Jeseníky, nebo geomorfologicky správněji Jesenická oblast či Východní Sudety, jsou značně širokým pojmem – sahají od Králík na západě po Ostravu na východě a Olomouc na jihu. Z turistického pohledu nás bude zajímat především jejich nejvyšší a nejznámější část zvaná Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý – vysoký, německy Altvatergebirge), jež je druhým nejvyšším pohořím v Česku a dominantním pohořím Slezska a části severní Moravy. Nejvyšší horou je Praděd (1.491 m n. m.). O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož maximální nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem (vrchol Slunečná).

Chráněná krajinná oblast Jeseníky

Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky o rozloze 740 km². Zahrnuje celkem 33 maloplošných chráněných území. Ze savců je možné se zde setkat vzácně s velkými šelmami (rys ostrovid, vlk, medvěd hnědý), druhotně byl vysazen kamzík horský. Nejzajímavějším savcem je myšivka horská, památka na ledové doby (glaciální relikt). Především v hřebenové oblasti Hrubého Jeseníku hnízdí několik horských druhů ptáků – datlík tříprstý, linduška luční, linduška horská, pěvuška podhorní, kos horský, čečetka tmavá. K dalším vzácnějším druhům, hnízdícím na území Hrubého Jeseníku, patří sokol stěhovavý, tetřívek obecný, jeřábek lesní, čáp černý, sluka lesní, chřástal polní a jeřábek lesní. Zá účelem ochrany vzácného ptactva, především chřástala polního a jeřábka lesního, vznikla také Ptačí oblast Jeseníky. Nejcennějšími rostlinnými společenstvy Hrubého Jeseníku jsou společenstva subalpínského stupně. Roste zde několik endemických druhů a poddruhů rostlin – zvonek jesenický, lipnice jesenická (oba na Petrových kamenech), jitrocel tmavý sudetský, hvozdík kartouzek jesenický (oba ve Velké kotlině) a několik druhů jestřábníků. Velká kotlina je vůbec unikátní lokalitou v rámci České republiky i celé střední Evropy, bylo v ní zaznamenáno asi 350 druhů vyšších rostlin. Charakteristickým druhem subalpínského stupně je zvonek vousatý, který se pro svou nápadnost dostal do znaku CHKO Jeseníky.

Tři hornatiny oddělené snadno přístupnými sedly

Pohoří Hrubý Jeseník má zhruba tvar písmene Y, jehož jednotlivá ramena tvoří tři hornatiny, vzájemně oddělené sedly Vidly a Červenohorské sedlo. Pradědská hornatina leží v jižní části pohoří mezi sedly Skřítek a Červenohorské sedlo. Hlavními vrcholy od jihu jsou Jelení hřbet (1.367 m), Velký Máj (1.385 m), Vysoká hole (1.465 m), Petrovy kameny (1.447 m) a Praděd (1.491 m, nejvyšší vrchol hornatiny i pohoří). Z hlavního hřebene vybíhá k západu mohutná rozsocha Mravenečníku (1.344 m) s dalšími vrcholy Dlouhé stráně (1.354 m se známou přečerpávací elektrárnou) a Vřesník (1.343 m). Keprnická hornatina leží v severozápadní části pohoří mezi Červenohorským sedlem a Ramzovským sedlem. V hlavním hřebeni leží vrcholy Červená hora (1.333 m), Keprník (1.423 m, nejvyšší vrchol hornatiny) a Šerák (1.351 m), k jihozápadu vybíhá rozsocha Vozky (1.377 m). Medvědská hornatina leží v severovýchodní části pohoří. Oproti prvním dvěma hornatinám je výrazně plošší, bez nápadného hřebene. Je oddělena sedlem Vidly a táhne se k sedlu Rejvíz. Hlavním vrcholem je Medvědí vrch (1.216 m). Významnými sedly jsou Rejvíz (760 m – odděluje Hrubý Jeseník od Zlatohorské vrchoviny), Ramzovské sedlo (759 m – odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor), Červenohorské sedlo (1.013 m – odděluje Keprnickou a Pradědskou hornatinu), sedlo Vidly (930 m – odděluje Pradědskou a Medvědskou hornatinu), sedlo Hvězda (852 m – u Karlovy Studánky) a sedlo Skřítek (874 m – odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny). Všechna protínají silnice (Ramzovské sedlo i železnice) a jsou významnými nástupními body na turistické trasy. Horských chat nenabízí Hrubý Jeseník tolik, jako jiná naše významná pohoří. Jsou to chaty Alfrédka, Barborka, Červenohorské sedlo, Chata Jiřího na Šeráku, Kurzovní chata, Ovčárna, Chata na Skřítku a Švýcárna. Občerstvení a rozhlednu nabízí i telekomunikační objekt na vrcholu Pradědu.

56 vrcholů nad tisíc metrů

V Hrubém Jeseníku se nachází celkem 56 vrcholů nad 1.000 metrů. Hrubý Jeseník je tak pohořím s druhým nejvyšším počtem tisícovek (po Šumavě) a zároveň je druhým nejvyšším pohořím (po Krkonoších). Nejvyššími horami jsou Praděd (s 1.491 m pátá nejvyšší hora Česka, ovšem horní plošina 162 m vysokého televizního vysílače na vrcholu je dokonce nejvyšším – byť umělým – bodem v České republice. Vysoká hole (1.465 m) je zase známá tím, že se na jejím východním úbočí nalézá Velká kotlina, botanicky nejbohatší lokalita Česka. Mezi širokou veřejností jsou pak populární Petrovy kameny (1.447 m) nad Ovčárnou, údajné dějiště čarodějnických sletů.

Řada krásných hřebenových turistických tras

Červenohorské sedlo je důležitým turistickým uzlem, který díky centrální poloze a dobré dopravní dostupnosti představuje výchozí bod pro řadu udržovaných turistických tras. Stezky se odtud rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku. Oblíbená trasa vede z Červenohorského sedla přes chatu Švýcárna na vrchol Pradědu. V podstatě celá trasa vede do kopce. Od Švýcárny se otevírá panorama nejvyšší hory Moravy – Pradědu. Ze Švýcárny je to na Praděd již kousek příjemným mírným stoupáním. Trasa z Červenohorského sedla na Praděd měří 8,5 km. Červenohorské sedlo je dobře dostupné autobusovým spojením ze Šumperka a Jeseníku.

Nejvhodnějším nástupním místem na průzkum západní části Hrubého Jeseníku je Ramzovské sedlo. Při výstupu na Šerák je sice nutno překonat výškový rozdíl téměř 600 m, lze si však vypomoci lanovkou. Na vrcholu Šeráku (1.351 m n. m.) jsou holé pláně i nízké smrčky, pod vrcholem stojí Jiřího turistická chata. Hřebenová trasa se stáčí k jihovýchodu a z nevýrazného sedla stoupá podél tyčí na holý vrchol Keprníku (1.423 m n. m.), odkud se otevírá za příznivého počasí jedinečný výhled na Jeseníky i horské hřebeny od Krkonoš až po Beskydy. Z holého temene vede sestup k rozcestí Trojmezí, dále k Vřesové studánce pod vrcholem Černé hory (1.333 m n. m.), odkud trasa klesá na Červenohorské sedlo.

Hřebenovka přes Vysokou holi (1.464 m n. m.), Kamzičník, Máj a Jelení hřbet patří k nejlepším vyhlídkovým trasám na Moravě. Jsou na ní jen malé výškové rozdíly. Od Jelení studánky pokračuje dále na chatu Alfrédka a pak pod vrcholem Pecný cestou k rozcestí Pod Josefínkou, Pod Zelené kameny, Pod Ztracené kameny a na Skřítek. U motorestu na Skřítku končí hřeben Hrubého Jeseníku. Jezdí tudy autobusové spoje z Rýmařova do Šumperka.

Vodopády Bílé Opavy – nejpůsobivější místo Jeseníků

Vodopády Bílé Opavy je označení kaňonu říčky Bílá Opava ve svrchní části jejího toku pod jihovýchodním úbočím Pradědu. Jsou součástí Národní přírodní rezervace Praděd a nejpůsobivějším místem v pohoří Jeseníků.

Řeka Bílá Opava pramení na jižním svahu Pradědu a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy. V nejhořejším úseku jsou peřeje, kaskády a vodopády. Nejvyšší vodopád měří téměř 8 metrů. Po celé délce toku je pstruhová voda. Kolem vodopádů prochází trasa naučné stezky Vodopády Bílé Opavy s tabulemi informujícími o zdejších pozoruhodnostech. Cesta kolem vodopádů je velmi obtížně přístupná, překonává kaňon několika lávkami a po žebřících. V obtížných místech jsou instalovány řetězy pro přidržování. Hluboké údolí překvapí množstvím divokých peřejí, kaskád, vodopádů a obřích hrnců. Trasa vede z Karlovy Studánky a končí pod Ovčárnou. Přes horskou chatu Barborka je to pak již kousek na Praděd.