Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie) se spolu s Ještědským hřebenem se rozkládají na samém severu České republiky. Jizerské hory jsou nejsevernější české pohoří, leží mezi Lužickými horami a Krkonošemi, v Libereckém kraji. Jeho podstatná část se nachází v Polsku. Pohoří je nazvané podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. V Jizerských horách se nachází celkem 30 vrcholů s výškou nad 1.000 metrů. Asi třetina hor se nachází na polské straně, kde je též jejich nejvyšší vrchol Wysoka Kopa (1.126 m n. m.). Na české straně je nejvyšší horou Smrk (1.124 m n. m.). Příroda Jizerských hor uchvacuje svým drsným severským rázem a množstvím překrásných míst s ojedinělými přírodními výtvory. Vyskytují se zde četná rašeliniště či oblasti pokryté smrkovým porostem tvořícím prales. Díky své poloze mají Jizerské hory velmi hustou síť vodních toků. Po hřebenech pohoří probíhá rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Hory nabízí skvělé podmínky pro zimní turistiku. Kolem Jizerek se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava, Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba, Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou. V naší nabídce české Jizerské hory zastupují horská střediska Desná a Josefův Důl, a také Valdštejnovo město Frýdlant na jejich úpatí.

Sjezdovky v Jizerkách

Míříte-li do Jizerských hor s vybavením na sjezdovky, z Prahy zde můžete být do 90 minut. Sjezdové lyžaře do tohoto pohoří láká zejména Skiaréna Jizerky se třemi lyžařskými areály (Ski areál Bedřichov, Ski areál Severák a Ski areál Tanvaldský Špičák), propojenými jedním skipasem a skibusem. Skibusy až do konce března pendlují mezi jednotlivými lyžařskými středisky; kromě toho vás dopraví i k Jizerské magistrále. Vyjíždějí z Liberce, Jablonce nad Nisou, Tanvaldu a Frýdlantu, zastavují v Bedřichově, Josefově Dole, na Smědavě či v Janově. Za návštěvu ale stojí i méně rušná místa, například Josefův Důl a Ski areál Lucifer, který pohádkově pekelnými názvy sjezdovek, rodinnou atmosférou i nenáročnými tratěmi přitahuje pozornost rodin s dětmi. Anebo jste si oblíbili lyžařské středisko v Černé Říčce, části Desné v srdci Jizerských hor pod přehradou Souš? Mezi oblíbené klidnější lokality patří také areál Kořenov – Rejdice a Skiareál u Čápa v Příchovicích, kde každou zimu vyrůstá originální ledový bar. Je v provozu ve dne i večer a od lyžování si odpočinete i v originálním Muzeu Járy Cimrmana.

Jizerská lyžařská magistrála – ráj běžeckého lyžování

Rájem pro běžecké lyžování je Jizerská lyžařská magistrála s více než 180 kilometry upravovaných tratí. Lyžařské stopy spojují nejen známá střediska jako je Bedřichov nebo Jizerka, ale dostanete se na ně i z dalších nástupních míst: Oldřichova v Hájích, Desné, Souše i z Kořenova. Na řadě míst se dá přejet i na trasy v Krkonoších nebo na upravené tratě v Polsku.

Nejslavnější tuzemský závod na běžkách Jizerská 50 startuje z Bedřichova, je již od roku 1971 Memoriálem horolezecké expedice Peru 1970. Setkání historických lyžníků před závodem je vzpomínkou na tuto expedici, jejíchž 15 členů zahynulo při ničivém zemětřesení pod vrcholem Huascaranu. Členové expedice se jen pár měsíců před osudnou tragédií zúčastnili Jizerské 50. Kdo projede celou trať, zdolá celkové převýšení 937 metrů – nejdelší stoupání na trase Jizerské 50 měří 3,31 km a zdoláte při něm 187 výškových metrů. Zblízka poznáte řadu ikonických míst Jizerských hor, od Kristiánova s Památníkem sklářství přes Knajpu a Jizerku až po vyhlídku Krásnou Máří a Čihadla.

Kořenovské tratě okolo rozhledny Štěpánka

V Kořenově a okolí se nachází zhruba 60 km upravovaných lyžařských běžeckých tras, které navazují na další stopy – jedním směrem na Smědavu a Bedřichov, druhým směrem na Krkonoše. Součástí tohoto systému jsou též tři vyznačené trasy kolem vrcholku Hvězda s rozhlednou Štěpánka. Trasa Planýrka navazuje v Novosvětském průsmyku na trasy směrem od Čertovy hory a z Havírny prudkým stoupáním přivádí běžkaře ke dvěma dalším okruhům – okolo Hvězdy a okolo Bílé skály. Běžecké trasy jsou vyznačeny tabulkami s kilometráží k výchozímu bodu Vystrkov, u něhož se obě stopy potkávají.

Z Vystrkova i přímo z Kořenova vedou další upravované stopy směrem na Vysoké nad Jizerou a do osady Jizerka, kde se napojují na proslulou Jizerskou magistrálu.

Jakuszyce – Mekka polského běžeckého lyžování

V polských Jizerských horách, těsně u hranic s Krkonošemi, naleznete jeden z největších a nejoblíbenějších regionů na běžky ve střední Evropě – centrum běžeckého lyžování Jakuszyce přímo za hraničním přechodem Harrachov. I mnozí čeští běžkaři vyhledávají zdejších 150 kilometrů kvalitně upravovaných stop na klasickou techniku i skating.

Desná – kdysi bohaté sklářské a lázeňské město znovu ožívá

Desná je třítisícové horské městečko s historií sahající až do počátků osidlování Jizerských hor na přelomu 16. a 17. století. Kdysi bohaté sklářské a lázeňské město v poválečné éře značně upadlo v důsledku nuceného vysídlení pracovitého německého obyvatelstva. V posledních letech se však alespoň některé části Desné postupně vrací k někdejší malebnosti. Desná leží v okrese Jablonec nad Nisou na soutoku Bílé a Černé Desné. Severně od města se nachází vodní nádrž Souš, zdroj pitné vody pro Jablonecko s atraktivními turistickými okruhy okolo. Významnou kulturní památkou Desné je Riedelova vila, dnes kulturní středisko a muzeum se stálou expozicí historie sklářského průmyslu. Riedelova rodinná hrobka z roku 1890 tvoří nedílnou součást desenského panoramatu. Navštivte památník katastrofy ze září roku 1916, kdy město zaplavily vody protržené přehrady na řece Bílé Desné (jen 10 měsíců po její kolaudaci) a o život přišlo 65 osob. V areálu je zřízena naučná stezka.

Josefův Důl – velká přehrada a ideální východiště do nejatraktivnějších partií hor

Josefův Důl je horská obec položená v malebné přírodě v centru Jizerských hor cca 15 km od Jablonce nad Nisou v nadmořské výšce 620 až 720 metrů. Josefův Důl je ideálním nástupním místem běžkařů na upravené stopy vedoucí do nejatraktivnějších partií Jizerských hor. Po náročném dni pak můžete jet relaxovat do aquacentra v Jablonci nad Nisou či Babylonu v Liberci. V blízkém Jablonci je možnost zahrát si squash, tenis, bowling apod. Josefodolská přehrada je největší a zároveň nejmladší (postavena 1976-1982) přehradou v Jizerských horách. Sestává se ze dvou sypaných hrází s výškou 43 m a délkou okolo 720 m. Obě hráze poskytují ideální podmínky běžkařům.

Smržovka – Mekka českého sáňkování

Smržovku lze považovat za skutečnou Mekku českého sáňkování. Jezdí se tady už více než sto let a navíc tady stojí i profesionální závodní dráha. Turistická trať začíná u rozhledny Černá Studnice na vrcholu stejného jména (zde si lze zapůjčit sáně) a končí ve Smržovce u dolní stanice lyžařského vleku Filip o necelých 300 metrů níže. Měří 4 kilometry, ze začátku jen líně vede takřka po vrstevnici tzv. Jezdeckou cestou, později však prudce zabočuje (z bezpečnostních důvodů nechybí dřevěné mantinely) a řítí se kolmo po svahu až do cíle. Nebojte se, že byste zabloudili, značení zajišťují směrové šipky, piktogramy sáněk a mapky trasy.

Frýdlant – město pestré historie psané nejen Albrechtem z Valdštejna

Frýdlant v Čechách byl odedávna přirozeným centrem kraje. Město, jímž protéká řeka Smědá, vzniklo ve 13. století kolem stejnojmenného hradu a zámku. Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Žije zde dnes přibližně 7 500 obyvatel. Frýdlantský výběžek odděluje od vnitrozemí hřeben Jizerských hor, město je proto vhodným výchozím místem pro výlety do těchto hor. Projděte se pěkným historickým centrem Frýdlantu s hradbami, radnicí a starými měšťanskými domy, prohlédněte si rozsáhlý zámek na čedičové skále nad městem. Do širokého povědomí vstoupil Frýdlant za dvanáctileté vlády Albrechta z Valdštejna. Ten se k panství dostal po bitvě na Bílé hoře. Jeho éra znamenala pro město i okolní kraj nebývalý hospodářský rozmach. Během dlouhých staletí byl Frýdlant významnější než nedaleký Liberec. To se ovšem změnilo v 19. století s rozvojem textilního průmyslu. S rychle rostoucím Libercem nedokázal Frýdlant udržet krok a začal se dostávat do jeho stínu.

V Albrechticích u Frýdlantu a na pozemcích města směrem na Hartu naleznete upravené lyžařské stopy. Nástupních míst je pro běžkaře ve Frýdlantě několik – v ulici Karolíny Světlé, v ulici Jiráskova a v Kodešově ulici hned pod hřbitovem. Do stopy se dá také nastoupit přímo z aleje vedoucí směrem na Hartu. Další běžecká trasa začíná u motorestu v obci Albrechtice u Frýdlantu. Vede lesem a jde o okruh, běžkaři se tedy po trase dostanou zpět. Průběžně dle potřeb běžkařů vznikají i další trasy – na Větrově (vedoucí směrem k Zátiší), na cyklostezce (mezi Střelnicí a Novoměstskou ulicí – nástupní místo je v Březové ulici), další okruhy jsou směrem na Raspenavu mezi Supím Vrchem a Novoměstskou ulicí (nástup z cyklostezky).

Běžecké stopy u Lázní Libverda

Tajemnou atmosféru severního úbočí Jizerských hor mohou milovníci běžeckého lyžování okusit na dvou běžeckých okruzích o délce 4,7 km (v Lázních Libverda) a 20 km (v Novém Městě pod Smrkem), ze kterých je možno vyrazit i na nedalekou Jizerskou magistrálu (nástupní místa u novoměstské kyselky a chaty Hubertka).