Lyžování u Telče
- renesanční pohádková perla Vysočiny chráněná UNESCO
- skvělý výchozí bod běžkařských tras pod nejvyšší horu Českomoravské vysočiny Javořici
- na Štěpnickém rybníce strojově udržován okruh pro bruslaře
- celoročně k dispozici moderní zimní stadion s veřejným bruslením
- příjemný rodinný sjezdový areál v Mrákotíně
- v posledních letech kvůli oteplování stále častější absence dostatečného množství sněhu
Telč – renesanční pohádková perla Vysočiny chráněná UNESCO
Telč najdeme v kraji Vysočina na jihozápadě Moravy na samém pomezí jižních Čech, na půli cesty mezi Prahou a Vídní. Dominantou města je zámek, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám širokého okolí, jde o klenot moravské renesanční architektury. Zámek Telč je v zimě dostupný díky speciální zimní trase, která zahrnuje Zámecké muzeum s renesančními artefakty, sbírkami a kaplí; zámecký park je otevřen celoročně, zámecká zahrada je v zimě uzavřena. Zimní prohlídky probíhají od úterý do neděle (v pondělí zavřeno) v čase od 10:00 do 15:00 hodin. Návštěvníci mohou vidět zrestaurované prostory, včetně obnovené expozice "Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha“. Zažít klidnější atmosféru mimo hlavní sezónu po prohlídce zámku můžete na krásném nádvoří pod arkádami nebo na náměstí. Zámek Telč a historické centrum města známe z mnoha filmů – Pyšná princezna, Hudba z Marsu, Až přijde kocour, Nezralé maliny, Z pekla štěstí a mnoho dalších.
Nejkrásnější náměstí v zemi
Trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce obklopené nádhernými měšťanskými domy, vzájemně propojenými podloubími, je považováno za jedno z nejkrásnějších v zemi, ne-li za to úplně nejkrásnější. Centrum města má jedinečnou atmosféru, historie tu na návštěvníky dýchá doslova na každém kroku. Mezi nejzajímavější památky patří dvě kamenné kašny, morový sloup, kostely sv. Jakuba a sv. Ducha a jezuitský kostel Jména Ježíš s jezuitskou kolejí.
Telčské rybníky umocňující neopakovatelnou atmosféru města
Telčské náměstí je obklopeno 3 velkými rybníky (Štěpnický, Ulický a Staroměstský), které umocňují neopakovatelnou atmosféru města. Tyto rybníky přitom nejsou zdaleka jedinými, které se v okolí Telče nacházejí, z dalších můžeme jmenovat např. Roštejn a Velký a Malý pařezitý rybník. V zimě se nich dá bruslit a pokud led zasněží, na Štěpnickém rybníce je strojově udržován okruh pro bruslaře. Uprostřed rybníka se nachází ostrov, projížďka na bruslích kolem něj je velmi působivá.
Druhým z rybníků ve městě je Ulický rybník, rozkládající se zčásti v zámeckém parku. V jeho polovině jej můžeme přejít po tzv. Belpské lávce (pojmenované po městečku Belp ve Švýcarsku, které je partnerským městem Telče) a z lávky můžete krmit kachny a ryby, kterých je tu skutečně mnoho.
Třetím z telčských rybníků je Staroměstský rybník. Svou rozlohou je největší, nicméně pro běžného turistu je tak trochu ukryt, leží částečně mimo centrum. Procházka okolo něho může být také velmi příjemným zpestřením dne v Telči. Cestou můžeme vidět např. kostel Matky Boží nebo židovský hřbitov. Od břehů Staroměstského rybníka lze podniknout krátký výlet k moderní rozhledně Oslednice s výškou 36 metrů (v zimě uzavřena).
Pokud by počasí nedopřálo kvalitní led na rybnících, má Telč celoročně k dispozici moderní zimní stadion, kde se pravidelně koná veřejné bruslení, i s možností broušení bruslí.
Historie města od Jana Lucemburského přes renesanční rozkvět po pobělohorskou stagnaci
Historické zmínky o Telči sahají do roku 1335 do dob vlády Jana Lucemburského, kdy zeměpanský dvorec a strážní věž s kostelíkem vyplatil roku 1335 jeho syn Karel IV. ze zástavy a roku 1339 vyměnil za pohraniční hrad Bánov s Jindřichem z Hradce. Tento rod zakládá novou Telč. Předpokládá se, že to byl Menhart z Hradce, který po roce 1354 postavil hrad, kostel, vodní opevnění a gotické domy po obvodu rozsáhlého tržiště. Podle městské kroniky byla Telč dobyta 1423 husitským vojskem Jana Hvězdy z Vícemilic. Město se dlouho vzpamatovávalo, i když získalo v 15. století další privilegia (jarmark, vaření piva, prodej soli).
V polovině 16. století se ujímá telčského panství Zachariáš z Hradce a nastává doba rozkvětu pro hrad i město. Osvícený a bohatý velmož (též díky sňatku s Kateřinou z Valdštejna) přestavuje velkoryse gotický hrad na renesanční zámek pod vedením italského architekta Baldassare Maggi z Arogna (původem z dnes švýcarského Ticina). Italští řemeslníci povolaní na zámek pomohli měšťanům přestavět gotické příbytky a úhledné renesanční domy se štíty a podloubím. Sestra posledního z pánů z Hradce přivedla do Telče roku 1604 svého manžela Viléma Slavatu (známého mj. jako místodržícího z pražské defenestrace r. 1618) a s ním nový rod.
Panování Slavatů je poznamenáno třicetiletou válkou. Po jejím konci povolali do Telče jezuity, dali pro ně postavit kolej proti zámku (1655) a kostel Jména Ježíš (1667). Také Slavatové umírají bez mužských potomků a v Telči nastupuje rod Lichtensteinů-Kastelkornů. Příbuzný po přeslici, Alois hrabě Podstatský, spojuje 1762 erby obou rodů. V 18. století si majetnější měšťané zkrášlili město kašnami, mariánským sloupem, sochami a kaplemi. Postavením železnice z Kostelce do Telče roku 1898 a jejím propojením přes Slavonice do Rakouska skončila komunikační izolace města. Rozproudil se nový kulturní i hospodářský život, Telč ožila a rostla. Podstatští-Lichtensteinové hospodařili pak v Telči až do roku 1945, kdy byli poslední členové rodu nespravedlivě vysídleni do Rakouska. Tuto křivdu nedokázala bohužel česká polistopadová justice napravit. Historické jádro města zapsáno v r. 1992 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Zámek jako hlavní atrakce města
Hlavní atrakcí Telče je zámek. Ve druhé polovině 14. století vybudovali páni z Hradce v Telči gotický hrad, jednoduchou budovu ve tvaru písmene L, která měla především obranný charakter a byla opevněna hradbou a příkopem i proti městu. Od r. 1550 v Telči trvale sídlil Zachariáš z Hradce a ten dal starý hrad přestavět a rozšířit o nově postavené renesanční paláce. První fázi přestavby vedl slavonický stavitel Leopold Esterreicher. Z té doby (1553) se dochovala vzácná sgrafitová výzdoba např. Malé hodovní síně a Klenotnice, další práce probíhaly pod dohledem italských umělců, které Zachariáš zval do Telče po své cestě do Itálie, kde byl silně ovlivněn italským renesančním uměním. Završení celkové podoby této architektury se připisuje Baldassare Maggimu z Arogna.
Původní stav většiny prostor nenarušili ani pozdější majitelé zámku. Největší pozoruhodností telčského zámku jsou renesanční sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony (dokončena 1556). Na stropě Rytířského sálu (1570) jsou zobrazeny Heraklovy činy. V Modrém sále, dokončeném v r. 1561, můžeme vidět alegorii čtyř živlů, personifikovaných římskými bohy. Strop proslulého Zlatého sálu tvoří 30 osmibokých kazet s působivými figurálními dřevořezbami (1561).
Vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých (1580) s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny obklopeným dekorativní kovanou mříží.
V Rytířském sále jsou portréty Zachariáše z Hradce, jeho první manželky Kateřiny z Valdštejna a proslulé „Bílé paní“ Perchty z Rožmberka. V Modrém sále lze vidět obraz pražské defenestrace, při níž byl z oken Pražského hradu vyhozen i tehdejší majitel Telče, Vilém Slavata.
V zámeckém parku je klasicistní skleník z druhé čtvrtiny 19. stol. V zámecké galerii probíhají příležitostné výstavy.
Běžecké okruhy pod Javořicí
TJ Řásná každý rok upravuje pro širokou veřejnost běžecké okruhy v délkách 3 km, 5 km, 7,5 km a 15 km. Stopy jsou upravovány sněžným skútrem vždy před víkendem, pokud to umožňují sněhové podmínky. Tratě jsou vytyčeny šipkami a jednotlivé okruhy jsou barevně odlišeny: zelená 3 km, modrá 5 km, červená 7,5 km, žlutá 15 km (ta vede až na nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny Javořice 837 m n.m.).
Tratě startují z areálu TJ Řásná v obci Řásná (areál je přístupný po komunikaci odbočující před kapličkou vlevo) ve výšce 630 m n. m. Za dobrých sněhových podmínek se na stopy dá napojit přímo z Telče, alejí Lipky a dále přes Vanov či Hostětice (8 km do Řásné, až na Javořici 16 km).
Sjezdové lyžování v Mrákotíně
Lyžařský vlek v Mrákotíně (7 km od Telče) se nachází v nadmořské výšce 580 m n. m. Dvě souběžné sjezdovky o délce 350 m disponují převýšením 60 m, umělým osvětlením a přepravní kapacitou 950 osob za hodinu na dvou kotvových vlecích. Areál je vybaven umělým zasněžováním a rolbou. Parkoviště a občerstvení jsou umístěny přímo u sjezdovky, areál je vhodný zejména pro rodiny s dětmi. Větší skiareály v okolí jsou Šacberk u Jihlavy či Luka nad Jihlavou (36, resp. 33 km od Telče).
Další zajímavosti Telče a okolí
Do cca 10 km od Telče lze navštívit gotický hrad Roštejn s atypickou sedmibokou věží nebo zříceninu Štamberk nad obcí Lhotka. Vzdálenější (38 km), ale podstatně impozantnější je pohraniční hrad Landštejn na někdejším česko-moravsko-rakouském trojmezí.
Další zajímavostí okolí je hora Javořice – s výškou 837 m n. m. nejvyšší hora Vysočiny – s veřejnosti nepřístupným 166 metrů vysokým televizním vysílačem. Skalní útvar Míchova skála s překrásnou vyhlídkou naleznete jen kousek pod Javořicí. Zajímavé jsou i žulové lomy v okolí Mrákotína. Zde byl v roce 1923 vylomen kámen – monolit, který dnes zdobí 3. nádvoří Pražského hradu; iniciátorem tohoto záměru byl slovinský architekt Josip Plečnik.
Za zmínku dále stojí 700 let stará lípa v Praskolesích, několik poutních kostelů (Sv. Jan, Sv. Karel, Sv. Vojtěch), přírodní rezervace Velkopařezitý rybník a Luh u Telče.
Půvabná klikatící se železniční trať spojuje Telč s Dačicemi (mj. s památníkem kostky cukru, jež zde roku 1843 poprvé spatřila světlo světa) a Slavonicemi, jež mají náměstí podobné, jako v Telči. U Slavonic je poutní místo Montserrat, u Dačic karmelitánský klášter Kostelní Vydří, nedaleko premonstrátský klášter Nová Říše.
Místní vzdálenosti:
Telč
Mrákotín: 7 km
Řásná: 8,5 km
Velkopařezitý rybník: 10 km
Hrad Roštejn: 11 km
Dačice: 12,5 km
Slavonice: 24,5 km
Jihlava: 31 km
Doporučené trasy:
Praha, exit D1 112 Pávov
Bratislava, Brno, exit D1 119 Velký Beranov
a dále
Jihlava, Telč