Krušné hory / Fojtsko - léto

Erzgebirge – německá strana Krušných hor

Německá strana Krušných hor nese název Erzgebirge (znamenající Rudné hory). Toto pohoří se táhne podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Zatímco na české straně pohoří strmě padá do nížin Mostecké, Sokolovské a Chebské pánve, severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná, vrchovina mezi Chemnitzem a Cvikovem se obvykle označuje jako Erzgebirgsvorland (Krušnohorské podhůří). Němci dělí Krušné hory na 2, resp. 3 části: Západní Krušné hory (Westerzgebirge), Východní Krušné hory (Osterzgebirge), někdy ještě vyčleňují Střední Krušné hory (Mittelerzgebirge). Hranicí mezi Západními a Východními Krušnými horami je potok Flöha (Flájský potok). Nejvyššími vrcholy jsou český Klínovec (1 244 m n. m.) a německý Fichtelberg (1214 m n. m.). V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran. Dolování po staletí přetvářelo krajinu na německé straně hor. Už ve 12. století se u Freibergu našlo stříbro, dnes po útlumu těžby je nejznámějším německým krušnohorským odvětvím řezbářství a výroba dřevěných hraček.

Těžce zkoušené krušnohorské lesy

Původní pralesovité porosty Krušných hor, tvořené smíšenými lesy, byly většinou během intenzivní těžby a zpracování rud vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami, které byly koncem 20. století těžce poškozeny průmyslovými imisemi (tzv. kyselé deště) a následným přemnožením hmyzích škůdců, vichřicemi a silnou námrazou. To vedlo k postupné likvidaci velké části lesů. Tyto byly následně systematicky zalesňovány dřevinami, které lépe snášejí zdejší klimatické podmínky. Plocha lesů zaujímá v Krušných horách 75 %, nejrozšířenějším stromem je smrk vystupující až do nejvyšších poloh (kleč je zde velmi vzácná), na velmi rozsáhlých plochách krušnohorských rašelinišť se daří v hojné míře borovicím, břízám a vřesu.

Aktivní pobyt v krušnohorské přírodě

Dlouhé pohoří táhnoucí se podél českých hranic je absolutním rájem pěších turistů, cykloturistů a horských cyklistů. Pět tisíc kilometrů udržovaných stezek nabízí ty nejlepší podmínky pro krásné zážitky z výletů. Oceňovaná hřebenová stezka Erzgebirge-Vogtland spojuje Krušné hory s Fojtskem. Příznivci horské cyklistiky se mohou realizovat na 162 km dlouhém mountainbike-trailu „Stoneman Miriquidi“ u města Annaberg-Buchholz.

„Stříbrná stezka“ místy, jež jsou živým svědectvím dějin hornictví

Přírodní park Erzgebirge je v Německu dlouhý 130 kilometrů o celkové rozloze 1500 čtverečních kilometrů a vděčí za svůj název stříbrné rudě (německy Silbererz), která se zde těžila po dlouhá staletí. Prázdninová trasa s názvem „Stříbrná stezka“ vedoucí z Drážďan do Cvikova propojuje místa, která jsou živým svědectvím dějin hornictví – patří mezi ně například doly, mlýny a slévárny mědi. Některá z nich, jako například doly ve Freibergu a hornická muzea ve městech Oelsnitz a Altenberg, jsou také významnými památkami na saské stezce industriální kultury. O bohatství, které kdysi stříbro hornickým městům přinášelo, svědčí honosná náměstí, kostely a měšťanské domy. V těchto městech jsou hornické tradice živé i dnes.

Do měst jako Annaberg-Buchholz, Schneeberg, Schwarzenberg nebo Freiberg lákají slavnostní hornické přehlídky. Byly to především rodiny horníků, jež daly vzniknout krušnohorskému lidovému umění a učinily z této oblasti kolébku německých vánočních tradic.

Hornické tradice regionu zapsány na seznam světového dědictví UNESCO

Roku 2019 rozhodl výbor pro světové dědictví o zapsání hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. 17 německých a 5 českých částí tohoto regionu společně reprezentuje historické dědictví regionu s mnoha hornickými památkami. Krušné hory jsou významným a jedinečným příkladem přeshraničního regionu, který byl po dobu 800 let zásadně formován nepřetržitou těžbou různých kovů. Hornictví umožnilo vznik mnoha vynálezů v oblasti dolování a těžby, které mají trvalou hodnotu, např. vodního kola v Ehrenfriedersdorfu (1540), stoupovny (Nasspochwerke, 1507) nebo rozsáhlého systému pro přívod vody, nezbytného pro zásobování dolů.

Fojtsko (Vogtland) – lázeňský kraj na pomezí 4 zemí

Fojtsko, německy Vogtland, je okres na západě německého Svobodného státu Sasko. Na severu a západě sousedí s Durynskem, na východě se zemskými okresy Zwickau (Cvikov) a Erzgebirge (Krušnohorský), na jihu s českým Karlovarským krajem, na jihozápadě s bavorským zemským okresem Hof. Historicky Fojtsko zasahovalo do tří dnešních spolkových zemí Německa (Bavorsko, Sasko a Durynsko) i do dnešních Čech v okolí Aše. Hlavním městem Vogtlandu je Plauen (Plavno). Oblast okresu Vogtland se nachází v jihozápadním výběžku Krušných hor, proto je velká část území hornatá. Fojtsko patří mezi vulkanicky nejaktivnější místa Střední Evropy. Svědčí o tom také častá řetězová zemětřesení, horké prameny a výrony plynu. Prameny s léčivými účinky nechaly vzniknout lázeňským městům Bad Elster (Lázně Halštrov) a Bad Brambach (Lázně Brambach), která mají nejsilnější radioaktivní minerální prameny na světě. S Mariánskými a Františkovými Lázněmi a Karlovými Vary na české české straně pak těchto pět lázeňských měst tvoří tzv. Bäderfünfeck (lázeňský pětiúhelník). Ekonomika Vogtlandu je tradičně krom turismu a lázeňství založena též na výrobě hudebních nástrojů (stejně jako v Lubech a Kraslicích na české straně hranice).

170 let dlouhá lázeňská tradice

Saské státní lázně Bad Elster a Bad Brambach navazují na zdejší více než 170 let dlouhou lázeňskou tradici a využívají dnes nejmodernější léčebné procedury. Lokální minerální léčivé prameny mají povzbuzující účinky na tělo i duši, například v Bad Brambachu je to nejsilnější radonová picí kúra na světě. Výjimečné jsou také solankové termální lázně Bad Elster s vysokým podílem minerálů. Díky pestré nabídce akcí si hosté lázní mohou ozdravný pobyt zpestřit také kulturními zážitky.

Hustá síť značených turistických tras do 4 zemí

Základem aktivního odpočinku ve Fojtsku jsou zážitky v přírodě a pohyb. Krajem v srdci Evropy, který se rozprostírá na pomezí čtyř zemí – Saska, Durynska, Bavorska a Česka – vede pavučina značených turistických tras. Úžasné jsou túry po stezkách „Vogtland Panorama Weg“, hřebenové stezce „Erzgebirge-Vogtland“ a okružní trase „Höhnsteig“ okolo Klingenthalu. Hustá síť dobíjecích stanic elektrokol umožňuje odpočinkové výlety na kole.

Hudební nástroje a krajky z Fojtska v celém světě

Na hudební nástroje z Fojtska hrají orchestry z celého světa. V oblasti tzv. hudebního trojúhelníku Markneukirchen – Klingenthal – Schöneck se hudební nástroje ručně vyrábějí už více než 350 let. Do muzea hudebních nástrojů v Markneukirchenu a dílen se sjíždějí zájezdy hudebních spolků, orchestrů a milovníků hudby, aby zdejším mistrům při vzniku nástrojů ze dřeva a plechu mohli nahlédnout přes rameno. Město Plavno se začátkem 20. století celosvětově proslavilo vynálezem šicího stroje na vypichovanou krajku. S tzv. plavenskou krajkou se dnes návštěvníci tohoto kraje mohou setkat v Německém muzeu krajky a ukázkových dílnách v Plavně.

Pestrá nabídka aktivit a pamětihodností

Návštěvníky tohoto regionu čeká pestrá nabídka aktivit a pamětihodností. Na své si zde přijdou jak ti, kdo přijíždí na relaxační dovolenou či lázeňský pobyt, tak také ti, kteří preferují aktivnější trávení volného času. Užijte si nedotčenou přírodu, blahodárnou relaxaci, sport i zábavu. Zažijte tradiční řemesla, kulinářské skvosty (vogtlandskou kuchyni proslavily chlupaté knedlíky "Grüne Klöße“, které už dávno nejsou jídlem chudých) i skvělou hudební kulturu. Horské louky plné života potěší oko a vzbudí chuť na piknik uprostřed zeleně s panoramatickými výhledy. Přejeme vám mnoho radosti při objevování!