Porýní-Falc - léto

Porýní-Falc – země romantických zámků a kvalitního vína

Porýní-Falc (německy Rheinland-Pfalz), je spolková země rozkládající se na západě Spolkové republiky Německo po obou březích Rýna. Hraničí s Belgií, Lucemburskem a Francií. Hlavním a největším městem je Mohuč (Mainz).

Spolková země Porýní-Falc byla ustavena 30. srpna 1946. Vytvoření nové země bylo poté schváleno referendem dne 18. května 1947.

Romantické zámky a kvalitní vína – tím zejména se může pochlubit Porýní-Falc.

Šest hlavních vinařských oblastí

Porýní-Falc je oblíbená oblast milovníků vína. Existuje šest hlavních vinařských oblastí, které podporují pověst Porýní-Falce jako "vinařské země": Pfalz, Rheinhessen, Nahe, Ahr, Mosel a Mittelrhein. Návštěvníci mohou degustovat celou nabídku vín přímo v místech jejich pěstování.

Region je známý také jako oblíbené místo cyklistů. Cyklostezky na pozadí překrásné přírody přímo vybízejí, abyste se vydali na cestu za poznáním, na kterou jen tak nezapomenete.

Moselská cyklostezka

V těsné blízkosti řeky Mosely, obklopeni přírodou, tajemnou a velkolepou – to jsou atributy, které popisují Moselskou cyklostezku a díky kterým se na celkem 248 kilometrech mezi Perlem na německo-francouzsko-lucemburské hranici a ústím Mosely v Koblenzu nebudete nikdy nudit.

Moselská cyklostezka není o sportovních ambicích, protože trasy, které jsou většinou asfaltované a vedou odděleně od hlavních silnic, jsou relativně ploché a bez větších stoupání. Moselskou cyklostezku charakterizuje spíše zážitek a požitek.

Prvotřídní pěší stezky

Na své si zde přijdou i milovníci pěší turistiky, kteří si mohou vybrat z široké nabídky pěších tras, včetně prvotřídních dálkových procházek a nespočtu certifikovaných krátkých procházek a okruhů. Čekají vás krásné panoramatické výhledy a nádherné přírodní scenérie – na vrcholcích hor i podél říčních údolí. Jedná se o jednu z nejkrásnějších přírodních krajin Německa.

Stezka Moselsteig vede po celé německé straně řeky Mosely od Perlu na německo-francouzsko-lucemburské hranici až po ústí řeky v Koblenzu – neuvěřitelných 365 kilometrů. Protože to je i pro nejnadšenějšího pěšího turistu trochu moc, je stezka rozdělena do celkem 24 etap. A pokud by to někomu stále nestačilo, doporučujeme okružní stezky Moselsteig Seitensprünge a Mosel Traumpfade/ Traumpfädchen.

Starověk spojený s Římskou říší

V 1. století př. n. l. byla většina území dnešní spolkové země dobyta pro Římskou říši Gaiem Juliem Caesarem, přičemž novou hranicí Římské říše se stal tok Rýna. Za vlády prvního římského císaře Augusta byla roku 22 př. n. l. tato Římany dobytá část moderní spolkové země začleněna do nové provincie Gallia Belgica, z níž byla roku 85 n. l. část území vyčleněna do nově vytvořených provincií Dolní Germánie s centrem ve městě Colonia Claudia Ara Agrippinensium (dnešní Kolín nad Rýnem) a Horní Germánie s centrem v Mogontiacu (dnešní Mohuč). Právě zemská metropole Mohuč je jedním z Římany založených měst na území Německa a původně se jednalo o římský vojenský tábor. Dalšími Římany založenými městy na území dnešní spolkové země, byly Borbetomagus (dnešní Worms), Novioamgus (dnešní Špýr), či Augusta Treverorum, což je dnešní Trevír, v období Římské říše patřící do provincie Gallia Belgica. Trevír se stal v pozdní antice rezidencí několika římských císařů. Od roku 395 byly římské části moderní spolkové země součástí Západořímské říše. V roce 406 germánské kmeny Alanů, Vandalů, Svébů a Burgundů překročili Rýn a napadli římskou Galii. Burgundové zde vytvořili svoje království Burgundů, jehož metropolí učinili Borbetomagus, dnešní Worms. V roce 436 římský generál Flavius ​​Aetius povolal hunské žoldáky, kteří království napadli a porazili. Král Gundahar byl zabit v boji, údajně spolu s většinou Burgundů. Tato bitva byla předlohou středověkému eposu Písni o Nibelunzích.

Mohuč – Gutenbergovo město

Mohuč (Mainz) je jedno z nejstarších měst Německa, bylo založeno Římany kolem roku 13 př. n. l. Leží na soutoku řek Rýn a Mohan, jde o důležitý říční přístav.

Hlavními památkami je Mohučský dóm (Mainzer Dom) – impozantní románsko-gotická katedrála.

Gutenbergovo muzeum je věnované místnímu rodákovi, vynálezci knihtisku Johannesi Gutenbergovi. Tento muž, celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (1397–1468) byl vynálezcem technologie mechanického knihtisku pomocí jednotlivě sestavovaných liter. Důsledkem rozšíření jeho objevu došlo k masové produkci knih a k přelomu v možnostech šíření informací.

Staré město (Altstadt) charakterizují barvité historické uličky, hrázděné domy a trhy. Fasnacht (karneval v Mohuči) je jednou z největších karnevalových oslav v Německu. Mohuč je centrem německé vinařské oblasti Rheinhessen.

Koblenz – město na soutoku řek Rýn a Mosela

Na soutoku řek Rýn a Mosela v místě známém jako Deutsches Eck (Německý roh) leží jedno z nejstarších a nejkrásnějších německých měst: Koblenz.

Toto malebné město se honosí impozantní jezdeckou sochou císaře Viléma I. Nad městem se tyčí pevnost Ehrenbreitstein, která nabízí úžasný výhled na řeku a okolní vinice. Historické centrum zdobí bazilika sv. Kastora, Schängelbrunnen (fontána s čůrajícím chlapcem) a romantické nábřežní promenády. Koblenz je také skvělým výchozím bodem pro objevování středního Porýní, které je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO díky svým hradům a vinicím.

Trevír – nejstarší město Německa s bohatým římským dědictvím a cennou relikvií

Trier (Trevír) ve spolkové zemi Porýní-Falc je považován za nejstarší město Německa. Chlubit se může bohatým římským dědictvím. Dominantami jsou Porta Nigra – nejzachovalejší římská brána severně od Alp, římské lázně, Konstantinova bazilika a nádherná Trierská katedrála, kde se uchovává slavná Kristova Svatá suknice. Podle tradice se jedná o roucho, které měl na sobě Ježíš na své cestě na Golgotu. Uchovává se právě v trevírském dómu a vystavováno bývá pouze při poutích, jejichž historie je dlouhá 500 let. Přinesla jej do Trevíru údajně sv. Helena. S tímto tvrzením se setkáváme poprvé ve 12. století ve sbírce historických spisů „Gesta Treverorum“ (Činy Trevířanů), napsané roku 1105 v benediktinském klášteře sv. Eucharia u hrobu sv. Matouše. Podle tamního záznamu přinesla apoštolovu relikvii společně s „Kristovu suknicí a hřebem z kříže, zubem sv. Petra a sandálem sv. Ondřeje“ do svého „domovského města“ Helena, matka císaře Konstantina Velikého. V říjnu 1121 byl vysvěcen nový oltář sv. Mikuláše v západním chóru trevírského dómu, kam byla pašijová relikvie zazděna, než ji biskup Johann I. roku 1196 přenesl do nově vybudovaného oltáře ve východním chóru, zasvěceném sv. Petru. Zde suknice odpočívala celá tři staletí, dokud ji císař Maxmilián I. nepřikázal vyhledat u příležitosti říšského sněmu v roce 1512.