Rujána - léto

Ostrov Rujána – ráj na Baltu se slavnými křídovými útesy

Rujána (německy Rügen) je největší ostrov v Německu, včetně přilehlých ostrovů má rozlohu 935 km². Dosahuje maximální nadmořské výšky 161 m na vrcholu Piekbergu. Ostrov je spojen s pevninou hrází (2,5 km) se železnicí a mostem ze Stralsundu.

Podle údajů z roku 2021 žije na Rujáně 64 376 obyvatel. Ostrov je orientován v ose sever-jih s délkou 52 km a v ose západ-východ měří 41 km. Leží na severovýchodním okraji spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko v Baltském moři. Východní pobřeží ostrova tvoří západní hranici Pomořanského zálivu. Břehy jsou nízké, velmi členité. Vyskytuje se na nich mnoho kos, přesypů a dun. Na severu, nedaleko města Sassnitz je Národní park Jasmund. Ten je známý příkrými křídovými skalami, místy vysokými i přes 30 m. Území o rozloze 22 800 ha, zahrnující jihovýchodní část ostrova, bylo v roce 1991 zapsáno na seznam biosférických rezervací UNESCO. Sídlo správy biosférické rezervace je v Putbusu. Část západního pobřeží a Boddenu patří do Národního parku Krajina Západopomořanské laguny. Rujána je rovněž známá jako odpočinkové místo pro tisíce jeřábů během jejich migrace od konce srpna do začátku října.

Historie psaná i Slovany

Od 6. století byl ostrov osídlen kmenem slovanských Ránů, podle nichž má své jméno. Slované zde vybudovali knížectví s centrem na Arkoně. V 8.–11. století představovalo toto území jedno z významných center moci Pobaltských Slovanů, které čelilo opakovaným nájezdům Vikingů. Slovanskými kmeny zde byl uctíván Svantovít. Replika jeho sochy (původně zřejmě z 10. století) se také na ostrově nachází. Roku 1168 se knížata po dánském vpádu a zničení proslulé svatyně Svantovíta v Arkoně dostala pod svrchovanost dánského krále Valdemara I.

V průběhu třicetileté války byl ostrov několikrát v moci Albrechta z Valdštejna a Švédů. Po uzavření Vestfálského míru se Rujána stala součástí Švédska. V roce 1815 byl ostrov po napoleonských válkách začleněn do Pruska. Po druhé světové válce se Rujána stala součástí sovětské okupační zóny a byla spojena s Meklenburskem, čímž se stala součástí Německé demokratické republiky (NDR). Po znovusjednocení Německa v roce 1990 náleží Rujána do spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Dlouhé jemné písečné pláže

Rujána patří mezi významné turistické destinace Německa, přičemž přibližně čtvrtina všech přenocování v regionu Meklenbursko-Přední Pomořansko se odehrává právě zde. Je nejoblíbenějším německým prázdninovým ostrovem. Turisté navštěvují Rujánu zejména od dubna do října, s hlavní sezónou v červnu až srpnu. Oblíbenými rekreačními středisky jsou Binz, Sellin, Göhren a Sassnitz.

Rujána ohromuje svými jemnými písečnými plážemi, sofistikovanými přímořskými letovisky a impozantními útesy ze sněhobílé křídy.

Dobře rozvinutá síť turistických a cyklistických stezek na Rujáně vede kolem megalitických hrobek z doby kamenné a staletých majáků, skrz bukové lesy a podél jezer. Milovníci přírody zde mohou prozkoumat převážně nedotčenou a panenskou krajinu, zatímco milovníci vodních sportů naleznou vynikající podmínky pro plachtění, surfování nebo potápění. Rujána je známá svými majestátními plážovými vilami a úctyhodnými moly. Připomínají dobu, kdy se největší německý ostrov stal lázeňským přímořským rájem.

Nejkrásnější letoviska na ostrově Rujána

Sellin – při procházce sellinskou Wilhelmstraße zaujmou úhledné domy s arkýři, věžičkami a zdobenými verandami. Památkově chráněná lázeňská architektura dodává městu okouzlující vzhled – nejznámější ze všech je impozantní sellinské molo. I Albert Einstein si užíval místního letního vánku při pobytu v domě "Johanneshorst" v červenci 1915. Říká se, že se mu podařilo dokázat svou teorii relativity až po pobytu v Sellinu.

Binz – v největším a nejkrásnějším přímořském letovisku ostrova pokojně koexistují nádherné vily se sošnými betonovými budovami vizionářského architekta Ulricha Müthera. Kromě rekreantů proto láká resort, který se vyznačuje historií a modernitou, i zájemce o architekturu. Mimo jiné zde lze obdivovat Mütherovu ikonickou záchrannou věž, připomínající UFO, a památkově chráněnou vilu „Undine“. Elegantní, bohaté mořské lázně projdete za hodinu, vynechat nesmíte promenádu hlavní ulicí, na kterou navazuje molo vedoucí do moře, jež z fotografií zná celý svět.

Prora je rekreační areál u města Binz. V letech 1936 až 1939 zde organizace Kraft durch Freude budovala největší prázdninové letovisko na světě nazvané Koloss von Prora: osm obytných bloků se podle projektu mělo táhnout v délce 4,5 km podél pobřeží zálivu Prorer Wiek ve vzdálenosti 150 m od pláže. Podle plánů nacistických funkcionářů zde mělo trávit dovolenou u moře až dvacet tisíc německých dělníků naráz. Albert Speer vybral plán architekta Clemense Klotze, projekt byl oceněn na Světové výstavě 1937 v Paříži. Dnes je objekt po letech devastace částečně rekonstruován.

Sassnitz – léto trávily v Sassnitzu významné osobnosti – mezi nimi Johannes Brahms a císařovna Auguste Viktorie. I dnes hosté přijíždějí letoviska za koupáním a turistikou. Sassnitz je známý svými širokými písečnými plážemi, ale i staletými bukovými lesy a křídovými útesy v Národním parku Jasmund. Ze zdejšího přístavu, největšího na Rujáně, již od roku 2020 nevyplouvají trajekty do švédského Trelleborgu. V přístavu si můžete prolézt vojenskou ponorkou, která je volně přístupná.

Baabe – kromě 1,5 kilometru dlouhé pláže u Baltského moře zde stále najdete několik domů s doškovou střechou jako připomínku původní rybářské vesnice s její drobnou zástavbou. Jedna budova však vyniká: restaurace a diskotéka „Inselparadies“ od architekta Ulricha Müthera.

Putbus je znám jako „město růží“ a ráj milovníků botaniky a přírody. Kníže Wilhelm Malte zu Putbus (1783–1854) vytvořil v Putbusu jedinečný soubor architektury, umění a krajiny, v Lauterbachu zřídil nejstarší přímořské letovisko na Rujáně. V zámeckém parku hrabě Moritz Ulrich von Putbus nechal před zhruba 300 lety vysadit řadu nepůvodních rostlin včetně sekvoje obrovské. Pro děti je zajímavá i výstava 200 let historie panenek.

Dovolená na pláži

Pokud hledáte dovolenou na pláži, Rujána je ideální volbou. Asi 60 kilometrů nejjemnějších písečných pláží (mnohdy oceněných Modrou vlajkou) vás zve k procházkám, plavání nebo jen k relaxaci. Mezi nimi najdete i několik tipů na téměř opuštěné úseky pobřeží, kde si můžete v klidu a tichu vychutnat výhled na Baltské moře. Pláže jsou většinou oddělené od silnic lesíkem, mnohé jsou naturistické. Každý by měl na Rujáně aspoň jednou vyzkoušet legendární plážový koš, jenž dokonale chrání před větrem.

Pěší turistika, cyklistika a kolečkové brusle

S poloostrovy Jasmund, Mönchgut a Wittow nabízí Rujána četné možnosti pro pěší turistiku, cyklistiku a kolečkové brusle uprostřed přírody. Turisté mohou prozkoumat nedotčenou přírodu Rujány, často kolem impozantních křídových skalních útvarů nebo hustými bukovými lesy. Celý ostrov je protkaný cyklostezkami. Kopírují snad každou silnici. Žádná prudká stoupání, převažuje rovina. Za pár dní objedete celý ostrov plný polí a pastvin.

Výlety lodí

Odnikud není Rujána vidět lépe než z paluby lodi. Výlet lodí vás zavede pohodově podél 600kilometrového členitého pobřeží Rujány nebo přímo ke slavným křídovým útesům, v čele s nejznámějším, 118 metrů vysokým Königsstuhlem.

Zdroj: https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/dovolena-na-ostrove-rujana-v-nemecku.A130515_081244_kolem-sveta_skr Osm lodních společností na Rujáně propojuje baltská letoviska ostrova pravidelnými linkami – takže pokud chcete vidět co nejvíce z ostrova, neměli byste si nechat ujít jeden z takových lodních výletů.

Golfová dovolená

Mezi golfisty je Rujána skutečným pojmem. Pokud chcete spojit svůj oblíbený sport s dovolenou, četná golfová hřiště na Rujáně nabízejí dostatek hracího prostoru a rozmanité designy. Například golfové hřiště v baltském letovisku Binz měří 700 000 metrů čtverečních a tvoří tak skutečný ráj pro golfové rekreanty.

Na nostalgickém výletu s „Rasender Roland“

Z Göhrenu přes Baabe a Sellin do Binzu se pohodlně dostanete po „Rasender Roland“, lázeňské železnici poháněné parní lokomotivou. Od 19. století spojuje historická úzkokolejná železnice baltská přímořská letoviska a bere cestovatele na nezapomenutelnou nostalgickou jízdu – jde o velmi speciální zážitek pro malé i velké.

Lovecký zámeček Granitz

Pro ty, kteří se zajímají o kulturu a historii, je lovecký zámeček Granitz výletním cílem, který byste si neměli nechat ujít. Nachází se v obci Binz uprostřed biosférické rezervace jihovýchodní Rujána a stále zde můžete cítit impozantní charakter bývalého loveckého zámečku knížete Wilhelma Malte zu Putbus I. Poutavé a velmi fotogenické je točité schodiště v centrální věži zámku.

Mys Arkona a rybářská vesnice Vitt

Mys Arkona, jedno z nejsevernějších míst na Rujáně, je známý svými třemi věžemi (2 majáky a radiová navigační věž). 45 metrů vysoký útes mysu se impozantně tyčí z Baltského moře. Při příznivém počasí je odtud vidět až do Švédska. Během turistické túry z vesnice Putgarten, která je napůl skanzenem, k mysu Arkona se vyplatí navštívit i památkově chráněnou rybářskou vesnici Vitt, jejímiž hlavními lákadly jsou vedle romantických zákoutí i čerstvě vyuzené ryby, na které lákají zdejší hospůdky i stánky přímo u pláže. Navštívit můžete i vojenské bunkry velitelstva šesté flotily námořnictva NDR a slovanskou chrámovou pevnost Jaromarsburg z 9. až 12. století, zasvěcenou bohu Svantovítovi, který zde má sochu. Na úpatí mysu můžete obdivovat kolonii tuleňů.