NEV-DAMA a.s.

  • Úvod
  • Česká republika

Množství dobrých důvodů pro dovolenou 2022 v ČR

Za současné situace, jež omezila cesty do zahraničí, se však k poznávání tuzemska vrací i mnoho našinců. Volbou dovolené v ČR ušetříte spoustu času, nervů i pohonných hmot. Nemluvě o množství historických památek, jimiž disponuje každý kout naší vlasti. Zájem Čechů o tuzemské dovolené rapidně roste dlouhodobě, loni však vzrostl doslova enormně.

Důvodem byla samozřejmě nemožnost odcestovat do řady evropských i mimoevropských destinací kvůli epidemii koronaviru.

Zároveň nemusí mít klienti v ČR obavy o osobní bezpečnost, třeba kvůli uprchlické krizi, terorismu či „no-go“ zónám.

Jsou tu však i mnohé další důvody. Jedním z nich je bezesporu fakt, že dovolená v Česku již dávno není vnímána jako podřadná.

K motivacím, proč trávit dovolenou v Česku, můžeme řadit i krásné památky (jen málokterý Čech jich zná osobně většinu), regionálně výborná vína a jídla, přírodní krásy a v neposlední řadě i cenovou přívětivost, dopravní dostupnost a absenci jazykové bariéry.

Tuzemské dovolené již dokáží uspokojit i náročnější klienty, kteří ke spokojenému pobytu vyžadují i lepší služby. Ubytovací zařízení na větší zájem tuzemských turistů reagují a nabízejí jim kvalitnější služby a nejrůznější doplňkové aktivity, např. nejrůznější wellness pobyty. V regionech v posledních letech vyrostlo mnoho zábavních parků, kde najdou vyžití celé rodiny.

Češi také čím dál více milují agroturistiku jako způsob trávení volného času. Odjíždějí na venkov, poznávají zdejší život a užitečně znovuobjevují tradice, koloběh přírody a stará řemesla. Ve veliké oblibě je také enoturistika, v tomto odvětví dominuje především jižní Morava, ale i gastroturistika, zejména různé lokální gastronomické slavnosti.

Bohatá historie a krásy České republiky jsou pro mnoho cestovatelů velkým objevem a příjemným překvapením v porovnání s přeplněnými plážemi – muzea, památky, hrady, zámky, národní parky, chráněné krajinné oblasti atd. V oblibě jsou i různé geolokační hry pro zatraktivnění známých míst. S chytrým mobilem v ruce ožívají pozapomenuté historické příběhy nejrůznějších koutů naší vlasti.

Cykloturistika v posledních letech zažívá v Česku velký rozmach. Každým rokem přibývají další kilometry cyklotras a cyklostezek, stále se rozšiřuje nabídka cyklobusů a cyklohospod. Češi milují výlety na kole a Česko se stává pro cykloturisty zemí zaslíbenou.

BENEFITY

  • dovolená v ČR ušetří spoustu času, nervů i pohonných hmot
  • přírodní krásy našich lesů, pohraničních hor či úrodných nížin
  • množství historických památek v doslova každém koutu naší vlasti
  • kouzlo léta u českých rybníků, přehrad či na našich horách
  • celková cenová hladina nižší, než západoevropský průměr
  • proslulá krkonošská střediska Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov a Benecko
  • rodinné resorty v Jizerských horách Desná a Josefův Důl, k tomu nedaleký Valdštejnův Frýdlant
  • termálními lázněmi světově proslulý Karlovarský kraj
  • toulky Šumavou při ubytování na březích Lipenské vodní nádrže či v Srní nad řekou Vydrou
  • Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Hluboká a Telč jako zástupci měst pánů z Růže
  • to nejlepší z Vysočiny v okolí Nového Města na Moravě pod Žďárskými vrchy
  • úžasný golfový resort Kaskáda u Kuřimi nedaleko Brna
  • vinicemi a mandloňovými sady obklopené jihomoravské Hustopeče
  • malá jesenická obec Filipovice pod nejvyšší moravskou horou Praděd

Česká republika – důstojná alternativa dovolených u moře či v Alpách

Oproti sousedním zemím pyšnícími se mořem nebo majestátními velehorami, případně obojím současně, se může občan ČR cítit na první pohled jako chudý příbuzný, vždyť co je kóta nejvyšší české hory Sněžky 1.602 m n. m. proti štítům Alp či Tater? A co je rozloha největší vodní plochy v ČR (Lipenská přehradní nádrž) proti moři, od něhož nás dělí jen přibližně 300 kilometrů? Ovšem při detailnějším pohledu spatříme celou řadu důvodů, proč letní rekreaci v tuzemsku nezavrhovat. Přírodní krásy našich lesů, pohraničních hor či úrodných nížin stojí za zevrubnější prozkoumání.

Krkonoše – ideál aktivní rodinné dovolené

Krkonoše nabízejí nejen nejlepší podmínky pro sjezdové lyžování v Čechách. Chystáte-li se v létě do Krkonoš, užijete si aktivní rodinnou dovolenou, svezete se kabinovými nebo sedačkovými lanovkami na vrcholky hor a vydáte se na hřebenové túry nebo třeba i na výlety s kočárkem. Krkonošské cyklobusy až do konce září pendlují mezi městy v podhůří a atraktivními místy Krkonoš. Jsou sice upravené pro přepravu kol, ale svézt se samozřejmě mohou i pěší turisté. Linky jezdí během letních prázdnin denně, v září ve čtvrtek a o víkendech. Jízdní řády si můžete stáhnout na internetových stránkách, ale k dostání jsou i na pultech krkonošských infocenter. Dopravu do hor tak máte snadno vyřešenou.

V Krkonoších najdete na 20 moderních horských středisek se skvělým zázemím. Turistika v Krkonoších má dlouhou tradici a my Vám vřele doporučujeme v ní pokračovat.

35 kilometrů dlouhý krkonošský hřeben

Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou nejvyšší pohoří Česka. Leží v severovýchodních Čechách (západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch Krakonoš. Do roku 1945 žilo v Krkonoších převážně německojazyčné obyvatelstvo, což se odráží zejména v lidové architektuře a názvech měst, vesnic, chalup atd. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku. Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami, do nichž spadají podstatně mírněji. Sněžka, nejvyšší hora Krkonoš, je též nejvyšším bodem České republiky, dosahuje nadmořské výšky 1.603 m n. m. Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží 15 z nich právě v Krkonoších. Celkem se v české části Krkonoš nachází 54 hlavních vrcholů vyšších než 1.000 metrů. Krkonoše tvoří přirozené rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. V Krkonoších pramení řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka a Mumlava. Na polské straně se nacházejí jezera ledovcového původu Wielki a Mały Staw.

Národní park s nesmírně cennými biotopy

Na území Krkonoš se vyskytují reliktní a endemické druhy rostlin a živočichů. V Krkonoších se nalézají největší plochy ležící nad horní hranicí lesa v České republice. Ve výšce 1.200–1.300 m zde končí pásmo lesa. Výše je pásmo kosodřeviny, kamenná a suťová moře. Tento v Česku velmi vzácný biotop se nazývá arkto-alpínská tundra. Na několika místech nalezneme rašeliniště. Jako první národní park v Krkonoších byl na polské straně Krkonoš v roce 1959 vyhlášen Krkonošský národní park (Karkonoski Park Narodowy) na rozloze 55 km², na české straně byl následně v roce 1963 vyhlášen Krkonošský národní park (KRNAP) o rozloze 363 km² s ochranným pásmem národního parku 184 m².

Klimaticky nejdrsnější české pohoří

Krkonoše jsou z klimatického hlediska nejdrsnějším českým pohořím. Vrcholové partie ležící nad hranicí 1.400 m se podnebím dají srovnat např. s grónským pobřežím. Teplota se mění především v závislosti na nadmořské výšce. Na Sněžce, která je nejchladnějším místem Krkonoš i ČR, je průměrná roční teplota 0,2 °C. Přestože jsou Krkonoše nejvyšším pohořím v Česku, tak zde nevypadává nejvíce srážek, protože Krkonoše leží ve srážkovém stínu Jizerských hor. Na hřebenech může sněžit prakticky po celý rok. Stálá sněhová pokrývka leží na hřebenech průměrně od půlky listopadu až do května. K největší kumulaci sněhu dochází na závětrných svazích, kde výška sněhu dosahuje až 15 metrů. V Krkonoších je častý silný vítr (nejvyšší rychlost větru naměřena na Sněžce 216 km/h).

Krkonoše jako velmi významná turistická oblast

Krkonoše jsou významným centrem letní i zimní turistiky. Nejznámější turistická střediska oblasti jsou na české straně hor Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Malá Úpa, Janské Lázně, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Benecko a Strážné. V posledních letech počet turistů stoupl, v roce 2015 česká strana oblasti poprvé překonala hranici jednoho milionu návštěvníků, když jí navštívilo rekordních 1,13 milionu návštěvníků. Zároveň se změnila skladba turistů, přibylo hlavně Čechů a Poláků na úkor Němců.

Na lanovku s kolem či koloběžkou

Většina krkonošských lanovek Vás s koly a horskými koloběžkami v létě sveze zadarmo. Výjimkou není ani lanovka Horní Domky s výstupem u chaty Lovčenka – kousek od ní se nachází rozcestí Ručičky, odkud vede řada značených turistických tras a cyklostezek. Pokud si chcete zajezdit v Bikeparku Rokytnice a půjčíte si kolo ve zdejší půjčovně, budete jezdit lanovkou úplně zadarmo. Vyzkoušejte i další krkonošské bikeparky, třeba Downhill MTB trať Hnědý vrch anebo Špindl Bike Park.

Mnoho důvodů, proč jet do hor s dětmi

V Krkonoších pro rodiny s dětmi nachystali celou řadu zajímavých stezek a areálů.

Jednou z nedávných novinek je Zábavná stezka Pecka – herní krajina u Portášek nad Pecí pod Sněžkou. Herní krajina je složena ze tří celků: vodního světa, světa v korunách stromů a luční části. Zajímavostí v lesní části je chodník zavěšený nad zemí mezi kmeny stromů.

Na Lufťákově stezce na Benecku si při řešení hádanek a kvízů užijete svěží horský vzduch. Na Medvědí stezce děti potkají roztomilé medvědy, na Stezce stopaře na Pláních ve Špindlerově Mlýně se zase naučí stopovat zvířata, na Mechové pěšince můžete očichávat krkonošské rostliny. Dalšími tipy jsou Pohádková stezka v Malé Úpě či zejména v horkých letních dnech oblíbené Vodní hřiště Baldův svět v areálu Mladé Buky. Korýtka, mlýnky, stavidla, jezírka, přehrádky a brouzdaliště zabaví a osvěží děti i dospělé, kromě toho tu najdete bobovou dráhu, trampolíny, skluzavky a tobogany, houpačky a další atrakce.

Na Černé hoře otevřeli Dětský park Kabinka. Ten nabízí nejvýše položenou lezeckou stěnu, slackline park, bungee trampolíny, šlapací káry, projížďku na lodičkách po retenční nádrži i výstavu zimní techniky s rolbami a sněžnými děly. K dětskému parku ve výšce 1260 m n. m. vyjedete kabinkovou lanovkou z Janských Lázní. Zpátky dolů se svezte na horských koloběžkách z půjčovny SkiResort Live, která je hned vedle atrakcí na Černé hoře. Jen z tohoto místa máte na výběr ze 3 sjezdových tras dlouhých od 6 do 11 km. SkiResort Černá hora – Pec vytipoval celých 60 km tratí pro horské koloběžky v lokalitě mezi Černou horou, Pecí pod Sněžkou a Velkou Úpou.

Nejhezčí partie Krkonoš a výborné pivo k tomu

Poměrně novým lákadlem našich nejvyšších hor je Krkonošská pivní stezka. Krásný výlet dlouhý 35 kilometrů ocení především dospělí. Místy, kde se můžete osvěžit zajímavým lokálním pivem, jsou: Pivovar Hendrych, Pivovarská Bašta s pivem Krkonošský Medvěd, Luční bouda (pivo Paroháč), penzion Andula u Friesových bud (pivo Fries), pivovar Trautenberk a Pecký pivovar v Peci pod Sněžkou s pivem Sněžka. Když se vám podaří na čtyřech zastávkách ze šesti vypít alespoň dvě piva, dostanete razítko a za všechny čtyři razítka pak v cílovém pivovaru otvírák jako malý dárek. Pokud vypijete dvě piva ve všech šesti pivovarech (v průběhu léta, o víkendu, nebo třeba i v jednom dnu), budete zařazeni do slosování o hodnotné ceny. Neváhejte tedy a absolvujte v Krkonoších tento jedinečný sportovně gastronomický zážitek!

Prameny Labe a zajímavé vodopády Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spoustu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například kaskádovitý Pančavský vodopád, který je s výškou 148 m nejvyšší v České republice. V několika stupních se řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy. U vodopádu je tzv. Ambrožova vyhlídka, ze které je hezký výhled na Labský důl, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu. Pančavský vodopád je celoročně volně přístupný po červené turistické stezce mezi Labskou boudou a mohylou Hanče a Vrbaty.

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova Mumlavský vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu. Zajímavostí jsou obří hrnce a kotle, takzvaná čertova oka, které dravý proud Mumlavy vymlel v žulových stupních. Po většinu roku voda padá bystře z 10metrové výšky dolů, ale jakmile přijde zima, mráz promění vodu v led a vykouzlí tak mohutný ledopád, originální dílo přírody. Vodopády jsou dobře přístupné po modře značené trase od harrachovského autobusového nádraží kolem lesnického muzea Šindelka, a to pěšky, na kole i v zimě na běžkách. V letních měsících je též velmi romantická k němu cesta kolem bývalých rudných dolů, dnešního hornického muzea. Od Mumlavských vodopádů můžete pokračovat dále například na Krakonošovu snídani či k Vosecké boudě. Nedaleko vodopádů se nachází Mumlavská bouda – původně harrachovská hájovna, dnes výletní restaurace.

Jeseníky – nejvyšší pohoří Moravy

Jeseníky, nebo geomorfologicky správněji Jesenická oblast či Východní Sudety, jsou značně širokým pojmem – sahají od Králík na západě po Ostravu na východě a Olomouc na jihu. Z turistického pohledu nás bude zajímat především jejich nejvyšší a nejznámější část zvaná Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý – vysoký, německy Altvatergebirge), jež je druhým nejvyšším pohořím v Česku a dominantním pohořím Slezska a části severní Moravy. Nejvyšší horou je Praděd (1.491 m n. m.). O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož maximální nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem (vrchol Slunečná).

Chráněná krajinná oblast Jeseníky

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km². Zahrnuje celkem 33 maloplošných chráněných území. Ze savců je možné se zde setkat vzácně s velkými šelmami (rys ostrovid, vlk, medvěd hnědý), druhotně byl vysazen kamzík horský. Nejzajímavějším savcem je myšivka horská, památka na ledové doby (glaciální relikt). Především v hřebenové oblasti Hrubého Jeseníku hnízdí několik horských druhů ptáků – datlík tříprstý, linduška luční, linduška horská, pěvuška podhorní, kos horský, čečetka tmavá. K dalším vzácnějším druhům, hnízdícím na území Hrubého Jeseníku, patří sokol stěhovavý, tetřívek obecný, jeřábek lesní, čáp černý, sluka lesní, chřástal polní a jeřábek lesní. Zá účelem ochrany vzácného ptactva, především chřástala polního a jeřábka lesního, vznikla také Ptačí oblast Jeseníky. Nejcennějšími rostlinnými společenstvy Hrubého Jeseníku jsou společenstva subalpínského stupně. Roste zde několik endemických druhů a poddruhů rostlin – zvonek jesenický, lipnice jesenická (oba na Petrových kamenech), jitrocel tmavý sudetský, hvozdík kartouzek jesenický (oba ve Velké kotlině) a několik druhů jestřábníků. Velká kotlina je vůbec unikátní lokalitou v rámci České republiky i celé střední Evropy, bylo v ní zaznamenáno asi 350 druhů vyšších rostlin. Charakteristickým druhem subalpínského stupně je zvonek vousatý, který se pro svou nápadnost dostal do znaku CHKO Jeseníky.

Tři hornatiny oddělené snadno přístupnými sedly

Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly Vidly a Červenohorské sedlo. Pradědská hornatina leží v jižní části pohoří mezi sedly Skřítek a Červenohorské sedlo. Hlavními vrcholy od jihu jsou Jelení hřbet (1.367 m), Velký Máj (1.385 m), Vysoká hole (1.465 m), Petrovy kameny (1.447 m) a Praděd (1.491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha Mravenečníku (1.344 m) s dalšími vrcholy Dlouhé stráně (1.354 m se známou přečerpávací elektrárnou) a Vřesník (1.343 m). Keprnická hornatina leží v severozápadní části pohoří mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským sedlem. V hlavním hřebeni leží vrcholy Červená hora (1.333 m), Keprník (1.423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a Šerák (1.351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1.377 m). Medvědská hornatina leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena sedlem Vidly a táhne se k sedlu Rejvíz. Hlavním vrcholem je Medvědí vrch (1.216 m). Významnými sedly jsou Rejvíz (760 m – odděluje Hrubý Jeseník od Zlatohorské vrchoviny), Ramzovské sedlo (759 m – odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor), Červenohorské sedlo (1.013 m – odděluje Keprnickou a Pradědskou hornatinu), sedlo Vidly (930 m – odděluje Pradědskou a Medvědskou hornatinu), sedlo Hvězda (852 m – u Karlovy Studánky) a sedlo Skřítek (874 m – odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny). Všechna protínají silnice (Ramzovské sedlo i železnice) a jsou významnými nástupními body na turistické trasy. Horských chat nenabízí Hrubý Jeseník tolik, jako jiná naše významná pohoří. Jsou to chaty Alfrédka, Barborka, Červenohorské sedlo, Chata Jiřího na Šeráku, Kurzovní chata, Ovčárna, Chata na Skřítku a Švýcárna. Občerstvení a rozhlednu nabízí i telekomunikační objekt na vrcholu Pradědu.

56 vrcholů nad tisíc metrů

V Hrubém Jeseníku se nachází celkem 56 vrcholů nad 1.000 metrů. Hrubý Jeseník je tak pohořím s druhým nejvyšším počtem tisícovek (po Šumavě) a zároveň je druhým nejvyšším pohořím (po Krkonoších). Nejvyššími horami jsou Praděd (s 1.491 m pátá nejvyšší hora Česka, ovšem horní plošina 162 m vysokého televizního vysílače na vrcholu je dokonce nejvyšším – byť umělým – bodem v České republice. Vysoká hole (1.465 m) je zase známá tím, že se na jejím východním úbočí nalézá Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka. Mezi širokou veřejností jsou pak populární Petrovy kameny (1.447 m) nad Ovčárnou, údajné dějiště čarodějnických sletů.

Řada krásných hřebenových turistických tras

Červenohorské sedlo je důležitým turistickým uzlem, který díky centrální poloze a dobré dopravní dostupnosti představuje výchozí bod pro řadu udržovaných turistických tras. Stezky se odtud rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku. Oblíbená trasa vede z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna na vrchol Pradědu. V podstatě celá trasa vede do kopce. Od Švýcárny se otevírá panorama nejvyšší hory Moravy – Pradědu. Ze Švýcárny je to na Praděd již kousek příjemným mírným stoupáním. Trasa z Červenohorského sedla na Praděd měří 8,5 km. Červenohorské sedlo je dobře dostupné autobusovým spojením ze Šumperka a Jeseníku.

Nejvhodnějším nástupním místem na průzkum západní části Hrubého Jeseníku je Ramzovské sedlo. Při výstupu na Šerák je sice nutno překonat výškový rozdíl téměř 600 m, lze si však vypomoci lanovkou. Na vrcholu Šeráku (1.351 m n. m.) jsou holé pláně i nízké smrčky, pod vrcholem stojí Jiřího turistická chata. Hřebenová trasa se stáčí k jihovýchodu a z nevýrazného sedla stoupá podél tyčí na holý vrchol Keprníku (1.423 m n. m.), odkud se otevírá za příznivého počasí jedinečný výhled na Jeseníky i horské hřebeny od Krkonoš až po Beskydy. Z holého temene vede sestup k rozcestí Trojmezí, dále k Vřesové studánce pod vrcholem Černé hory (1.333 m n. m.), odkud trasa klesá na Červenohorské sedlo.

Hřebenovka přes Vysokou holi (1.464 m n. m.), Kamzičník, Máj a Jelení hřbet patří k nejlepším vyhlídkovým trasám na Moravě. Jsou na ní jen malé výškové rozdíly. Od Jelení studánky pokračuje dále na chatu Alfrédka a pak pod vrcholem Pecný cestou k rozcestí Pod Josefínkou, Pod Zelené kameny, Pod Ztracené kameny a na Skřítek. U motorestu na Skřítku končí hřeben Hrubého Jeseníku. Jezdí tudy autobusové spoje z Rýmařova do Šumperka.

Vodopády Bílé Opavy – nejpůsobivější místo Jeseníků

Vodopády Bílé Opavy je označení kaňonu říčky Bílá Opava ve svrchní části jejího toku pod jihovýchodním úbočím Pradědu. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd a nejpůsobivějším místem v pohoří Jeseníků.

Řeka Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy. V nejhořejším úseku jsou peřeje, kaskády a vodopády. Nejvyšší vodopád měří téměř 8 metrů. Po celé délce toku je pstruhová voda. Kolem vodopádů prochází trasa naučné stezky Vodopády Bílé Opavy s tabulemi informujícími o zdejších pozoruhodnostech. Cesta kolem vodopádů je velmi obtížně přístupná, překonává kaňon několika lávkami a po žebřících. V obtížných místech jsou instalovány řetězy pro přidržování. Hluboké údolí překvapí množstvím divokých peřejí, kaskád, vodopádů a obřích hrnců. Trasa vede z Karlovy Studánky a končí pod Ovčárnou. Přes horskou chatu Barborka je to pak již kousek na Praděd.

Krušné hory jako turistický ráj

Krušné hory (německý název Erzgebirge znamená Rudné hory) je pohoří táhnoucí se podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130 km a průměrné šířce 40 km. Na české straně pohoří strmě padá do nížin Mostecké, Sokolovské a Chebské pánve. Nejvyššími vrcholy jsou český Klínovec (1.244 m n. m.) a německý Fichtelberg (1.214 m n. m.). V horách se odedávna těžily rudy obsahující měď, cín, stříbro, olovo, a železo. Později se k nim přidaly ještě kobalt, nikl, wolfram, a ve 20. století také uran.

Aktivní pobyt v krušnohorské přírodě

Dlouhé pohoří táhnoucí se podél českých hranic je absolutním rájem pěších turistů, cykloturistů a horských cyklistů. Pět tisíc kilometrů udržovaných stezek nabízí ty nejlepší podmínky pro krásné zážitky z výletů.

V Merklíně najdou návštěvníci Krušných hor zajímavou naučnou stezku, která je seznámí s geologií, historií a přírodními zajímavostmi nádherného regionu. Horská naučná stezka Merklín je dlouhá 8 kilometrů a je na ní 8 zastavení s tabulemi, které informují o tradici sportů v oblasti, rozvoji průmyslu, ovocnářství i o vzácných rašeliništích. Trasa je středně náročná a vede také Kaffskými horami kolem bývalé obce Kaff nebo Merklínského buku a na Vlčineckou vyhlídku, odkud se otevírají nádherná horská panoramata. Okružní stezka začíná před vlakovým nádražím v Merklíně.

Naučná stezka liduprázdným okolím Potůčků vás provede rozmanitým terénem po zarostlých lesních stezkách, pohodlných zpevněných cestách i tvrdých asfaltkách. Věnuje se historii Potůčků, sousedního Johanngeorgenstadtu i dávno zaniklých obcí, hornictví i místní fauně a flóře. Místy vás sice čeká relativně prudší stoupání, na druhou stranu si pak odpočinete u oddechových úseků, jako je silnice podél říčky Černá. Z tzv. Sluneční stráně je pěkný výhled na Potůčky i Johanngeorgenstadt. Delší stoupání vás dovede k vrcholu Rudná (852 m n. m.), kde si můžete odskočit k hraničnímu kameni.

Hornické tradice regionu zapsány na seznam světového dědictví UNESCO

Roku 2019 rozhodl výbor pro světové dědictví o zapsání sasko-českého hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na seznam světového dědictví UNESCO. 17 německých a 5 českých částí tohoto regionu společně reprezentuje historické dědictví regionu s mnoha hornickými památkami. Krušné hory jsou významným a jedinečným příkladem přeshraničního regionu, který byl po dobu 800 let zásadně formován nepřetržitou těžbou různých kovů. Hornictví umožnilo vznik mnoha vynálezů a inovací v oblasti báňských a hutních technologií, které se zvláště v 16. století, ale i později úspěšně šířily z Krušných hor do celé Evropy i zámoří. Význam Krušných hor pro rozvoj báňské legislativy, administrativy a školství, ale také měnových systémů je globální. To dokládá i příběh jáchymovského tolaru, z něhož se na více než 300 let vyvinulo celoevropské platidlo a který dal název i americkému dolaru.

Rodiny s dětmi nadchnou například prohlídky dolů Johannes či cínového dolu Mauritius. Zážitkem je také výstup na vrch Mědník, 910 m vysokou horu s krásnou rotundou. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec. Z vrcholu se Vám naskytne krásný 360° výhled na Krušné hory, které je ozvláštněn i pohledem na rozlehlý větrný park, který v této krásné krajině působí téměř kosmicky.

Cyklistický ráj na Klínovci

Klínovec, největší lyžařský areál v Krušných horách, ležící pouhých 145 km od Prahy, 100 km od Plzně a 20 km od Karlových Varů, má mnohé co nabídnout i v létě. Areál nabízí 30 km cyklotrailů čtyř obtížností od nejlehčích po ty náročnější. Nechybí ani půjčovna kol a kompletní zázemí. Lehké stezky jsou vhodné i pro začínající cyklisty a děti. Obzvláště zábavné jsou sjezdy na obřích terénních koloběžkách. Rozcvičit se navíc můžete na pumptracku přímo u vrcholu Klínovce. Každý jistě ocení, že celý areál je jako jediný v ČR kompletně obsluhován lanovkou. Cestou nahoru si tedy odpočinete a jako bonus se můžete pokochat krásnými výhledy do okolí. Nová sedačková lanovka od firmy Doppelmayr je kryta typickou oranžovou bublinou, jež skýtá ochranu před případnou nepřízní počasí.

V okolí Klínovce je na lesních cestách vyznačeno 73 km tras pro horská kola, koloběžky a pro pěší. Cyklisté mohou vybírat mezi dvěma druhy tras lišící se obtížností – lehké trasy „Cyklistiky bez námahy“ a těžší trasy pro horská kola. Na 30 km trailových tratí Trailparku Klínovec různých obtížností se nachází v okolí vrcholu Klínovce. V Bikeparku si mohou úplní začátečníci nejdříve vyzkoušet jízdu na krátkém pumptrackovém okruhu s terénními vlnami. Zlepšovat své dovednosti dále mohou ve skill centrech na nástupních místech. Sjezdy vedou do Jáchymova, Božího Daru a Loučné pod Klínovcem. Zajet můžete i k saským sousedům a navštívit vrchol Fichtelberg s rozhlednou nad Oberwiesenthalem, nejvýše položeným německým lázeňským městečkem.

Během návštěvy Klínovce můžete využít kompletní zázemí špičkového horského střediska v podobě služeb restaurace U staré lanovky v blízkosti začátku stezek, občerstvení u spodní stanice lanové dráhy, půjčovny kol, obchodu s cyklistickým vybavením a servisu kol. K dispozici jsou bezplatná parkoviště, myčka kol a sprchy.

Cyklistika bez námahy

Mnohým se zamlouvá představa výletu na kole takřka bez námahy. Bojíte se náročného horského terénu? Vyvezete se lanovkou na vrchol Klínovce a dolů pojedete po převážně mírně klesajících asfaltových a zpevněných šotolinových cestách. Díky svému nenáročnému charakteru jsou tak nejvhodnější volbou pro rodiny s dětmi.

Vydejte se v protisměru staré Pašerácké cesty vedoucí z obce Suchá. Trasa dlouhá 9 km nabídne několik spektakulárních výhledů, než se zanoří do hlubokých lesů nad městem Jáchymov. Delší, 12kilometrová trasa vás zavede pod Meluzínu – tajemný a skalami posetý vrch, kteří mnozí považují za nejkrásnější v celých Krušných horách. Odvážní mohou pěšky vystoupit i na její vrchol s úchvatným výhledem na Klínovec.

Boží Dar – nejvýš položené město ve střední Evropě a jeho naučné stezky

Naučná stezka s názvem Ježíškova cesta protnula Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště už v roce 1972. Před pár lety se dřevěné chodníčky dočkaly velké rekonstrukce, bezpečně tu projedou i vozíčkáři nebo kočárky. Naučná stezka je dlouhá 3,2 km a má 12 zastávek, na kterých se důkladně seznámíte s místními vzácnými živočichy a rostlinami, ale také s historií Božího Daru a těžbou rašeliny. Božídarské rašeliniště bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Stezka začíná na začátku Krušnohorské magistrály, kde je také umístěna první informační tabule. Naučná stezka Božídarské rašeliniště je cesta plná zábavy pro všechny děti.

Jáchymov – první světové radonové lázně

Jáchymov, to jsou především radonové lázně světového významu, ale také město s jedinečnou historií spojenou s ražbou jáchymovského tolaru, který dal název dnešnímu americkému dolaru. Jáchymov je také místem, kde manželé Curieovi objevili polonium a radium. A hlavně v těsné blízkosti (3 km od centra) města začíná i sedačková Prima Express vedoucí na Klínovec.

Jáchymov, to jsou ale i uranové doly. Prozkoumat můžete například Radonovou stezku nebo Jáchymovské peklo – Naučnou stezku dlouhou 8,5 km, která připomíná osudy politických vězňů nuceně nasazených do pracovních táborů pro těžbu uranu z 50. let 20. století. Osvěžit se naproti tomu můžete v Aquacentru Agricola, kde najdete bazén s tobogánem, masáže, vířivky, solárium, fitcentrum, solnou jeskyni, nový saunový svět s důlní tématikou i příjemnou kavárnu s koutkem pro děti.

Rozhledna na Blatenském vrchu

Přímo až ke staré kamenné rozhledně Zita na Blatenském vrchu dojedete pohodlně autem, vydáte-li se z obce Horní Blatná směrem na Boží Dar a zhruba po 1 kilometru odbočíte po asfaltové cestě doleva. Pokud máte dostatek času a chutě nadýchat se čerstvého horského vzduchu, vřele vám doporučujeme vydat se k Zitě z Horní Blatné po červené turistické trase, která je součástí naučné stezky Vlčí jámy. Rozhledna vybudovaná podle projektu chebského architekta Karla Matusche se na Blatenském vrchu tyčí od roku 1913. Jméno Zita dostala po rakouské arcivévodkyni. Kdysi byla rozhledna součástí malého hotelu, který byl ovšem v 50. letech 20. století zbourán. Abyste si mohli užít nádherný panoramatický výhled, musíte nejdřív zdolat celkem 96 schodů. V letní sezóně je rozhledna otevřená denně od 10.00 do 17.00 hod., od listopadu do dubna pouze o víkendech.

Popovský kříž na čedičovém skalním útesu

Odsun Němců po 2. světové válce se citelně dotkl všech krušnohorských obcí. Některé se časem vzpamatovaly, jiné zanikly. To byl i osud Popova, obce založené ve 13. století 3 km jižně od Jáchymova. Dnes už ji připomínají jen ruiny domů, zarostlá pole a rozpadlá kaplička. A také působivé památné stromy: bříza bělokorá, jasan ztepilý (vítěz ankety Strom roku 2002), lípa malolistá a lípa velkolistá, rozpůlená na dvě části a obklopená lavičkami. S Popovem je nerozlučně spojen Popovský kříž. Z čedičové skály ve výšce 752 m n. m. budete mít Podkrušnohoří, Ostrov, Karlovy Vary, Slavkovský les i Doupovské hory jako na dlani. Nejoblíbenější a nejpohodlnější cesta k této úžasné vyhlídce s dřevěným křížem vede z Jáchymova po asfaltce značené zelenou turistickou značkou.

Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. V ČR se Šumava dělí na část západní v Plzeňském kraji a východní v Jihočeském kraji. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1.456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (Plöckenstein, 1.378 metrů). Plechý je zároveň nejvyšším vrcholem Jihočeského kraje i nejvyšší horou rakouské Šumavy.

Šumava – část jihočeská

Národní park Šumava je jediný národní park v Jihočeském kraji, kde leží jeho větší část (zbytek leží v Plzeňském kraji). Jeho celková rozloha je 68 064 ha. Nejvyšší bod je Plechý (1.378 m n. m.).

Rozloha CHKO Šumava je bez Národního parku 99 624 ha. Nejvyšší nadmořskou výšku na území CHKO, jež obklopuje Národní park, má Boubín (1.362 m). Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.

Lipno – největší vodní plocha v ČR

Lipenská přehrada na Vltavě je největší vodní plochou v ČR. V létě se stává rozsáhlá hladina eldorádem milovníků vodních sportů a část břehů pak rájem in-line bruslařů. Zapomenout nesmíme ani na velmi oblíbenou stezku korunami stromů Lipno. Lipensko, to jsou i krásné turistické trasy v rozmanitém terénu. Prochází tudy i páteřní trať cykloturistická trasa, Šumavská magistrála, jež se táhne od obce Všeruby přes Železnou Rudu až po Vyšší Brod. Prochází okresy Domažlice, Klatovy, Prachatice a Český Krumlov. Délka trasy je 205,5 km.

Černá v Pošumaví – spousta zábavy pro celou rodinu

Černá v Pošumaví nabízí spoustu zábavy pro vodní sportovce, cyklisty, rodiny s dětmi a rybáře, ale také nádherné vyhlídky na Lipenské jezero a Smrčinu (1.338 m), zrcadlící se na jeho hladině. Oblíbená rekreační obec leží na severním břehu Lipna v jeho nejširší části mezi Frymburkem a Horní Planou. Dominantou obce je barokní, novorománsky upravený kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z konce 18. století. U obce leží ložiska grafitu, těžba tuhy a rašeliny tu začala už v 19. století a o sto let později patřily zdejší tuhové závody k největším exportérům grafitu na světě. Dnes se můžete projít po naučné stezce je grafitové štole Josef anebo se podívat na uměle vyhloubené jeskyně v Muckovských vápencových lomech. Podobně proslulý býval knížecí schwarzenberský pivovar. Dnes je Černá v Pošumaví především rájem milovníků vodních sportů v čele s jachtingem a windsurfingem, vyzkoušet můžete i kiteboarding a landkiting, v zimě snowkiting. Na břehu Lipna objevíte lanové centrum Adventure Park a na rybnících, které vybudoval na starém mlýnském náhonu již hrabě Kolowrat, můžete chytat ryby bez povolenky i rybářského lístku. Přívozem z Dolní Vltavice se snadno dostanete na klidnější jižní břeh Lipna, odkud pak můžete podniknout pěší nebo cyklistické výlety třeba do osady Svatý Tomáš s kostelem sv. Tomáše a k romantické zřícenině Vítkův Hrádek (nejvýše položený hrad v ČR) s oslnivým výhledem na Šumavu a za pěkného počasí i na vzdálené pásmo Alp.

Volary – významné centrum šumavského turistického ruchu

Volary (německy Wallern) se nacházejí na území CHKO Šumava a při hranici NP Šumava. Zástavba je situována do kotliny severně od řeky Teplé Vltavy podél Volarského potoka. Hranice se Spolkovou republikou Německo prochází asi 10 kilometrů jižně od Volar. Město leží v nadmořské výšce 760 m n. m. Jméno města je německého původu a je odvozeno od lesů, které je obklopují. Založení Volar souvisí s kolonizací Šumavy ve 13. a 14. století. Na rozvoj sídla měl po staletí příznivý vliv provoz na prachatické větvi Zlaté stezky. Na základě Benešových dekretů došlo v roce 1946 k vysídlení místních Němců, tedy prakticky všech tehdejších obyvatel. Po nich se do města nastěhovali Češi z vnitrozemí a později i Slováci – reemigranti z Maďarska a Rumunska. Ve Volarech dnes žije přibližně 3.700 obyvatel. Část historického centra byla roku 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Chráněny jsou především roubené domy, vystavěné v alpském stylu.

Volary jsou umístěné uprostřed luk, plání a lesů mezi tisícimetrovými šumavskými vrcholy a díky tomu se staly významným centrem turistického ruchu. Nabízí nespočet výletů do všech světových stran po značených turistických stezkách. Volary prochází cykloturistická Šumavská magistrála. Cyklotrasy jsou napojeny přes blízký hraniční přechod Nové Údolí do sousedního Bavorského lesa. Sportovní vyžití umožňuje ve Volarech několik sportovních zařízení – např. celoročně je otevřen krytý plavecký bazén či bowling.

Naučné stezky v okolí Volar

V okolí Volar se nachází také množství přírodních zajímavostí. Patří k nim např. tři naučné stezky. První z nich je naučná stezka vedená po trase původní Zlaté stezky. Stejně tak jako zaniklá stezka obchodní i tato naučná spojuje města Pasov, Volary a Prachatice. Další je stezka Naše rašeliniště v místech někdejší těžby rašeliny v okolí Soumarského mostu. Stezka je součástí projektu revitalizace rašeliniště, které již není využíváno k těžbě. Trasa měří 2,5 kilometru a její součástí je i sedm metrů vysoká vyhlídková věž na návrší uprostřed rašeliniště. Na cestě jsou rozmístěny informační tabule o fauně, flóře a způsobu těžby. V okolí Volar vede také nejstarší naučná stezka Šumavy, zvaná Medvědí stezka. Byla vyznačena již roku 1967, roku 2001 byla upravena a aktualizována. Stezka prochází divokou přírodou Šumavy, kolem pomníku zastřelení posledního šumavského medvěda a ukazuje i způsob plavení dřeva z hor do podhůří.

Šumava (německy Böhmerwald) je rozsáhlé pohoří na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Jižní strana pohoří je podstatně příkřejší než severní, česká. V ČR se Šumava dělí na část západní v Plzeňském kraji a východní v Jihočeském kraji. Nejvyšší horou Šumavy je Velký Javor (Großer Arber) v Německu (1.456 metrů), na české straně hranice je to Plechý (Plöckenstein, 1.378 metrů). Plechý je zároveň i nejvyšší horou rakouské Šumavy.

Šumava – část západočeská

Národní park Šumava je jediný národní park v Plzeňském kraji. Jeho větší část však leží v Jihočeském kraji. Jeho celková rozloha je 68 064 ha. Nejvyšší bod je Plechý (1.378 m n. m.) a nejnižší bod je údolí Otavy u Rejštejna (570 m n. m.). Jsou zde 3 ledovcová jezera – Plešné, Laka, Prášilské. Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě – již spadají do CHKO Šumava.

Rozloha CHKO Šumava je bez Národního parku 99 624 ha. Rozpětí nadmořských výšek se na území CHKO, jež obklopuje Národní park, pohybuje od 498 m (Víteň) do 1.362 m (Boubín). Na německé straně byl roku 1970 vyhlášen Národní park Bavorský les.

Srní – ideální místo pro aktivní dovolenou

Srní (858 m n. m.), až do poválečného odsunu ryze německá malebná obec uprostřed Národního parku Šumava s řadou původních stavení horského typu, se rozkládá na pláních nad údolími řek Vydry a Křemelné. Jedná se o ideální místo pro aktivní dovolenou, rozbíhá se odtud celá řada turistických tras vedoucích nádhernou šumavskou přírodou. Na turisty čeká např. 36 km trasy Srní – Javoří pila – Modrava – Rokyta – Srní. Hustá síť dalších turistických stezek i cyklostezek napříč celou Šumavou navazuje na stezky v Bavorském lese. Většinou se pohybujete po rozsáhlých pláních s nadmořskou výškou nad 1 000 m n. m. s relativně mírnými výškovými rozdíly. Slabší veřejnou infrastrukturu obce supluje zdejší hlavní ubytovací kapacita, Hotel Srní. V jeho hlavní budově se nachází mj. veřejně přístupný plavecký bazén, sauna a parní lázně. Dalšími tamtéž dostupnými službami jsou bowling, masáže, půjčovna kol a ostatního sportovního náčiní. Sportovní hala v dependanci nabízí plochu pro míčové sporty – badminton, volejbal, tenis, futsal, florbal, basketbal, dále lezeckou stěnu, squash, fitness a laserovou střelnici.

Vchynicko-tetovský plavební kanál a další zajímavé výlety do okolí

Za výlety do okolí se lze vydat třeba do Kašperských Hor, na hrad Kašperk, na Modravu, Kvildu, Čeňkovu Pilu, Antýgl, do Prášil, Hartmanic či do nejbližšího většího města Sušice. Technickou zajímavostí je Vchynicko-tetovský plavební kanál, což je umělý vodní tok, který sloužil pro plavení dřeva. Toto vodní dílo o celkové délce 13,6 km obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem a spojuje řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Kanál byl vybudován v letech 1799–1800. Jedná se spolu se Schwarzenberským plavebním kanálem o druhý kanál vystavěný na schwarzenberských panstvích inženýrem Josefem Rosenauerem za vlády knížete Josefa II. ze Schwarzenbergu. Začíná u obnoveného Hradlového mostu (Rechle) v nadmořské výšce 940 m nad mořem zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem. V těchto místech je odváděna voda z řeky Vydry přes vtokový objekt do vybudovaného kanálu, který vede po levém břehu Vydry.

Železná Ruda – největší horské turistické středisko Šumavy

Železná Ruda je důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby. V létě lze využít lanovky k rozhlednám na Špičáku (1.202 m) a sousedním Pancíři (1.214 m). Železnorudsko rovněž nabízí desítky kilometrů turistických značených tras. V okolí se nachází např. Černé jezero a Čertovo jezero.

Železnorudské muzeum disponuje celoroční výstavou vztahující se k historii města, která byla úzce spjata se sklářstvím. Přímo v centru města se nachází bývalý lovecký zámeček postavený v roce 1690. V současné době se jedná o nejstarší zachovalou budovu v Železné Rudě a najdete zde muzeum historických motocyklů s celou řadou unikátních motocyklů, a také expozici loutek. Špičácký tunel na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda byl v letech 1877 až 2007 nejdelším železničním tunelem v českých zemích (1.747 m). Kuriozitou je vlakové nádraží v Železné Rudě – Alžbětíně, skrze které prochází státní hranice.

Rozhledna na vrcholu Pancíř

Jeden z nejkrásnějších šumavských výhledů naleznete na vrcholu Pancíř (1.214 m), odkud se naskýtá pohled daleko do Bavorska, na Velký Javor s horskou chatou Arberschutzhaus a za jasného počasí jsou vidět také Alpy. Na Pancíři pramení tři řeky a prochází jím hlavní evropské rozvodí, Úhlava a Křemelná tečou do Severního moře, Řezná pak do Černého moře. Rozhledna na vrcholu Pancíře nad Železnou Rudou nabízí ve výšce 15 metrů výhled na západní část Šumavy s nejvyšší horou Velký Javor na německé straně. Za jasného počasí lze z prosklené plošiny spatřit i vrcholky Alp v okolí Dachsteinu. Na české straně poznáte Jezerní horou, Český les s Čerchovem, Svatobor, Sedlo, Klatovy nebo jadernou elektrárnu Temelín. Přímo kolem turistické chaty s rozhlednou z roku 1923 na vrcholku Pancíře vede hřebenová stezka Pancíř – Můstek – Prenet. Na vrchol Pancíře vede ze Špičáku sedačková lanovka s mezistanicí Hofmanky. V délce 2750 m překonává převýšení 354 m. Nástupní stanice lanové dráhy je asi 200 metrů nad hlavní silnicí Špičák – Železná Ruda. Lanovkou je možné přepravovat kola.

Největší horský areál v Plzeňském kraji – Ski&Bike Špičák

Na šumavském Špičáku (1.202 m) nad Železnou Rudou naleznete bikepark, moderní rozhlednu a 4sedačkovou lanovku s možností přepravy kol. Turisté mohou využívat také ostatní aktivity (dětské hřiště u chaty Hanička s tubingem, půjčovnu vybavení a servis kol, komentované výlety na elektrokolech s průvodcem a občerstvení). Bikeři mají k dispozici 6 tratí bikeparku, čekají tam na ně nové atraktivní zatáčky a skoky. V areálu Ski&Bike Špičák se konají významné cyklistické závody, jako je Mistrovství České republiky v downhillu nebo iXC European Downhill Cup (Evropský pohár ve sjezdu horských kol). V ČR se v této disciplíně nejede lepší podnik s tak bohatou mezinárodní účastí. Září je už také několik let ve Ski&Bike Špičák časem pro další disciplínu spojenou s horskou cyklistikou – cyklistickým endurem: Enduro Race.

V letních měsících jezdí ze Špičáku ekologický autobus po celé Šumavě a navazuje na spojení po Bavorském národním parku.

Ze Železné Rudy k jezeru Laka

Jezero Laka je nejmenší, nejmělčí a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Ze Železné Rudy se vydáte alejí na Debrník. Na místě někdejšího zámečku sklářské rodiny Hafenbrädlů dnes najdeme jen louku. Cesta odtud stoupá na Polom. Kousek odtud odbočíte již k jezeru Laka. Zpět se schází přes zaniklou sklářskou osadu Hůrka do Nové Hůrky, odkud se dá autobusem vrátit do Železné Rudy. Celý výlet lze absolvovat i opačně, tj. autobusem do Nové Hůrky a pěšky zpět do Železné Rudy.

Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě

Černé a Čertovo – dvě nejznámější ledovcová jezera na Šumavě, zvládnete navštívit při jednom výletě (okruh 8 km z parkoviště Špičácké sedlo). Jezera leží v národní přírodní rezervaci, a proto se mimo značené trasy nechodí a na kole se po stezkách jezdit nesmí. Pro letní turistiku jsou připravené 2 naučné stezky, Datlíkova a Zajícova. Mezi oběma jezery prochází hlavní evropské rozvodí, a tak voda z Černého jezera teče do Severního moře, zatímco z Čertova jezera odtéká přes Dunaj do Černého moře. Při stoupání na rozvodí si hranici mezi oběma úmořími dobře uvědomíte. Můžete si navíc udělat odbočku k rozhledně na vrcholu Špičáku (1.202 m), pouze 1,5 km navíc.

Západní Čechy (od roku 1960 do roku 2000 Západočeský kraj) se dělí na dva kraje jako vyšší územní samosprávné celky vytvořené v roce 2000 – Plzeňský kraj, jehož sídlem je Plzeň, a Karlovarský kraj ležící na nejzazším západě Čech (nejzápadnější kraj České republiky), jehož sídlem jsou Karlovy Vary.

Plzeňský kraj leží na jihozápadě Čech, v jižní části bývalého Západočeského kraje. Na severozápadě sousedí s Karlovarským krajem, na severu má kratičký úsek společné hranice s Ústeckým krajem, na severovýchodě hraničí se Středočeským krajem, na jihovýchodě s Jihočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Bavorsko (Bayern) na jihozápadě. Žije zde přibližně 591 tisíc obyvatel.

Karlovarský kraj sousedí na severovýchodě s Ústeckým krajem, na jihovýchodě s Plzeňským krajem, na jihozápadě s německou spolkovou zemí Bavorsko a na severozápadě s německou spolkovou zemí Sasko. Nejvýznamnější řekou v Karlovarském kraji je řeka Ohře.

Přírodní rezervace Soos

Když budete chtít vidět opravdu úžasný kousek přírody, nechť se jede podívat do této přírodní rezervace nedaleko Františkových Lázní. Pokud se rádi touláte mezi rašeliništi a slatiništi, obdivujete bahenní sopky (mofety) a minerální prameny, najdete si tady to své. Rezervaci se říká český Yellowstone, v evropském měřítku je stejně raritní. Soos se rozprostírá na ploše 221 hektarů a můžete se tu projít po 1,2 kilometrů dlouhém dřevěném chodníku, po naučné stezce vedoucí na dně vyschlého jezera s původně slanou minerální vodou. Zajímavostí je i křemelinový štít – jde o nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas, které se usadily na dně jezera. Součástí parku je i stanice pro záchranu živočichů, přírodní geologický park a návštěvnické centrum. 

Mariánské Lázně – součást světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO

Mariánské Lázně byly v červenci 2021 v rámci mezinárodní sériové nominace „Slavné lázně Evropy“ zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Upravené parky, nádherná architektura, krása všudypřítomné přírody, široká nabídka volnočasových aktivit a také slavná minulost. Toho všeho si můžete v Mariánských Lázních užívat plnými doušky, stejně tak, jako místních pramenů. Turistické vyžití lze unikátně kombinovat s léčebnými lázeňskými či wellness procedurami. Světoznámé lázně s jedinečnou atmosférou nabízí tradiční léčebné procedury založené na přírodních léčivých zdrojích – minerální prameny, Mariin pramen, bahna a rašeliny podávané po ohřátí ve formě zábalů. Díky mimořádně čistému ovzduší mají „Mariánky“ i status klimatických lázní.

Miniaturpark Boheminium

Miniaturpark Boheminium Mariánské Lázně skýtá návštěvníkům unikátní podívanou v podobě expozice dokonalých modelů významných českých památek. Park Boheminium je nejnavštěvovanější atrakcí Karlovarského kraje, míří sem každý šestý návštěvník kraje, jde o čtvrtý největší park miniatur v Evropě. Je unikátní nejen svým jedinečným zasazením do přírody, ale i širokou nabídkou do detailu propracovaných modelů českých památek v měřítku 1:25. Karlštejn, Ještěd, zámek Červená Lhota, letohrádek Hvězda či zámek Český Krumlov, to je jen krátký výčet z více jak sedmi desítek dokonalých miniatur významných stavebních a technických památek z celé České republiky.

Naučná stezka Kladská

Ať už na kole nebo pěšky, turistika po městě i po okolí Mariánských Lázní nabízí nezapomenutelné pohledy na překrásné lázeňské město a jeho okolí. Naučná stezka Kladská seznamuje s historií osady Kladská, faunou a flórou Slavkovského lesa a přírodní rezervace Kladské rašeliny. Na trase dlouhé 9 km se seznámíte s místní faunou i flórou jak na vlastní oči. Jde o jednu z nejstarších a největších přírodních rezervací na Karlovarsku a nejcennější část CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena již v roce 1933 na pěti rašeliništích v okolí Kladské. Kladská rašeliniště jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha, z toho největší rašeliniště je Tajga. Dalšími rašeliništi jsou Paterák, Lysina, Malé rašeliniště a Husí les. Rašeliništěm prochází 1,6 km dlouhá naučná stezka a vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny v části pojmenované Tajga. Vlastní vybudovaná dřevěná trasa vede po vyvýšeném můstkovém chodníčku, 1,6 km dlouhém. Po obvodu jsou četná odpočívadla a vyhlídková místa. Vrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách. Později, v době mladších čtvrtohor, začala jezírka zarůstat vodními rostlinami a posléze různými druhy rašeliníků. Rašeliniště pokrývá pralesovitý porost borovice bažinní (s typickými rostlinami jako jsou rosnatky, suchopýr, klikva atd.), jehož obraz se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka. Ze vzácných zvířat zde v tichých zákoutích uslyšíte tetřeva hlušce nebo čápa černého. Rašeliništní lesní porosty vyhovují nejdrobnější české sově kulíšku nejmenšímu, jestřábu lesnímu a datlu černému. Zdejší lesy osídlila také naše největší kočkovitá šelma rys ostrovid.

Vyhlídka Diana a Linhart nad Karlovými Vary

Výletem, který se bude líbit i dětem, je tip na vyhlídku Diana a Linhart nad centrem Karlových Varů. Na vyhlídku se můžete vydat pěšky z Karlových Varů nebo sem vyjedete historickou lanovkou, což je zážitek sám o sobě. Pěšky je to sem 1,2 kilometru od dolní stanice lanovky. Pokud se ale přece jen rozhodnete svézt, vydejte se na lanovku ke Grandhotelu Pupp, odkud jezdí. Lanovka jezdí každý den v roce. Turisty vozí nahoru už víc než 100 let a jízda je naprosto nezapomenutelná. Jakmile se rozhlédnete po kraji z vyhlídkové věže Diana, ještě se nevracejte do města – necelé 4 kilometry odsud se po modré turistické značce dostanete na Linhart, kde se nachází pěkné lanové centrum. Najdete tu 5 okruhů pro děti různého věku, ale i pro dospělé.

Svatošské skály

Svatošské skály je název pro žulové skalní město, jež vytvořila řeka Ohře mezi Loktem a Doubím. Na levém břehu řeky vznikly žulové stěny, které v kombinaci s hlubokým kaňonem vytváří nezapomenutelnou podívanou. Turisté tohle místo milují a vyhledávají už od 19. století. Národní přírodní památka Svatošské skály jsou součástí naučné stezky Doubí – Svatošské skály, která nabízí 10 kilometrů dlouhou trasu s 12 zastaveními.

Hrad Loket

Středověký hrad Loket (německy Elbogen) na výrazném žulovém skalním ostrohu, ze tří stran obklopený řekou Ohří, je srdcem malebného městečka. První zmínka o hradu pochází z roku 1234 a známý byl jako jedno z nejpevnějších míst Evropy, které dobyl jen málokdo. Na Lokti vás bude bavit prohlídka samotného hradu, ale i muzeum historického porcelánu a dobových zbraní nebo třeba poněkud drsná expozice útrpného práva. Na loketském hradě je vystaven pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území nynější České republiky a který dostal jméno Zakletý purkrabí. Měl dopadnout na nádvoří hradu v srpnu roku 1422 a od své původní podoby se již značně zmenšil. Údajně vážil kolem 107 kg a byl velký jako koňská hlava. V roce 1812 byl rozřezán; největší kus, který váží zhruba 80 kg, je uložen v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Další fragmenty se nacházejí v Národním muzeu v Praze.

Parádní koupání v Děpoltovicích i Rolavě

Hlavní atrakcí obce Děpoltovice, jež se nachází 8 km od Karlových Varů, je přírodní jezero Děpoltovický rybník s písečnou pláží. Vstup do vody je tady pozvolný, a proto je to koupání vhodné i pro děti. Pro ty jsou tady navíc připraveny houpačka a lano. Sportovci si přijdou na své na hřišti na plážový volejbal a streetball, zahrát si mohou i kulečník. K dispozici je též půjčovna sportovních potřeb.

Přírodní koupaliště Rolava najdete ve stejnojmenném areálu v Karlových Varech. Tvoří jej dvě vodní plochy – malá pro děti a velká pro plavce. Na té velké se nachází dva ostrůvky, na jeden můžete dojít suchou nohou po lávce, na ten druhý musíte doplavat. Na koupališti najdete spoustu vodních atrakcí, jako jsou například skákadla nebo zorbing. Pro aktivně založené jsou v areálu Rolava k dispozici 1300 metrů dlouhá in-line dráha, plocha na výuku in-line bruslení, street workout hřiště a také víceúčelové hřiště nebo hřiště na plážový volejbal. Všechny potřebné sportovní pomůcky vám tady rádi zapůjčí. Pro děti jsou připraveny dětské hřiště, pískoviště a velká vzduchová trampolína. Od května do srpna je tady pořádána celá řada aktivit pro děti i dospělé.

K Thunům na prohlídku porcelánky

Město Nová Role leží na úpatí Krušných hor nedaleko od Děpoltovic a od Karlových Varů, v kraji, kde se před dvěma sty lety začal vyrábět první ryze český porcelán. Některé z tehdejších manufaktur už dávno neexistují, ale porcelánka v Nové Roli, součást společnosti Thun 1794, ano. Nová Role je jedním z nejmladších měst v Česku, titulu se dočkala v roce 1964. Rozvoj jí přinesla těžba a zpracování kaolinu. Nejstarší historickou památkou je kostel sv. Archanděla Michaela, ale pro Novou Roli je nejdůležitější právě místní porcelánka, postavená v roce 1921. Jméno společnosti Thun 1794 vzniklo podle nejstaršího závodu v Klášterci nad Ohří. Ke vzniku návštěvnického centra s porcelánovou školičkou, kde si děti vyzkouší zdobení hrnečků, vedl porcelánku v Nové Roli rostoucí zájem o industriální památky. Expozice vás seznámí s historií továrny, výrobou porcelánu i s porcelánovými kousky, které odtud putují do světa, objednat si můžete i prohlídky výrobních prostor, které porcelánka Thun 1794 nabízí jako jeden z mála podniků ve svém oboru. Novou Rolí prochází turistické stezky a cyklotrasy, které pokračují až do německého Saska. Bohaté možnosti nabízí také nedaleké Krušné hory a Karlovy Vary, odkud do Nové Role přes Starou Roli podél říčky Rolavy míří naučná stezka.

Beskydy (polsky Beskidy) je označení pro vnější severní horské pásmo Karpat. Rozkládá se na území Česka, Polska a Slovenska. Dělí se na menší zalesněná pohoří: Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy, Kysucké Beskydy a Oravské Beskydy. V Polsku se rozlišují Západní Beskydy a Východní Beskydy. Nejvyšší horou Beskyd je Babia hora (1.725 m n. m.) na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Beskydy mají dostatek srážek, pestrou floru a faunu a nachází se zde řada rekreačních lokalit. Součástí moravských Beskyd je od roku 1973 Chráněná krajinná oblast Beskydy.

Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy, v českém úzu však běžně jen Beskydy, jsou pohoří rozkládající se v nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (mají malý přesah do okresu Čadca). Téměř celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1.160 km², která nicméně zasahuje i do Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Javorníků. Geomorfologický celek se rozkládá mezi Valašským Meziříčím a Jablunkovem, převážně v okrese Frýdek-Místek. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou. Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, jejíž výška činí 1.324 m n. m. Dalšími vysokými nebo známými horami jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový. Celkem je v Beskydech 32 tisícovek. Hlavní hřebeny Moravskoslezských Beskyd jsou odděleny velmi hlubokými údolími a díky tomu má řada hor velmi vysokou prominenci (převýšení od sedla). Hned 4 vrcholy mají prominenci kolem 500 m a víc (Lysá hora, Smrk, Travný a Kněhyně).

Extrémní meteorologické podmínky

V Beskydech spadne velké množství srážek. Roční úhrn srážek se drží nad 750 mm. Lysá hora s ročním průměrem 1459,2 mm/rok (rekord 2254,7 mm) patří k nejdeštivějším místům v ČR. Často se zde objevují zimní teplotní inverze, způsobené těžším chladným vzduchem v údolích a lehčím teplejším vzduchem na hřebenech. V údolí tak bývá často zataženo, zatímco na vrcholcích svítí slunce. Dle údajů meteorologické stanice na Lysé hoře je průměrná výška maximální sněhové pokrývky 196 cm.

Lysá hora, královna Beskyd

Zdolat Lysou horu, to je výzva pro každého milovníka turistiky. Vynaložená energie je vyvážena odměnou v podobě nádherných výhledů. Lysá hora byla za protektorátu Čechy a Morava nejvyšší horou okleštěného státu, všechny vyšší hory padly do německých rukou. Mezi zajímavosti trasy vedoucí vzhůru patří mohyla Ivančena, mezi Malchorem a Kykulkou pod vrcholem Lysé hory. Byla postavena na památku skautů, kteří byli popraveni za účast v protinacistické odbojové skupině Odboj slezských junáků. Odměnou za zdolání Lysé hory jsou při dobré viditelnosti jedinečné výhledy na všechny světové strany. Mezi nejcennější trofeje fotografů patří štíty Malé Fatry či dokonce Vysokých Tater na Slovensku. Především však zaujme skvostná beskydská krajina a nádherné výhledy na okolní hory. Při pohledu do hlubokých údolí naleznete i zrcadlící se hladinu přehrady Šance. Občerstvení na vás čeká v Bezručově chatě a chatě Maraton.

Golf & Ski Resort Ostravice – unikátní sportovně-rekreační destinace v srdci krásného horského údolí Moravskoslezských Beskyd

Mezi dvěma nejvyššími beskydskými horami, Lysou horou a Smrkem, v obci Ostravice se nachází čtyřhvězdičkový Golf & Ski Resort Ostravice, unikátní sportovně-rekreační komplex v srdci krásného horského údolí Moravskoslezských Beskyd. Golfové hřiště Golf Club Ostravice, projektované Chrisem Johnsonem, který již projektoval řadu hřišť v Evropě a Africe, má délku 6.500 metrů. Jedná se o mistrovské osmnáctijamkové golfové hřiště s parem 72, typu parkland. Prvních pět jamek je velmi otevřených a hned tři z nich se hrají kolem vody, která je často strategicky umístěna a otestuje i psychické kvality golfistů. V dalších jamkách hřiště víc uzavírá nádherných zákoutí listnatých lesů, které vám dají požitek nejen ze hry, ale i z krás okolní krajiny. V zimě je hřiště využíváno jako běžecký lyžařský areál.

Pustevny a Radhošť – nejnavštěvovanější místa v Beskydech

Pustevny patří po celý rok k nejnavštěvovanějším místům v Beskydech. Hřeben táhnoucí se od lanovky na Radhošť nabízí daleké výhledy do údolí a mnoho zajímavých míst k zastavení. Přímo v sedle jsou to stavby Dušana Jurkoviče (hotel Maměnka, po požáru zrekonstruovaná restaurace Libušín, zvonička) a dále na hřebeni rozhledna Cyrilka, socha boha Radegasta a kaple se sousoším sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Trasa Pustevny – Radhošť a zpět měří 8 km. Z Pusteven vede na Radhošť modrá turistická značka, která bývá o víkendech plná návštěvníků. V případě, že se vydáte na tuto trasu přes týden, tolik turistů na hřebeni není. Profil hřebenové trasy je mírně zvlněný. Kromě široké nabídky občerstvení v sedle na Pustevnách jsou další dvě možnosti přímo na trase.  První hned po cca 1 km v bufetu u sochy boha Radegasta a druhá v restauraci hotelu Radegast stojícího na dohled od kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Pustevny však nejsou jen o trase Pustevny-Radhošť, po turistickém značení se dá vyrazit více směry.

Zajímavé cíle v beskydském podhůří

Návštěvníci Beskyd hledají často i jinou zábavu, než je pobyt v čisté přírodě. Využít mohou i tzv. Beskydy Card, turistickou kartu s tipy a výhodami na 100 druhů služeb, kde se vedle wellness a nejrůznějších sportovních aktivit objevila muzea i nošovický Pivovar Radegast. Na své dovolené tak lze zkombinovat přírodu a sport s poznáváním historie a národních kulturních památek v Beskydech a na Valašsku. Beskydy Card nabízí lidem návštěvu kopřivnického technického muzea s krásnými historickými vozy a expozicí manželů Zátopkových, historii kloboučnictví i příběh slavného generála Laudona v Novém Jičíně, štramberské Muzeum Zdeňka Buriana, geniálního malíře pravěkých tvorů a řadu dalších zážitků, které nejsou závislé na počasí. Mlsalové by neměli opomenout návštěvu návštěvnického centra Marlenka ve Frýdku-Místku, Kozí farmu Zerlina nebo Muzeum řeznictví ve Valašském Meziříčí. Jedním z nejzajímavějších míst je pivovar Radegast v Nošovicích. Prohlídka pivovaru začíná v Návštěvnickém centru – Radegastově svatyni s interaktivní expozicí, kde se lidé dozvídají nejen o pivu, ale také právě o kultu boha Radegasta. Ve 120 minutách si pak turisté projdou vše od sladovny, přes stáčírnu a sklepy až po varnu. Na dospělé čeká i ochutnávka.

S Beskydy Card lze navštívit i hrady a zámky – například zámek Lešná u Valašského Meziříčí, hrad Štramberk s věží Trúba, Žerotínský zámek Nový Jičín, zámek Kunín a kromě toho také unikátní industriální areál v Dolních Vítkovicích, Velký a Malý svět techniky či hornické muzeum Landek Park v Ostravě.

Strmě rostoucí kvalita naší turistické infrastruktury

Kdo jen pár let nestrávil část léta u českých rybníků, přehrad či na našich horách, nestačí se divit tempu proměn naší turistické infrastruktury. V posledních letech se mohutně investovalo a pronikla sem řada vymožeností dříve vídaných jen v zahraničí na západ a jih od nás. A nutno též podotknout, že celková cenová hladina v naší zemi je stále o poznání nižší, než je západoevropský průměr.

Od divokých pohraničních hor po úrodné moravské nížiny

Pro letošní prezentaci České republiky jsme mezi pohraničními horstvy nemohli nezvolit jasnou českou jedničku, Krkonoše, hned s několika oblíbenými resorty. Jsou to Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Harrachov a Benecko.

Sousední Jizerské hory zastupují střediska Desná a Josefův Důl, jakož i Valdštejnovo město Frýdlant na jejich úpatí.

Děpoltovice na úpatí Krušných hor jsou zástupcem termálními lázněmi proslulého Karlovarského kraje.

Nemalou část podmanivé Šumavy, jež byla zadrátovaná dlouhých 41 let „železnou oponou“, můžete prozkoumat, ubytujete-li se na březích Lipenské vodní nádrže v Dolní Vltavici, Frymburku a Černé v Pošumaví, nebo v rekreační obci Srní s řadou původních stavení horského typu, položené nad divokým tokem řeky Vydry, uprostřed Národního parku Šumava.

Jihočeská města pánů z Růže, jejichž rozkvět je spojen s rodem Vítkovců, resp. Rožmberků, zastupuje romantická Hluboká nad Vltavou, na hladině rybníka Vajgaru se zrcadlící Jindřichův Hradec či dvě pohádková města zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, a to Český Krumlov a Telč. Ta již ovšem administrativně leží již pár kilometrů na Vysočině. Uprostřed Vysočiny v okolí Nového Města na Moravě pod Žďárskými vrchy naleznete nejen klid v místních hlubokých lesích, ale především úžasné sportovní vyžití. V Železných horách na severním okraji Českomoravské vrchoviny pak najdete půvabnou vodní nádrž Seč s několika hradními zříceninami v okolí.

Na jihu Moravy, v polohách nejnižších, tedy nejteplejších, naleznete lákadla úplně jiná – hovoříme třeba o proslulých vinicích a mandloňových sadech města Hustopeče či o úžasném golfovém resortu Kaskáda u Kuřimi nedaleko Brna.

Co do obliby mezi návštěvníky stále více bodují Jeseníky – nejvyšší pohoří Moravy. Menší rodinné rekreační středisko Filipovice je dobrým východištěm k návštěvě lázní Jeseník, Červenohorského sedla, vrcholu Keprníku, Šeráku a také ke zdolání nejvyšší moravské hory Praděd.

Střediska

Zájezdy a ubytování

×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?
×

Abychom Vám mohli spravovat Vaše oblíbené zájezdy je nutné se registrovat a nebo přihlásit

Nebo se můžete zaregistrovat Zapomněli jste přihlašovací údaje?