 5 upravovaných okruhů pro běžecké lyžování v souhrnné délce 30,8 km. Lyžařské vyžití lze unikátně kombinovat s léčebnými lázeňskými či wellness procedurami.

Mariánské Lázně – součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

Mariánské Lázně byly v červenci 2021 v rámci mezinárodní sériové nominace „Slavné lázně Evropy“ zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Upravené parky, nádherná architektura, krása všudypřítomné přírody, široká nabídka volnočasových aktivit a také slavná minulost. Toho všeho si můžete v Mariánských Lázních užívat plnými doušky, stejně tak, jako místních pramenů. Turistické vyžití lze unikátně kombinovat s léčebnými lázeňskými či wellness procedurami. Světoznámé lázně s jedinečnou atmosférou nabízí tradiční léčebné procedury založené na přírodních léčivých zdrojích – minerální prameny, Mariin pramen, bahna a rašeliny podávané po ohřátí ve formě zábalů. Díky mimořádně čistému ovzduší mají „Mariánky“ i status klimatických lázní.

Miniaturpark Boheminium

Miniaturpark Boheminium Mariánské Lázně skýtá návštěvníkům unikátní podívanou v podobě expozice dokonalých modelů významných českých památek. Park Boheminium je nejnavštěvovanější atrakcí Karlovarského kraje, míří sem každý šestý návštěvník kraje, jde o čtvrtý největší park miniatur v Evropě. Je unikátní nejen svým jedinečným zasazením do přírody, ale i širokou nabídkou do detailu propracovaných modelů českých památek v měřítku 1:25. Karlštejn, Ještěd, zámek Červená Lhota, letohrádek Hvězda či zámek Český Krumlov, to je jen krátký výčet z více jak sedmi desítek dokonalých miniatur významných stavebních a technických památek z celé České republiky.

Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a naučná stezka Kladská

Kousek od Lázní Kynžvart a Mariánských Lázní, uprostřed Slavkovského lesa, najdete národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny. Jde o jednu z nejstarších a nejcennějších rezervací v Karlovarském kraji. Byla vyhlášena již v roce 1933 a dělí se na pět částí – Tajgu, Paterák, Lysinu, Husí les a Malé rašeliniště. Naučná stezka Kladská seznamuje s historií osady Kladská, faunou a flórou Slavkovského lesa a přírodní rezervace Kladské rašeliny. Na trase dlouhé 9 km se seznámíte s místní faunou i flórou jak na vlastní oči. Jde o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcennější část CHKO Slavkovský les. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha. Rašeliništěm prochází 1,6 km dlouhá naučná stezka a vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga. Vlastní vybudovaná dřevěná trasa vede po vyvýšeném můstkovém chodníčku. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Vrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách. Později, v době mladších čtvrtohor, začala jezírka zarůstat vodními rostlinami a posléze různými druhy rašeliníků. Rašeliniště pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní (s typickými rostlinami jako jsou rosnatky, suchopýr, klikva atd.), jehož obraz se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka. Ze vzácných zvířat zde v tichých zákoutích uslyšíte tetřeva hlušce nebo čápa černého. Rašeliništní lesní porosty vyhovují nejdrobnější české sově kulíšku nejmenšímu, jestřábu lesnímu a datlu černému. Zdejší lesy osídlila také naše největší kočkovitá šelma rys ostrovid. Na Kladskou se snadno dostanete z Mariánských Lázní pěšky po jedné z turistických tras, např. po modré a červené značce, která vede přes rezervaci Smraďoch.

Vyhlídka Diana a sv. Linhart nad Karlovými Vary

Výletem, který se bude líbit i dětem, je tip na vyhlídku Diana a Linhart nad centrem Karlových Varů. Na vyhlídku se můžete vydat pěšky z Karlových Varů nebo sem vyjedete historickou lanovkou, což je zážitek sám o sobě. Pěšky je to sem 1,2 kilometru od dolní stanice lanovky. Pokud se ale přece jen rozhodnete svézt, vydejte se na lanovku ke Grandhotelu Pupp, odkud jezdí. Lanovka jezdí každý den v roce. Turisty vozí nahoru už víc než 100 let a jízda je naprosto nezapomenutelná. Jakmile se rozhlédnete po kraji z vyhlídkové věže Diana, ještě se nevracejte do města – necelé 4 kilometry odsud se po modré turistické značce dostanete na sv. Linhart. Najdete tu 5 okruhů pro děti různého věku, ale i pro dospělé. Projděte se stezkou v korunách stromů a prohlédněte si přírodu z výšky. V areálu sv. Linharta vystoupáte až do patnáctimetrové výšky a zblízka si tak prohlédnete šišky a poletující ptáky. Pokud se bojíte výšek, můžete využít pomoc instruktora, který vám nabídne jištění. Kromě stezky vás čeká i soustava můstků, z které perfektně uvidíte do obory s jeleny, daňky a divokými prasaty, útulná kavárna a vyhlídkový altán.

Zimní prohlídka hradu Loket

Středověký hrad Loket (německy Elbogen) na výrazném žulovém skalním ostrohu, ze tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. První zmínka o hradu pochází z roku 1234 a známý byl jako jedno z nejpevnějších míst Evropy, které dobyl jen málokdo. Na Lokti vás bude bavit prohlídka samotného hradu, ale i muzeum historického porcelánu a dobových zbraní nebo třeba poněkud drsná expozice útrpného práva. Na loketském hradě je vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který dostal jméno Zakletý purkrabí. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422 a od své původní podoby se již značně zmenšil. Údajně vážil kolem 107 kg a byl velký jako koňská hlava. V roce 1812 byl rozřezán; největší kus, který váží zhruba 80 kg, je uložen v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Další fragmenty se nacházejí v Národním muzeu v Praze.

K Thunům na prohlídku porcelánky

Město Nová Role leží na úpatí Krušných hor nedaleko od Karlových Varů, v kraji, kde se před dvěma sty lety začal vyrábět první ryze český porcelán. Některé z tehdejších manufaktur už dávno neexistují, ale porcelánka v Nové Roli, součást společnosti Thun 1794, ano. Nová Role je jedním z nejmladších měst v Česku, titulu se dočkala v roce 1964. Rozvoj jí přinesla těžba a zpracování kaolinu. Nejstarší historickou památkou je kostel sv. Archanděla Michaela, ale pro Novou Roli je nejdůležitější právě místní porcelánka, postavená v roce 1921. Jméno společnosti Thun 1794 vzniklo podle nejstaršího závodu v Klášterci nad Ohří. Ke vzniku návštěvnického centra s porcelánovou školičkou, kde si děti vyzkouší zdobení hrnečků, vedl porcelánku v Nové Roli rostoucí zájem o industriální památky. Expozice vás seznámí s historií továrny, výrobou porcelánu i s porcelánovými kousky, které odtud putují do světa, objednat si můžete i prohlídky výrobních prostor, které porcelánka Thun 1794 nabízí jako jeden z mála podniků ve svém oboru. Novou Rolí prochází turistické stezky a cyklotrasy, které pokračují až do německého Saska. Bohaté možnosti pro běžecké lyžování nabízí nedaleké Krušné hory. Z Karlových Varů do Nové Role přes Starou Roli podél říčky Rolavy míří naučná stezka pro děti i dospělé.

Beskydy (polsky Beskidy) je označení pro vnější severní horské pásmo Karpat. Rozkládá se na území Česka, Polska a Slovenska. Dělí se na menší zalesněná pohoří: Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Kysucké Beskydy a Oravské Beskydy. V Polsku se rozlišují Západní Beskydy a Východní Beskydy. Nejvyšší horou Beskyd je Babia hora (1.725 m n. m.) na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Beskydy mají dostatek srážek, pestrou floru a faunu a nachází se zde řada rekreačních lokalit. Součástí moravských Beskyd je od roku 1973 Chráněná krajinná oblast Beskydy.

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy, v českém úzu však běžně jen Beskydy, jsou pohoří rozkládající se v nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (mají malý přesah do okresu Čadca). Téměř celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1.160 km², která nicméně zasahuje i do Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Javorníků. Geomorfologický celek se rozkládá mezi Valašským Meziříčím a Jablunkovem, převážně v okrese Frýdek-Místek. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, jejíž výška činí 1.324 m n. m. Dalšími vysokými nebo známými horami jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový. Celkem je v Beskydech 32 tisícovek. Hlavní hřebeny Moravskoslezských Beskyd jsou odděleny velmi hlubokými údolími a díky tomu má řada hor velmi vysokou prominenci (převýšení od sedla). Hned 4 vrcholy mají prominenci kolem 500 m a víc (Lysá hora, Smrk, Travný a Kněhyně).

Sněhové a meteorologické podmínky

V Beskydech spadne velké množství srážek. Roční úhrn srážek se drží nad 750 mm. Lysá hora s ročním průměrem 1459,2 mm/rok (rekord 2254,7 mm) patří k nejdeštivějším místům v ČR. Často se zde objevují zimní teplotní inverze, způsobené těžším chladným vzduchem v údolích a lehčím teplejším vzduchem na hřebenech. V údolí tak bývá často zataženo, zatímco na vrcholcích svítí slunce. Dle údajů meteorologické stanice na Lysé hoře je průměrná výška maximální sněhové pokrývky 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimě 1910/11, a to 491 cm. V masivu Moravskoslezských Beskyd jsou občas zaznamenány i laviny, např. na severozápadním svahu Smrku.

Lysá hora na běžkách

Zdolat Lysou horu, to je výzva pro každého milovníka běžeckého lyžování. Vynaložená energie je vyvážena odměnou v podobě nádherných výhledů a samozřejmě také zpátečním sjezdem. Lysohorská běžecká magistrála (strojově upravovaná trasa z Albínova náměstí na Lysou horu) měří 13,5 km. Po celou dobu je trasa vedena oranžovými směrovkami. Mezi zajímavosti trasy patří mohyla Ivančena, Malenovický kotel a především skvostná zimní beskydská krajina s nádhernými výhledy na okolní hory. Při pohledu do hlubokých údolí naleznete i zrcadlící se hladinu přehrady Šance. Odměnou za zdolání Lysé hory jsou při dobré viditelnosti jedinečné výhledy na všechny světové strany. Mezi nejcennější trofeje fotografů patří štíty Malé Fatry či dokonce Vysokých Tater na Slovensku. Občerstvení na vás čeká v Bezručově chatě a chatě Maraton.

Golf & Ski Resort Ostravice – unikátní sportovně-rekreační destinace v srdci krásného horského údolí Moravskoslezských Beskyd

Komfortní Golf & Ski Resort Ostravice se nachází mezi nejvyššími horami Beskyd, Lysou horou a Smrkem, na úpatí hory Žár v obci Ostravice. Tamní mistrovské golfové hřiště během zimy nabídne hned několik tratí pro běžecké lyžování o souhrnné délce 6.040 metrů. Tratě jsou nejen skvěle udržované, s umělým zasněžováním, ale také osvětlené a splňují ta nejpřísnější kritéria pro mezinárodní běžecké závody. V areálu je i půjčovna kvalitních běžek, holí a bot. Nástup do běžeckých stop je v prostoru driving range golfového klubu.

Kdysi malá beskydská podhorská osada Ostravice lemující tok stejnojmenné říčky se stala hojně navštěvovaným rekreačním střediskem. Nedaleko proti proudu řeky Ostravice se nachází přehradní nádrž Šance. V okolí naleznete množství dobře značených turistických tras na horské hřebeny. Z Ostravice často začínají výlety na Lysou horu (1.324 m n. m.), nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd, poskytující neopakovatelný rozhled na hřebeny Beskyd, Jeseníků, Vysokých a Západních Tater. Beskydy ovšem nabízející celou řadu dalších zajímavých míst masovou turistikou téměř nedotčených. V obci Ostravice se nachází malý pivovar a srub Petra Bezruče, autentická památka i se zařízením interiéru, který si básník sám navrhl. Milovníky bezpečného adrenalinu láká lanové bludiště Opičárna. Pro sjezdové lyžaře jsou v pohodlném dosahu menší skiareály Opálená (nejbližší, 4 km), Na Čele a Ostrá-Malenovice.

Pustevny a Radhošť – nejnavštěvovanější místa v Beskydech

Pustevny patří po celý rok k nejnavštěvovanějším místům v Beskydech. Hřeben táhnoucí se od lanovky na Radhošť nabízí daleké výhledy do údolí a mnoho zajímavých míst k zastavení. Přímo v sedle jsou to stavby Dušana Jurkoviče (hotel Maměnka, po požáru zrekonstruovaná restaurace Libušín, zvonička) a dále na hřebeni rozhledna Cyrilka, socha boha Radegasta a kaple se sousoším sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. To vše je kouzelné poznávat za slunečného počasí při jízdě v bílé stopě. Trasa Pustevny – Radhošť a zpět měří 8 km. Z Pusteven vede na Radhošť modrá turistická značka, která bývá mnohdy plná pěších návštěvníků, čímž trpí i strojem projetá stopa. V případě, že se vydáte na tuto trasu přes týden, kdy tolik turistů na hřebeni není, můžete si vychutnat toto jedinečné místo při jízdě v bílé stopě. Profil hřebenové trasy je mírně zvlněný a nabízí i zážitky z menších sjezdů. Kromě široké nabídky občerstvení v sedle na Pustevnách jsou další dvě možnosti přímo na trase.  První hned po cca 1 km v bufetu u sochy boha Radegasta a druhá v restauraci hotelu Radegast stojícího na dohled od kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti.

Pustevny však nejsou jen o trase Pustevny-Radhošť, do stopy se dá vyrazit více směry. Díky své nadmořské výšce s dobrými sněhovými podmínkami jsou Pustevny a jejich okolí ideálním místem pro běžecké lyžování.

Ski resort Bílá

Chystáte-li se na hory s celou rodinou, můžete právě ve ski resortu Bílá vyzkoušet mnoho aktivit pro děti i dospělé. Velmi navštěvovaný lyžařský areál v údolí jen pár kilometrů od hranic mezi Českou a Slovenskou republikou poskytuje řadu služeb. Lanovka nebo vleky vás vyvezou na sjezdovky různé délky a obtížnosti, od závodní až po dětskou. Za lyžováním do Beskyd můžete přijet i bez vybavení, veškeré náčiní se dá totiž na Bílé půjčit. V servisu se zase postarají o opravy, nastavení a údržbu. Jestli si nejste vy nebo vaše dítě příliš jistí svým sjezdařským stylem a technikou, ve zdejší lyžařské škole SunSki se můžete zdokonalit.

Co se týče běžeckých tratí, z Bílé vycházejí hned čtyři okruhy – ve směru na Staré Hamry, Mezivodí, Samčanku nebo Bumbálku. Stopy se pravidelně udržují.

Beskydská magistrála

Beskydská magistrála představuje unikátní síť upravovaných běžeckých tras v Beskydech. Propojeny jsou zde upravované trasy o délce 300 km v 9 lokalitách po celých Beskydech, které se dají využít i mimo zimní sezonu. K lyžařským běžeckým trasám se dostanete autem, autobusem či vlakem. Beskydská magistrála vás provede po stovkách kilometrů hřebenových tras. Cestou budete míjet malebné dřevěné chaloupky. Toto je přehled upravovaných tras (krom výše uvedených):

• Běžecké tratě v okolí Mostů u Jablunkova – do stopy lze nastoupit přímo v lyžařském areálu v Mostech u Jablunkova.
• Traverzové cesty Těšínských Beskyd – lyžařské trasy vedoucí po lesních cestách úbočími beskydských hřebenů s množstvím typických horských chat.
• Lyžařská běžecká trasa Travný – běžkařský okruh vedený po lesních cestách v masivu Travného s pěknými výhledy.
• Lyžařská běžecká trasa pod Velkým Javorníkem vedoucí úbočím Velkého Javorníku z Veřovic do Frenštátu pod Radhoštěm.
• Lyžařské běžecké trasy ve Vsetínských Beskydech a Javornících – hřebenovka od Vsetína až po Bumbálku a trasy v okolí Velkých Karlovic. Krásné výhledy, dřevěná architektura, horské chaty.

Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie) se spolu s Ještědským hřebenem se rozkládají na samém severu České republiky. Jizerské hory jsou nejsevernější české pohoří, leží mezi Lužickými horami a Krkonošemi, v Libereckém kraji. Jeho podstatná část se nachází v Polsku. Pohoří je nazvané podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. V Jizerských horách se nachází celkem 30 vrcholů s výškou nad 1.000 metrů. Asi třetina hor se nachází na polské straně, kde je též jejich nejvyšší vrchol Wysoka Kopa (1.126 m n. m.). Na české straně je nejvyšší horou Smrk (1.124 m n. m.). Příroda Jizerských hor uchvacuje svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Vyskytují se zde četná rašeliniště či oblasti pokryté smrkovým porostem tvořícím prales. Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Hory nabízí skvělé podmínky pro zimní turistiku. Kolem Jizerek se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. V naší nabídce české Jizerské hory zastupují horská střediska Desná a Josefův Důl, a také Valdštejnovo město Frýdlant na jejich úpatí.

Sjezdovky v Jizerkách

Míříte-li do Jizerských hor s vybavením na sjezdovky, z Prahy zde můžete být do 90 minut. Sjezdové lyžaře do tohoto pohoří láká zejména Skiaréna Jizerky se třemi lyžařskými areály (Ski areál Bedřichov, Ski areál Severák a Ski areál Tanvaldský Špičák), propojenými jedním skipasem a skibusem. Skibusy až do konce března pendlují mezi jednotlivými lyžařskými středisky; kromě toho vás dopraví i k Jizerské magistrále. Vyjíždějí z Liberce, Jablonce nad Nisou, Tanvaldu a Frýdlantu, zastavují v Bedřichově, Josefově Dole, na Smědavě či v Janově. Za návštěvu ale stojí i méně rušná místa, například Josefův Důl a Ski areál Lucifer, který pohádkově pekelnými názvy sjezdovek, rodinnou atmosférou i nenáročnými tratěmi přitahuje pozornost rodin s dětmi. Anebo jste si oblíbili lyžařské středisko v Černé Říčce, části Desné v srdci Jizerských hor pod přehradou Souš? Mezi oblíbené klidnější lokality patří také areál Kořenov – Rejdice a Skiareál u Čápa v Příchovicích, kde každou zimu vyrůstá originální ledový bar. Je v provozu ve dne i večer a od lyžování si odpočinete i v originálním Muzeu Járy Cimrmana.

Jizerská lyžařská magistrála – ráj běžeckého lyžování

Rájem pro běžecké lyžování je Jizerská lyžařská magistrála s více než 180 kilometry upravovaných tratí. Lyžařské stopy spojují nejen známá střediska jako je Bedřichov nebo Jizerka, ale dostanete se na ně i z dalších nástupních míst: Oldřichova v Hájích, Desné, Souše i z Kořenova. Na řadě míst se dá přejet i na trasy v Krkonoších nebo na upravené tratě v Polsku.

Nejslavnější tuzemský závod na běžkách Jizerská 50 startuje z Bedřichova, je již od roku 1971 Memoriálem horolezecké expedice Peru 1970. Setkání historických lyžníků před závodem je vzpomínkou na tuto expedici, jejíchž 15 členů zahynulo při ničivém zemětřesení pod vrcholem Huascaranu. Členové expedice se jen pár měsíců před osudnou tragédií zúčastnili Jizerské 50. Kdo projede celou trať, zdolá celkové převýšení 937 metrů – nejdelší stoupání na trase Jizerské 50 měří 3,31 km a zdoláte při něm 187 výškových metrů. Zblízka poznáte řadu ikonických míst Jizerských hor, od Kristiánova s Památníkem sklářství přes Knajpu a Jizerku až po vyhlídku Krásnou Máří a Čihadla.

Kořenovské tratě okolo rozhledny Štěpánka

V Kořenově a okolí se nachází zhruba 60 km upravovaných lyžařských běžeckých tras, které navazují na další stopy – jedním směrem na Smědavu a Bedřichov, druhým směrem na Krkonoše. Součástí tohoto systému jsou též tři vyznačené trasy kolem vrcholku Hvězda s rozhlednou Štěpánka. Trasa Planýrka navazuje v Novosvětském průsmyku na trasy směrem od Čertovy hory a z Havírny prudkým stoupáním přivádí běžkaře ke dvěma dalším okruhům – okolo Hvězdy a okolo Bílé skály. Běžecké trasy jsou vyznačeny tabulkami s kilometráží k výchozímu bodu Vystrkov, u něhož se obě stopy potkávají.

Z Vystrkova i přímo z Kořenova vedou další upravované stopy směrem na Vysoké nad Jizerou a do osady Jizerka, kde se napojují na proslulou Jizerskou magistrálu.

Jakuszyce – Mekka polského běžeckého lyžování

V polských Jizerských horách, těsně u hranic s Krkonošemi, naleznete jeden z největších a nejoblíbenějších regionů na běžky ve střední Evropě – centrum běžeckého lyžování Jakuszyce přímo za hraničním přechodem Harrachov. I mnozí čeští běžkaři vyhledávají zdejších 150 kilometrů kvalitně upravovaných stop na klasickou techniku i skating.

Desná – kdysi bohaté sklářské a lázeňské město znovu ožívá

Desná je třítisícové horské městečko s historií sahající až do počátků osidlování Jizerských hor na přelomu 16. a 17. století. Kdysi bohaté sklářské a lázeňské město v poválečné éře značně upadlo v důsledku nuceného vysídlení pracovitého německého obyvatelstva. V posledních letech se však alespoň některé části Desné postupně vrací k někdejší malebnosti. Desná leží v okrese Jablonec nad Nisou na soutoku Bílé a Černé Desné. Severně od města se nachází vodní nádrž Souš, zdroj pitné vody pro Jablonecko s atraktivními turistickými okruhy okolo. Významnou kulturní památkou Desné je Riedelova vila, dnes kulturní středisko a muzeum se stálou expozicí historie sklářského průmyslu. Riedelova rodinná hrobka z roku 1890 tvoří nedílnou součást desenského panoramatu. Navštivte památník katastrofy ze září roku 1916, kdy město zaplavily vody protržené přehrady na řece Bílé Desné (jen 10 měsíců po její kolaudaci) a o život přišlo 65 osob. V areálu je zřízena naučná stezka.

Josefův Důl – velká přehrada a ideální východiště do nejatraktivnějších partií hor

Josefův Důl je horská obec položená v malebné přírodě v centru Jizerských hor cca 15 km od Jablonce nad Nisou v nadmořské výšce 620 až 720 metrů. Josefův Důl je ideálním nástupním místem běžkařů na upravené stopy vedoucí do nejatraktivnějších partií Jizerských hor. Po náročném dni pak můžete jet relaxovat do aquacentra v Jablonci nad Nisou či Babylonu v Liberci. V blízkém Jablonci je možnost zahrát si squash, tenis, bowling apod. Josefodolská přehrada je největší a zároveň nejmladší (postavena 1976-1982) přehradou v Jizerských horách. Sestává se ze dvou sypaných hrází s výškou 43 m a délkou okolo 720 m. Obě hráze poskytují ideální podmínky běžkařům.

Smržovka – Mekka českého sáňkování

Smržovku lze považovat za skutečnou Mekku českého sáňkování. Jezdí se tady už více než sto let a navíc tady stojí i profesionální závodní dráha. Turistická trať začíná u rozhledny Černá Studnice na vrcholu stejného jména (zde si lze zapůjčit sáně) a končí ve Smržovce u dolní stanice lyžařského vleku Filip o necelých 300 metrů níže. Měří 4 kilometry, ze začátku jen líně vede takřka po vrstevnici tzv. Jezdeckou cestou, později však prudce zabočuje (z bezpečnostních důvodů nechybí dřevěné mantinely) a řítí se kolmo po svahu až do cíle. Nebojte se, že byste zabloudili, značení zajišťují směrové šipky, piktogramy sáněk a mapky trasy.

Frýdlant – město pestré historie psané nejen Albrechtem z Valdštejna

Frýdlant v Čechách byl odedávna přirozeným centrem kraje. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo ve 13. století kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde dnes přibližně 7 500 obyvatel. Frýdlantský výběžek odděluje od vnitrozemí hřeben Jizerských hor, město je proto vhodným výchozím místem pro výlety do těchto hor. Projděte se pěkným historickým centrem Frýdlantu s hradbami, radnicí a starými měšťanskými domy, prohlédněte si rozsáhlý zámek na čedičové skále nad městem. Do širokého povědomí vstoupil Frýdlant za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře. Jeho éra znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Během dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než nedaleký Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

V Albrechticích u Frýdlantu a na pozemcích města směrem na Hartu naleznete upravené lyžařské stopy. Nástupních míst je pro běžkaře ve Frýdlantě několik – v ulici Karolíny Světlé, v ulici Jiráskova a v Kodešově ulici hned pod hřbitovem. Do stopy se dá také nastoupit přímo z aleje vedoucí směrem na Hartu. Další běžecká trasa začíná u motorestu v obci Albrechtice u Frýdlantu. Vede lesem a jde o okruh, běžkaři se tedy po trase dostanou zpět. Průběžně dle potřeb běžkařů vznikají i další trasy – na Větrově (vedoucí směrem k Zátiší), na cyklostezce (mezi Střelnicí a Novoměstskou ulicí – nástupní místo je v Březové ulici), další okruhy jsou směrem na Raspenavu mezi Supím Vrchem a Novoměstskou ulicí (nástup z cyklostezky).

Běžecké stopy u Lázní Libverda

Tajemnou atmosféru severního úbočí Jizerských hor mohou milovníci běžeckého lyžování okusit na dvou běžeckých okruzích o délce 4,7 km (v Lázních Libverda) a 20 km (v Novém Městě pod Smrkem), ze kterých je možno vyrazit i na nedalekou Jizerskou magistrálu (nástupní místa u novoměstské kyselky a chaty Hubertka).

Špindlerův Mlýn – středisko Světového poháru 

Při prezentaci lyžování v České republice jsme nemohli opominout jasnou českou jedničku, Špindlerův Mlýn, kam se v březnu 2019 po 8 letech do areálu Svatý Petr vrátily závody Světového poháru FIS ve slalomu a obřím slalomu žen FIS (další jsou plánovány na rok 2023). Tamní černá závodní trať je nejen strmá (sklon až 62 %), ale zároveň v českých poměrech i neobvykle široká. Komu se snad zdá Špindlerův Mlýn až příliš rušný (v zimě se často mění v „druhou Prahu“), může v Krkonoších zvolit o něco klidnější střediska (stále s velmi slušnými sjezdovkami) Harrachov, Rokytnice nad Jizerou a Pec pod Sněžkou.

Harrachov – krkonošská Mekka klasického lyžování

Pokud je Špindlerův Mlýn nejprestižnější po stránce sjezdařské, tak nedaleký Harrachov je zase považován za krkonošskou Mekku klasického lyžování. Krom parádních běžeckých okruhů zde na úbočí Čertovy hory stojí i slavné skokanské můstky včetně mamutího, jednoho z pouhých 5 funkčních na světě, kde padly i 2 světové rekordy v letech na lyžích – Rakušan Armin Kogler zde v březnu 1980 skočil 176 metrů a Čech Pavel Ploc o 3 roky později 181 metrů.

Rokytnice nad Jizerou – pisty v nejvyšší nadmořské výšce v ČR

Pod souhrnným názvem Rokytnice nad Jizerou se rozumí hned několik skiareálů nacházejících se na rozmezí Krkonoš a Jizerských hor, souhrnně tvořících největší lyžařskou oblast v České republice. Jde o lyžařská střediska v Rokytnici nad, v Pasekách nad Jizerou, Rejdicích a Příchovicích. Nejznámější ze středisek je Rokytnice nad Jizerou nacházející se v západní části Krkonoš v údolí pod hřebeny Studenova a Kotle. Největší místní areál Horní Domky se rozkládá na jižních svazích Lysé hory v nadmořské výšce 657 – 1.315 m n. m., což je nevyšší kóta v rámci českých sjezdovek. Svou rozlohou a vybaveností se může směle rovnat nejlepším lyžařským střediskům v ČR, je velmi oblíben především pro velkou různorodost a rozlehlost tratí dosahujících celkové délky 13,7 km.

Pec pod Sněžkou – tradiční středisko pod naší nejvyšší horou

Pec sama má sice „jen“ 13 km sjezdovek, ale díky unikátnímu propojení s areálem Černá hora / Janské Lázně s využitím přejezdu SkiTour speciálními rolbami s výhledy na Sněžku nabídne celkem cca 30 km pist v rámci SkiResortu Černá hora – Pec. V Peci láká především přehledný svah Javor s každodenním večerním lyžováním, „černá“ na Bramberku (Hnědý vrch), oblíbené Zahrádky, na sjezdovce Vysoký svah trať Funline s klopenými zatáčkami, skoky a tunelem, měřený rychlostní úsek a slalom s časomírou pro návštěvníky na sjezdovce Klondike, či nová modrá sjezdovka Javořák. Zmiňme též velké možnosti výběru z mnoha horských chalup a bud na okolních kopcích. Celoplošný skipas SkiResort Černá hora – Pec platí pro 6 skiareálů SkiResortu, kterými jsou Černá hora (Janské Lázně), Pec pod Sněžkou, Velká Úpa, Černý Důl, Malá Úpa a Svoboda nad Úpou s celkovými 42,3 km sjezdovek.

Klínovec – i Krušné hory mají co nabídnout

Podobně dlouhé sjezdové tratě, jako v nejvyšším českém pohoří, Krkonoších, najdete i na krušnohorském Klínovci, v posledních letech snad nejmohutněji investujícím českém skiareálu. Předloňskou významnou novinkou zde bylo propojení s do té doby samostatným střediskem Neklid na Božím Daru. Klínovec je součástí přeshraničního Interskiregionu s německým Fichtelbergem, kam je možno se dostat mezistřediskovým skibusem zdarma, resp. v ceně vícedenního skipasu.

Lipno nad Vltavou – rodinný ráj na Šumavě

Jihočeskou část Šumavy reprezentuje v našem katalogu rodinný skiareál Lipno s 11,8 km sjezdovek nacházející se přímo nad největší vodní plochou v České republice, Lipenskou přehradou, jež se v zimě pravidelně stává rájem bruslařů. Slušná porce 1.400 metrů nejdelší sjezdovky (Jezerní), 3 moderní a pohodlné čtyřsedačkové lanovky a výkonné umělé zasněžování jsou hlavními atributy tohoto střediska. Mladé návštěvníky zde jistě zaujme snowpark, skicrossová trať, měřený slalom i dětské výukové hřiště Fox park se třemi pojízdnými koberci a vstupem zdarma. 

Jeseníky – nejvyšší pohoří Moravy

Naši nabídku doplňuje nejvyšší moravské pohoří Jeseníky. Pod Červenohorským sedlem ze severní strany najdeme menší kompaktní příjemný rodinný skiareál SKIPARK Filipovice pod Pradědem. Nachází se přímo v srdci chráněné krajinné oblasti Jeseníky u hlavní cesty ve směru na Jeseník a Šumperk. Zaručuje optimální podmínky pro vyznavače nenáročného lyžování, sportovní jízdy, ale i snowboardingu za výhodné ceny. Umělé zasněžování je nezbytnou samozřejmostí, atraktivní je zde večerní lyžování. SKIPARK Filipovice je vynikajícím výchozím bodem pro běžkaře na krásné jesenické tratě s celou řadou stop různé náročnosti, s možností návštěvy nejvyšší moravské hory Praděd (1.491 m n. m.), Keprníku, Šeráku, či horní nádrže přečerpávací hydroelektrárny Dlouhé Stráně.