Lucernské jezero - léto

Lucernské jezero – jezero čtyř lesních kantonů

Lucernské jezero také nazývané Čtyřkantonální jezero nebo Jezero čtyř lesních kantonů (německy Vierwaldstättersee, francouzsky Lac des Quatre Cantons, italsky Lago dei Quattro Cantoni nebo Lago di Lucerna, rétorománsky Lag Lucerna, anglicky Lake Lucerne) je jezero u úpatí Alp v centrálním Švýcarsku. Nachází se v mezihorské tektonické propadlině, jejíž dno bylo vyplněno starým ledovcem. Jezero je pojmenováno podle čtyř kantonů na jejichž území zasahuje. Jsou to Lucern, Unterwalden (dnes rozdělený na Nidwalden a Obwalden), Schwyz a Uri. Má rozlohu 113,8 km² a je 38 km dlouhé. Dosahuje maximální hloubky 214 m. Leží v nadmořské výšce 434 m. Jezero se skládá ze čtyř částí, které jsou navzájem propojeny úzkými průlivy. Hlavní části jsou Luzerner Bucht, Küssnachter Bucht, Alpnachersee a Urnersee se zátokami Horw, Stansstad, Weggis, Buochs a Gersau. Na jezeře se nachází ostrov Altstatt (3 198 m²) naproti městečku Meggen. Přes jezero protéká řeka Reuss (přítok řeky Aare, jež je nejdelší řekou, která současně pramení i ústí ve Švýcarsku).

Legendární švýcarský národní hrdina Vilém Tell

Unterwalden byl spolu s kantony Uri a Schwyz jedním ze tří historických kantonů, které podle legendy v roce 1291 na louce Rütli společnou přísahou stály na počátku Švýcarské konfederace. Okolo roku 1350 došlo k rozdělení původně jednotného kantonu na dva polokantony Obwalden a Nidwalden.

K založení Švýcarska se vztahuje také legenda o švýcarském národním hrdinovi Vilému Tellovi, jehož existence však není přesvědčivě doložena. Přesto výzkum z roku 2004 ukázal, že 60 % Švýcarů věří, že existoval. V legendě vystupuje tento zázračný střelec z kuše z Bürglenu jako vůdce povstání proti habsburskému soudnímu vykonavateli Albrechtu Gesslerovi. Tell usiloval o nezávislost tehdejších švýcarských kantonů. Útlak Habsburků byl na svou dobu dost brutální a stačilo málo, aby se zažehla jiskra povstání.

Tell se jednoho dne odebral za obchodem do údolního Altdorfu. Vzal s sebou i svého syna Valtra. Gessler umístil svůj klobouk na kůl v centru Altdorfu a očekával, že se obyvatelé symbolu habsburské vlády pokloní, kdykoliv projdou okolo. Vilém Tell to odmítl. Za to byl uvězněn a odsouzen k trestu smrti. Gessler však slyšel o jeho pověsti výtečného střelce a slíbil mu milost, pokud se mu podaří sestřelit šípem jablko z hlavy jeho syna. To se Tellovi ke Gesslerově zklamání povedlo.

Gessler však dal Tella následně znovu zatknout. Při převozu lodí přes jezero na hrad Gesslerburg u Küssnachtu si Tell uvolnil ruce a vyskočil na břeh v místě zvaném Tellův skok. Ztratil se pronásledovatelům v lese a na Gesslera, který se vracel na svůj hrad nad městem Küssnacht am See, si počíhal v lese na místě zvaném Hohle Gasse. Zde jej zastřelil ze zálohy. Tellův čin prý zapříčinil protihabsburské povstání roku 1307.

Seelisberg – nejsevernější obec kantonu Uri

Seelisberg je nejsevernější obcí kantonu Uri. Leží přibližně 12 kilometrů severozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v nadmořské výšce 801 metrů. Žije zde 661 obyvatel.

Seelisberg leží na východním svahu masivu, jejímž nejvyšším bodem je Brandegg (1108 m n. m.). Obec leží asi 400 výškových metrů nad Lucernským jezerem. Skládá se z místních částí Sunnenberg, Oberdorf a Unterberg. Nejnižší bod obce leží v nadmořské výšce 434 m n. m. na břehu Lucernského jezera, nejvyšší bod v nadmořské výšce 2117 m n. m. se nachází na vrcholu Oberbauenstock. K Seelisbergu patří také přístaviště Treib na Lucernském jezeře.

Louka Rütli – místo, kde se zrodilo Švýcarské spříseženství

Nejznámějším místem obce Seelisberg je louka Rütli v nadmořské výšce 480 m nad Lucernským jezerem. Je známá jako místo, kde podle legendy složili zástupci států Uri, Schwyz a Unterwalden tzv. Přísahu z Rütli (Rütlischwur), jež položila základ k vytvoření Švýcarského spříseženství.

V roce 1291 se sešli zástupci tří tzv. lesních kantonů (Schwyz, Uri a Unterwalden) na paloučku Rütli na břehu Lucernského jezera, kde si navzájem přísahali věrnost i podporu v boji proti útlaku od nenáviděných Habsburků. Tím tzv. Přísahou z Rütli založili Věčný spolek – Starou švýcarskou konfederaci, základ Švýcarska. Tato událost se zachovala v tzv. Bílé knize ze Sarnenu.

Dnes je Rütli louka nad Lucernským jezerem, má rozlohu okolo pěti hektarů, nachází se zde hostinec a muzeum, je také výchozím bodem naučné turistické stezky Švýcarská cesta.