Severní Německo

Severní Německo, německy Norddeutschland, je geografický, historický a kulturní region ležící v severní části Německa. Skládá se ze spolkových zemí Šlesvicka-Holštýnska, Meklenburska-Předního Pomořanska, Dolního Saska a dvou městských států Hamburku a Brém. V širší definici může oblast severního Německa zahrnovat také spolkové země Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Severní Porýní-Vestfálsko a městský stát Berlín.

Nebudeme-li sem počítat německé hlavní město Berlín, pak mezi významná města oblasti řadíme městské státy Hamburk a Brémy a dále Hannover, Bielefeld, Münster, Braunschweig, Kiel, Lübeck a Rostock. Oblast severního Německa na severu sousedí s Dánskem, na východě s Polskem a na západě s Nizozemskem.

V severozápadní části Severní Německo sousedí se Severním mořem, v severovýchodní pak s Baltským mořem. V některých pobřežních oblastech se nacházejí mokřiny. Naprostá většina Severního Německa se rozkládá v oblasti Severoněmecké nížiny. Typický je pro oblast severního Německa také krajinný typ zvaný geest, nacházejí se zde místy také vřesoviště nebo rašeliniště. Patrná je zde i činnost ledovce z doby ledové, která v Severoněmecké nížině zanechala morény a ledovcová údolí.

Vzhledem k tomu, že pouze severní část Německa má přístup k moři, se zde nacházejí všechny významné ostrovy i poloostrovy v zemi; jmenovitě jde například o Rujánu, Usedom, Fehmarn, Sylt, ale i celou řadu dalších ostrovů.

Historie a kultura

Severní Německo bylo historicky významně ovlivněno protestantismem, konkrétně luteránstvím a (až na pár výjimek v nejjižnějších částech Vestfálska a Dolního Saska) zde protestantská víra převažuje dodnes (ačkoliv od 20. století došlo v oblasti také k významnému nárůstu ateismu).

Oblast Severního Německa byla řadu let dominována Pruskem. Pruské království vzniklo v roce 1701 a zaniklo v roce 1918, trvalo tedy přes 200 let, během této doby se stalo jedním z nejmocnějších států v Evropě.

Během studené války došlo k rozdělení celé oblasti „železnou oponou“ na Západní a Východní Německo, které region ovlivňuje dodnes, ačkoliv v roce 1991 došlo ke znovusjednocení Německa.

Pruská tradice otištěná do jazyka

Specifická je oblast Severního Německa také z hlediska lingvistiky. V porovnání se zbytkem země je zde rozšířenější spisovná němčina na úkor místních dialektů, zejména díky tlaku pruské vlády na používání standardizovaného spisovného jazyka. V omezené míře se zde však vyskytuje dialektů celá řada; většina z nich spadá pod tzv. dolnoněmčinu, kterou dodnes alespoň v omezené míře hovoří asi 5 až 8 milionů obyvatel. Dále se zde v menší míře používají například fríské jazyky, dolnosaština, vestfálština či dánština v blízkosti hranice s Dánskem.

Ostrovy v severním Německu

Ostrovy v severním Německu se dělí mezi Severní a Baltské moře, přičemž nejvýznamnější jsou Sylt, Rujána (Rügen) a Usedom. Nabízejí písečné pláže, útesy a unikátní přírodu. Oblíbené jsou pro letní dovolenou, cykloturistiku a lázeňství, často jsou dostupné trajektem či vlakem.

Hlavní ostrovy v Severním moři (Severofríské a Východofríské) jsou Sylt, Amrum, Föhr a Helgoland. Sylt je nejznámější a nejsevernější ostrov s luxusními letovisky a dlouhými plážemi. Amrum a Föhr jsou ostrovy s písečnými dunami a typickou frískou kulturou. Helgoland je unikátní skalnatý ostrov z červeného pískovce s bezcelní zónou.

Východofríské ostrovy tvoří řetězec ostrovů (Borkum, Norderney, Juist, Baltrum, Langeoog, Spiekeroog, Wangerooge) lemující pobřeží Dolního Saska.

Hlavním ostrovem v Baltském moři (Přední Pomořansko) je Rujána (Rügen), největší německý ostrov, známý zejména bílými křídovými útesy a elegantním letoviskem Binz. Usedom (česky Uznojem) je ostrov s dlouhými plážemi, sdílený s Polskem. Hiddensee je malý ostrov poblíž Rujány bez aut, oblíbený pro klidnou dovolenou. Fehmarn je ostrov spojený s pevninou mostem, ráj pro surfaře.

Waddenské moře – unikátní přírodní památka UNESCO

Většina ostrovů v Severním moři je součástí národních parků a UNESCO světového dědictví pro svou jedinečnou wattovou krajinu.

Waddenské moře, též Wattové moře (nizozemsky Waddenzee, německy Wattenmeer, dánsky Vadehavet, frísky Waadsee), je pobřežní část Severního moře mezi Frískými (též Wadskými) ostrovy a pevninou Nizozemska, Německa a Dánska. Jedná se o tzv. wattové moře, které je 500 km dlouhé a průměrně 20 km široké a které má nesmírnou ekologickou hodnotou. Většina jeho rozlohy je prohlášena ramsarským mokřadem, německá a nizozemská část je od července roku 2009 světovým přírodním dědictvím UNESCO (dánská od roku 2014). Oblast se také využívá pro rybářství a turistiku.

Pro Waddenské moře jsou typické mělčiny a písčiny, které vznikají při odlivu a jsou rozděleny hlubokými a mělkými brázdami. Podél pobřeží je většinou písčina, která je při každém přílivu zaplavována slanou mořskou vodou. Do Waddenzee ústí v německé části řeky Emže, Vezera a Labe a v Nizozemsku IJssel a všechny vodní toky ústící do jezera IJsselmeer, které bylo od Waddenského moře odděleno hrází Afsluitdijk při realizaci projektu Zuiderzeewerken.

Oblast o rozloze asi 10 000 km² je ukázkou přirozeného slaného mokřadu s bohatstvím flóry i fauny. Typické je především ohromné množství ptáků, čítající až 6 milionů jedinců zejména z řádu brodivých a vrubozobých. Odpočívají tu během migrací mezi severem a jihem a někteří z nich zde i přezimují. K zastávce je láká velké množství potravy – měkkýši i jiní bezobratlí, žijící v písčitém bahně na mělčinách. V mělkých vodách je také možné pozorovat velká hejna ryb a na písčinách lze dokonce zahlédnout tuleně obecné a kuželozubé.

Historická hanzovní města

Hanza neboli Hanzovní liga znamenala svazek převážně německých obchodních měst, která provozovala dálkový obchod. Založena byla v polovině 12. století, fungovala půl tisíciletí, až do poloviny 17. století. Z původního spolku německých obchodníků se původní Hanza rozrostla ve svaz hanzovních měst, který prosazoval své zájmy v cizích zemích i vůči svému panovníkovi.

Hanzovní města v severním Německu jsou historická obchodní centra, jež si tento název nese i dnes (často s předponou „Freie und Hansestadt“ nebo „Hansestadt“). Nejvýznamnější a oficiální hanzovní města v Německu jsou Lübeck (často označován jako „královna Hanzy“), Hamburk (Freie und Hansestadt Hamburg), Brémy (Freie Hansestadt Bremen), Rostock,

Wismar (historické centrum je na seznamu UNESCO), Stralsund (historické centrum je rovněž na seznamu UNESCO), Lüneburg, Greifswald, Stade a Demmin.

Další historická hanzovní města (často s „Hanse“ v názvu nebo s památkami) jsou Münster,

Osnabrück, Braunschweig, Köln, Magdeburg a Frankfurt nad Odrou. Tato města jsou známá svou „cihlovou gotikou“ (Backsteingotik), krásnými radnicemi a přístavní architekturou.